Results for důvěřující translation from Czech to English

složité trhy a důvěřující spotřebitelé
complex markets, confident consumers

důvěřující a informovaní spotřebitelé jsou základem dynamiky vnitřního trhu eu.
trusting and informed consumers are at the heart of the dynamics of the european internal market.

složité trhy a důvěřující spotřebitelé.......................................................92.2 Úloha spotřebitelské politiky eu...........................................................10
complex markets, confident consumers...............................................92.2. the role for eu consumer policy ....................................................32

potřeba, aby motorem hospodářství byli důvěřující spotřebitelé, však nikdy nebyla větší.
our pggf" hqt" eqpÝfgpv" eqpuwogtu" vq" ftkxg" qwt" geqpqokgu" jcu" pgxgt" dggp" greater however.

stáváme se víc avíc podobní ježíši– víc avíc radostní, zářící, důvěřující asvatí.
we are becoming more and more like jesus - more and more radiant, trusting, and holy. or, we are becoming more and more like the world.

informovaní a důvěřující spotřebitelé, kteří mají k dispozici účinná práva jsou hnací silou hospodářské změny, protože jejich volby pohání kupředu inovaci a výkonnost.
confident, informed and empowered consumers are the motor of economic change as their choices drive innovation and efficiency.

abychom udrželi úroveň pracovních míst a tempo evropského hospodářského růstu, potřebujeme konkurenceschopné společnosti a důvěřující spotřebitele, a toho lze dosáhnout pouze v rámci skutečně funkčního jednotného trhu.
we want competitive companies and confident consumers, in order to sustain the level of jobs and economic growth in europe, and that will be achieved by having a really effective single market.

ani u jednoho přístupu palestinští lídři, důvěřující prázdným proklamacím arabských států o solidaritě s jejich věcí, nedokázali odhadnout své síly v porovnání s izraelci.
with each approach, palestinian leaders, believing arab states’ hollow proclamations of solidarity with their cause, have failed to measure accurately their own powers vis-à-vis the israelis.

-"závěry právní zprávy, směřující k vytvoření existence "neomezené záruky"poskytnuté státem france télécom jsou v zůstatku podle práva společenství zcela neodůvodněné". v souladu s judikaturou národní letecké společnosti air france [107] nemohou odsuzované výroky zahrnovat závazný a nepodmíněný závazek státu. rovněž "řešení stanovené v záležitosti crédit foncier de france za předpokladu, že bude v souladu s judikaturou společenství, což není jisté, se rozhodnutí, jehož předmětem není žádný postih, odvolává na radikálně odlišné okolnosti". "nejedná se ani o oficiální sdělení, vycházející od vlády nebo france télécom, ale o pouhý článek v tisku, opakující znění rozhovoru ministra hospodářství v globálnější souvislosti, vztahující se k prioritám vlády, od té doby zbaveným veškeré přesvědčivé síly". "pokusy o hodnocení ministerských výroků ze dne 12. července 2002 vzhledem k právním kategoriím podle vnitřního práva (zvláště podle práva společností a správního práva) neumožňují více prokazovat existenci jakékoliv záruky ve prospěch france télécom". pokud se jedná o sbližování mezi prohlášeními ministra z července a podnikatelského záměru, francouzské orgány zdůrazňují, že "(i) za prvé, podstatou podnikatelského záměru je, aby byla zaslán příjemci, (ii) za druhé a jako pokračování předcházející připomínky, účinnost postupu je podmíněna akceptací zmíněného příjemce, (iii) nakonec, dosah daného závazku (jednak pokud se jedná o cíl, jednak s ohledem na účinnost, kterou si jeho autor přeje přisuzovat) závisí výhradně na použitých termínech". "… nejméně všeobecný charakter ministerských výroků tak … vylučuje bez jakékoliv pochybnosti veškeré závazky ve prospěch france télécom nebo jeho věřitelů a tím spíše veškeré výsledné závazky (a tedy veškerou představu záruky) a také veškeré dluhopisy prostředků". "odpověď ministra …pouze potvrzuje to, že žádné rozhodnutí – jiné než skutečnost jednat jako "uvážlivý investor"– nebylo tedy státem jako akcionářem vždy důvěřujícím v provozní vlastnosti podniku, a který nebyl k tomuto datu schopen provést dostatečně přesnou diagnózu a ani určit jakékoliv rozhodnutí přijato". "judikatura nikdy… neuvažovala, že by se všechny osoby, které zde nacházejí své zájmy, mohly takto dovolávat závazku záruky bez stanoveného(stanovených) příjemce(příjemců). není na tom ostatně nic udivujícího, protože má podstatu záruky nebo podnikatelského záměru, která by byla zaslána jednomu nebo několika příjemcům. pokud není určena jakémukoliv stanovenému příjemci, nelze se dále divit, v druhé řadě divit, že budoucí závazek nebyl přijat". pokud se jedná o předpoklad správy záležitostí, je tato představa v daném případě zcela neúčinná. "pokud jde o článek zákona l.465-1 měnového a finančního zákoníku, fo [francouzské orgány] zdůraznily, že "pokládat jej za převoditelný vzhledem ke státu, by státu nezakazovala pouhá skutečnost vyvíjet své záměry, ale pouze skutečnost prohlásit záměr, který by od počátku byl klamný a mylný, což za daného stavu informací, které tehdy akcionář měl, zjevně nebyl případ výroku ukazujícího pouze absenci ať už jakéhokoliv rozhodnutí". pokud se jedná o správní právo, francouzské orgány tvrdí, že "[z jedné strany], pouhé výroky pro novináře – takové, jaké učinil ministr hospodářství dne 12. července 2002 – nemohou z podstaty aktu podání stížnosti" vytvářet práva a závazky a ještě méně záruku poskytnutou france télécom státem. z druhé strany, stát nemůže být nikdy zodpovědný na základě velmi všeobecných výroků, vyslovených ministrem, ať z důvodu jejich domnělé absence provedení – předpoklad nedodrženého příslibu – nebo naopak, z důvodu jejich provedení – předpoklad nezákonného příslibu".
-"the legal report's finding of the existence of an "unlimited guarantee", granted by the state to france télécom, is in any event totally baseless in community law". in accordance with the compagnie nationale air france judgment [107], the remarks in question cannot give rise to any firm and unconditional commitment on the part of the state. similarly, "the solution adopted in the crédit foncier de france case — assuming it is in keeping with community law, which is not certain as the decision has not been the subject of an appeal — relates to radically different circumstances". "what is involved here is not even an official communiqué from the government or from france télécom, but merely a press article reproducing the text of an interview with the minister for economic affairs in the wider context of the government's priorities and therefore lacking any probative force". "attempts to place the minister's remarks of 12 july 2002 in some domestic-law legal categories (especially company law and administrative law) likewise do not succeed in proving the existence of any guarantee in favour of france télécom". with regard to the comparison between the minister's july declarations and a letter of intent, the french authorities stress that "(i) firstly, it is of the essence of the letter of intent that it is addressed to a beneficiary; (ii) secondly, and as an extension of the preceding observation, the effectiveness of the method is dependent on acceptance by the said beneficiary; and (iii), lastly, the scope of the commitment given (both as regards its object and as regards the force which its author wishes to give to it) depends exclusively on the terms employed". "thus … the general — to say the least — character of the minister's remarks … rules out without doubt any commitment in favour of france télécom or its creditors, and a fortiori any obligation as to the result to be achieved (and hence any idea of guarantee) as well as any obligation as to the means". "the minister's reply … only confirms that no decision — other than to act like a "prudent investor" — had as yet been taken by the state shareholder, which, while trusting in the operational quality of the company, was not at that time able to make a sufficiently accurate diagnosis or to take any decision". "the courts have … never held that a guarantee commitment without a specific beneficiary or beneficiaries may thus be relied upon by any person who might have an interest therein. this is not surprising as it is in the nature of a guarantee or of a letter of intent that it is addressed to one or more beneficiaries. nor is it surprising, since it was not intended for any specific beneficiary, that the alleged commitment was not accepted". as for the business management hypothesis, this concept is entirely inapplicable to the present case. "regarding article l.465-1 of the monetary and financial code, the french authorities have stressed that supposing it to be transposable to the state, it would condemn, not the mere changing by the state of its intentions, but only the declaring of an intention that was false or misleading from the outset, which was manifestly not the case here inasmuch as the remarks only reflected the lack of any decision whatsoever in the then state of the shareholder's knowledge". as far as administrative law is concerned, the french authorities maintain that "[f]irst of all, mere remarks made to a journalist — such as those made by the minister for economic affairs on 12 july 2002 — do not constitute a "tortious act" capable of giving rise to rights and obligations, and even less a guarantee granted to france télécom by the state. secondly, the liability of the state can in no way be incurred by reason of the highly general remarks made by the minister, whether because of their alleged lack of implementation — the broken promise hypothesis — or, conversely, because of their implementation — the unlawful promise hypothesis".