Usted buscó: slavu (Croata - Checo)

"pokaži mi svoju slavu", zamoli mojsije.
Řekl opět: okažiž mi, prosím, slávu svou.

zamijeniše slavu svoju likom bika što proždire travu.
a změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,

ljupka žena stjeèe slavu, a krepki muževi bogatstvo.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

kazujte poganima njegovu slavu, svim narodima èudesa njegova.
vypravujte mezi národy slávu jeho, mezi všemi lidmi divy jeho.

svjetlost na prosvjetljenje naroda, slavu puka svoga izraelskoga."
světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého izraelského.

nebesa navješæuju pravednost njegovu, svi narodi gledaju mu slavu.
nebesa vypravují o jeho spravedlnosti, a slávu jeho spatřují všickni národové.

da drugima ne bi dao svoju slavu i okrutnima svoje godine;
abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,

dajte jahvi, narodna plemena, dajte jahvi slavu i silu!
vzdejte hospodinu čeledi národů, vzdejte hospodinu slávu i moc.

neka kazuju slavu tvoga kraljevstva, neka o sili tvojoj govore $lamed
slávu království tvého ať vypravují, a o síle tvé mluví,

a kad završe pijanku, bluda se prihvaæaju, sramotu vole više nego slavu svoju.
zpurné je činí nápoj jejich, velice smilní, milují: dejte. ochráncové jeho jsou ohyzda.

ali ti dajem i što nisi tražio: bogatstvo i slavu kakve nema nitko meðu kraljevima.
k tomu i to, začež jsi nežádal, dal jsem tobě, totiž bohatství a slávu, tak aby nebylo rovného tobě žádného mezi králi po všecky dny tvé.

dakle, ili jeli, ili pili, ili drugo što èinili, sve na slavu božju èinite.
protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě boží čiňte.

i kad god biæa dadu slavu i èast pohvalnicu onomu koji sjedi na prijestolju, Živomu u vijeke vjekova,
a když ta zvířata vzdávala slávu a čest i díků činění sedícímu na trůnu, živému na věky věků,

ali on, pun duha svetoga, uprije pogled u nebo i ugleda slavu božju i isusa gdje stoji zdesna bogu
on pak pln jsa ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu boží a ježíše stojícího na pravici boží.

"ti, o kralju, kralju kraljeva, komu bog nebeski dade kraljevstvo, silu moæ i slavu -
ty králi, jsi král králů; nebo bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.

i reèe mu: "tebi æu dati svu ovu vlast i slavu njihovu jer meni je dana i komu hoæu, dajem je.
a řekl jemu ďábel: toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.

a gdje su ona devetorica? ne naðe li se nijedan koji bi se vratio i podao slavu bogu, osim ovoga tuðinca?"
nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

a svi mi, koji otkrivenim licem odrazujemo slavu gospodnju, po duhu se gospodnjem preobražavamo u istu sliku - iz slave u slavu.
my pak všickni odkrytou tváří slávu páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od ducha páně.

ako je, doista, istina božja po mojoj lažljivosti obilno zasjala njemu na slavu, zašto da ja još budem suðen kao grešnik?
nebo jestližeť pravda boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?

i puci æe vidjet' tvoju pravednost, i tvoju slavu svi kraljevi; prozvat æe te novim imenom što æe ga odrediti usta jahvina.
i uzří národové spravedlnost tvou, a všickni králové slávu tvou, a nazovou tě jménem novým, kteréž ústa hospodinova vyřknou.