Príprava Strednodobej revízie lisabonskej stratégie a správy na vysokej úrovni (Kokova správa)

Příprava průběžného hodnocení Lisabonské strategie a zprávy na vysoké úrovni (Kokova zpráva)

C. Kokova správa určila "zvýšenie príťažlivosti Európy pre výskumných a vedeckých pracovníkov" a "pridelenie najvyššej priority pre výskum a vývoj" ako oblasti politiky, ktoré si naliehavo vyžadujú konanie a sú nevyhnutnými požiadavkami pre dosiahnutie lisabonských cieľov a takisto zistila potrebu prijať holistický prístup s cieľom zabezpečiť rozvoj a rozšírenie informačných a komunikačných technológií (IKT),

C. Kokova zpráva označila "zvýšení přitažlivosti Evropy pro výzkumné pracovníky a vědce" a "zařazení výzkumu a rozvoje mezi přednostní úkoly" za oblasti politiky, které naléhavě vyžadují jednání a které jsou nezbytné pro dosažení lisabonských cílů, a dospěla k závěru, že je třeba přijmout holistický přístup s cílem zabezpečit rozvoj a šíření informačních a komunikačních technologií,

1.3 Medzitým bola uverejnená Kokova správa [2], ako aj stanovisko výboru [3] k implementácii Lisabonskej stratégie, oba dokumenty nasledovali po požiadavkách vyjadrených Európskou radou v marci 2004. V ideálnom prípade by sa stanovisko výboru z vlastnej iniciatívy k prioritám jednotného trhu presne na obdobie nového Parlamentu a novej Komisie malo spájať s touto prácou a poskytovať praktický vstup zo strany občianskej spoločnosti.

1.3 Mezitím byla publikována Kokova zpráva [2] a také stanovisko Výboru [3] k zavádění Lisabonské strategie; oba dokumenty vznikly na základě požadavku Evropské rady z března 2004. V ideálním případě by tato práce byla provázána se stanoviskem Výboru z vlastní iniciativy k prioritám jednotného trhu právě pro toto období nového parlamentu a Komise, které by tak bylo praktickým příspěvkem občanské společnosti.

3.3 Kokova správa z roku 2004 poukázala na kľúčové podmienky, ktoré sú pre konkurencieschopnosť európskej ekonomiky určujúce. Úplne správne odporúčala ďalej rozvíjať spoločnosť založenú na vedomostiach, dokončiť vnútorný trh, zlepšiť podnikateľské prostredie, zmodernizovať pracovný trh – tiež prostredníctvom stratégie "celoživotného vzdelávania" a "aktívneho starnutia" – a podporovať trvalú udržateľnosť životného prostredia. Výbor sa domnieva, že je povinnosťou predovšetkým členských štátov urobiť všetko pre zvýšenie konkurencieschopnosti podnikov vytvorením vhodných rámcových podmienok. Podporné programy EÚ považuje v tejto súvislosti za dôležitý a účinný doplňujúci prostriedok. Okrem rámcového programu je potrebné ako obzvlášť významný spomenúť rámcový program v oblasti výskumu, stratégiu "celoživotného vzdelávania" a štrukturálne fondy.

3.3 Zpráva pana Koka z roku 2004 poukázala na zásadní podmínky, které jsou určující pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. Plným právem doporučila další rozvíjení společnosti založené na znalostech, dokončení vnitřního trhu, zlepšení hospodářského klimatu, modernizaci trhu práce – i prostřednictvím strategií "celoživotního vzdělávání" a "aktivního stárnutí", jakož i podporování trvale udržitelného životního prostředí. Výbor je názoru, že odpovědnost za vynaložení veškerého možného úsilí ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků vytvořením vhodných rámcových podmínek by měly nést především členské státy. Podpůrné programy EU považuje v tomto směru za důležitý a účinný doplňující prostředek. Kromě Rámcového programu je důležité zmínit rámcový program pro výzkum, strategii "celoživotního vzdělávání" a strukturální fondy.

2.3 Vývoj svetovej ekonomiky v posledných piatich rokoch potvrdzuje ctižiadostivé ciele Lisabonskej stratégie trvalo posilňovať konkurencieschopnosť a zabezpečovať pracovné miesta. Zásady Lisabonského programu by mali byť prijaté za svoje. Iba s dôverou vo vlastné sily a odvahou k zmenám sa EÚ môže stať svetovým vedúcim hospodárskym priestorom založeným na vedomostiach so zabezpečenými a lepšími pracovnými miestami, tak ako je jej cieľom. Správy tohto výboru [6] a odbornej skupiny na vysokej úrovni [7] (Kokova správa) pre Európsku radu, ktoré hodnotia doterajšie výsledky dosiahnuté v súvislosti s Lisabonskou stratégiou však vidia dosiahnutie stanovených cieľov v ďalekej budúcnosti. Hospodársky rast v EÚ, blokovaný požiadavkami monetárnej politiky, ktorá mu neposkytuje prostriedky na oživenie dopytu prostredníctvom výdavkov, v poslednej dobe znateľne zaostáva za USA. Priemerná úroveň rastu v EÚ dosahovala v rokoch 2001-2004 len 1,5%. Nepodarilo sa znížiť zaostávanie v HDP na osobu a v raste produktivity v EÚ v porovnaní s inými porovnateľnými priemyselnými krajinami a regiónmi.

2.3 Vývoj celosvětového hospodářství v posledních pěti letech podporuje ctižádostivé cíle Lisabonské strategie k trvalému posílení konkurenceschopnosti a zajištění pracovních míst. Zásady lisabonské agendy by měly být přijaty. Pouze s důvěrou ve vlastní síly a s odvahou ke změnám se EU může stát vedoucím hospodářským prostorem na světě založeným na znalostech se zajištěnými lepšími pracovními místy tak, jak je jejím cílem. Zprávy tohoto Výboru [6] a významné skupiny expertů [7] (Kokova zpráva) pro Evropskou radu k vyhodnocení dosavadních výsledků s ohledem na Lisabonskou strategii vidí ovšem dosažení vytyčených cílů velmi vzdálené. Hospodářský růst v EU pod tlakem požadavků měnové politiky, která mu neposkytuje prostředky na oživení poptávky prostřednictvím výdajů, v poslední době viditelně zaostává za růstem Spojených států. Průměrná míra růstu EU dosahuje v letech 2001-2004 sotva 1,5%. Zaostávání HDP v EU per capita a růstu produktivity v porovnání s jinými srovnatelnými průmyslovými zeměmi a regiony nebylo sníženo.