deinstitucionalizace

deinštitucionalizácia

-podporu procesu deinstitucionalizace pro lepší využití stávajících zdrojů.

-podporu procesu odinštitucionalizovania s cieľom lepšieho využívania dostupných zdrojov.

15. bere na vědomí s ohledem na situaci dětí v institucích, že je nezbytný podstatně větší pokrok v bulharském plánu deinstitucionalizace; proto naléhavě vyzývá Bulharsko, aby prohloubilo své úsilí v této oblasti, a opakuje své volání po jediné, dobře finančně a zdrojově vybavené vládní agentuře s cílem zajistit účinné provádění reforem v oblasti blahobytu dětí; vyzývá k tomu, aby se na tuto oblast zaměřila zvýšená pomoc Komise;

15. berie na vedomie v súvislosti so situáciou detí v detských domovoch, že je potrebné uskutočniť oveľa väčší pokrok v pláne Bulharska zameranom na odchod detí z detských domovov; nalieha preto na Bulharsko, aby zintenzívnilo úsilie v tejto oblasti, a opakovane pripomína svoju výzvu na vytvorenie jedinej, dobre financovanej a vybavenej vládnej agentúry s cieľom zabezpečiť, aby sa účinne uplatňovali reformy v oblasti ochrany záujmov detí; vyzýva na väčšiu podporu v tejto oblasti zo strany Komisie;

4.7.3.3 EHSV se domnívá, že všechna opatření k revizi pečovatelských služeb by měla podporovat nezávislý život osob se zdravotním postižením. Součástí nové strategie dlouhodobé péče i součástí nové strategie sociální ochrany by měl být specifický cíl deinstitucionalizace a rozvoje alternativ založených na životě v komunitách. Alternativy by měly také obsahovat iniciativy jako osobní asistenty, asistenční zařízení, pomocné služby, informovanost, odbornou přípravu, zapojení postižených osob do jejich vlastní péče atd.

4.7.3.3 EHSV sa domnieva, že akékoľvek opatrenia na revíziu opatrovateľských služieb by mali podporovať nezávislý život ľudí so zdravotným postihnutím. Súčasťou novej stratégie dlhodobej starostlivosti a tiež súčasťou novej stratégie sociálnej ochrany by mal byť konkrétny cieľ deinštitucionalizácie a rozvoja alternatív založených na živote v komunitách. Alternatívy by mali obsahovať také iniciatívy, ako osobných asistentov, asistenčné zariadenia, pomocné služby, informovanosť, osobnú prípravu, začlenenie zdravotne postihnutých osôb do poskytovania ich vlastnej starostlivosti, atď.

3.2.4 Evropská komise v rámci svých aktivit zaměřených na lepší začlenění duševně nemocných do společnosti vyzývá členské státy, aby urychlily proces deinstitucionalizace. V posledních letech Komise financovala studii, z níž vyplynulo, že nahrazení psychiatrických zařízení alternativami založenými na společném soužití ve skupině umožnilo zlepšit kvalitu života postižených lidí. V červnu 2005 bylo vyhlášeno výběrové řízení na studii, která má přednést a analyzovat způsob využití stávajících zdrojů a poskytnout údaje o deinstitucionalizaci.

3.2.4 V rámci svojej činnosti na podporu sociálneho začlenenia ľudí s duševnými poruchami Európska komisia vyzvala členské štáty, aby urýchlili proces odinštitucionalizovania. V uplynulých rokoch Komisia financovala štúdiu, ktorej výsledky potvrdili, že nahradenie psychiatrických zariadení špecializovanými komunitnými centrami zlepšilo kvalitu života pacientov. V júni 2005 bolo vyhlásené výberové konanie na štúdiu, ktorá má zanalyzovať a navrhnúť možnosti využitia súčasných finančných zdrojov a poskytnúť údaje o nákladoch na odinštitucionalizovanie.

4.1.6 Rozvoj psychiatrie krajně vyostřil nerovnováhu mezi pobytem v nemocnici a ambulantní léčbou a problémy spojené s flexibilitou celého odvětví zdravotní péče, od pohotovostních služeb až po lékařskou a sociální péči. Zdůraznil také časté nezdary při procesu deinstitucionalizace a chybějící začlenění psychiatrie do prostředí všeobecných nemocnic. Vzhledem k tomu, že hranice mezi lékařským a sociálním oborem, mezi vykonáváním profese a odbornou přípravou je těžce definovatelná, je základní a průběžné vzdělávání v rámci nových typů zaměstnání jedním z klíčových řešení do budoucnosti. Kromě těchto závažných změn se vyskytly nové problémy, týkající se například duševně nemocných vězňů, starších osob s neurodegenerativními onemocněními, která ústí v duševní postižení, a obzvláště zanedbávaných skupin populace.

4.1.6 Tieto zmeny vyostrili nerovnováhu medzi nemocničnou a ambulantnou liečbou a problémy s flexibilitou v celom odvetví zdravotnej starostlivosti, od záchrannej služby po lekársku a sociálnu starostlivosť. Zvýraznili tiež časté neúspechy pri procese odinštitucionalizovania, neúspešné začlenenie psychiatrie do prostredia všeobecných nemocníc. Keďže hranica medzi lekárskym a sociálnym odborom a medzi vykonávaním profesie a odbornou prípravou je ťažko definovateľná, základné a priebežné vzdelávanie v rámci nových typov zamestnania je kľúčom do budúcnosti. Okrem týchto závažných zmien sa objavili nové problémy, týkajúce sa napríklad väzňov s duševnými poruchami, starších ľudí s neurodegeneratívnymi ochoreniami, ktoré sa prejavujú ako mentálne postihnutie a obzvlášť znevýhodnených skupín obyvateľstva.

4.1.8 Vždy, když proces deinstitucionalizace upřednostnil omezování hospitalizace, narazil na úskalí: tendenci společnosti a oboru psychiatrie prohlásit velké množství duševně nemocných za právně odpovědné osoby a ponechat je ve vězení nebo je do vězení přesunout, ponechat bez péče pacienty z okrajových a nezabezpečených vrstev společnosti, pacienty s přerušenou nebo ukončenou zdravotní péčí, bez trvalého bydliště a sociálního zabezpečení, ze kterých se stávají bezdomovci (homeless); tzv. "syndrom otočných dveří" (revolving door), neboli bludný kruh některých pacientů, kteří v nikdy nekončícím cyklu zahajují léčbu v nemocnici, poté z nemocnice odchází a opět se do ní vrací. V průběhu let a v důsledku rozpočtových škrtů výše uvedené prvky společně s masovým nárůstem poptávky způsobily přeplnění pohotovostních služeb a zdravotních zařízení a došlo tak k vytvoření dodatečných zdravotních lůžek, jemuž se pravděpodobně dalo předejít. K tomuto trendu přispěly také závažné nehody, jako útoky agresivních duševně nemocných pacientů nebo útoky na tyto pacienty. Političtí činitelé se tak nechali ovlivnit veřejným míněním, které je přinutilo předložit opatření týkající se bezpečnosti občanů nebo naopak navrhnout strategii v oblasti duševního zdraví.

4.1.8 Avšak vždy, keď proces odinštitucionalizovania upúšťal od hospitalizácie, narazil na množstvo prekážok: tendenciu spoločnosti a psychiatrie umiestňovať alebo ponechávať veľké množstvo ľudí s duševnými poruchami vo väzení, ponechať bez starostlivosti pacientov z okrajových a nezabezpečených vrstiev spoločnosti, ktorých starostlivosť bola prerušená alebo ukončená, bez trvalého bydliska alebo sociálneho zabezpečenia, a z ktorých sa neskôr stávajú bezdomovci. Ide o tzv.%quot%syndróm otáčavých dverí%quot%, keď sa niektorí pacienti dostanú do bludného kruhu prijatia do nemocnice, prepustenia a opätovného návratu. V priebehu rokov a v dôsledku krátenia rozpočtu uvedené fenomény spolu s masovým nárastom dopytu spôsobili preplnenie psychiatrických pohotovostných oddelení a nemocníc, čo vyústilo do vytvorenia dodatočných nemocničných lôžok, čomu sa pravdepodobne dalo predísť. K tomuto trendu občas prispeli aj vážne nehody, ako útoky ľudí s duševnými poruchami alebo útoky na týchto ľudí. Politickí činitelia sa tak nechali ovplyvniť verejnou mienkou, ktorá ich prinútila zaviesť opatrenia na ochranu bezpečnosti obyvateľstva alebo vypracovať stratégie v oblasti duševného zdravia.

4.7.3 V případě změny modelu, který se nabízí v rámci deinstitucionalizace, lze zdůraznit, že nové období začalo v devadesátých letech, bylo poznamenáno úpadkem hospitalizace a iluzí o deinstitucionalizaci a také potřebou vytvořit systém spojující výkonná opatření Společenství s plnohodnotnou hospitalizací. Přílišné zaměření na hospitalizaci znamená, že Společenství budou chybět prostředky k rozvoji celé řady služeb potřebných pro pacienty a jejich rodiny. Naopak se také nelze zaměřit pouze na ambulantní léčbu, pokud není doprovázena nepřetržitou nemocniční péčí, jež je snadno přístupná pro pacienty s těžkými poruchami, kteří nemohou být léčeni jiným způsobem než krátkým pobytem v nemocnici. Omezit přílišnou hospitalizaci je možné pouze v případě, kdy ambulantní ošetření bude mít všechny potřebné prostředky, jež mu umožní vyhnout se hospitalizaci; přijímat, doprovázet dlouhodobě hospitalizované pacienty a řádně je připravit na ukončení hospitalizace; doprovázet pacienty, kteří nejsou hospitalizováni a zajistit jim v jejich přirozeném prostředí přijatelné podmínky respektující jejich potřeby; podporovat pacienty, jež vyžadují střídavou péči (ambulantní ošetření a hospitalizaci).

4.7.3 V prípade zmeny modelu ponúkaného v rámci odinštitucionalizovania môžeme konštatovať, že nové obdobie sa začalo koncom 90-tych rokov, bolo poznamenané znižovaním hospitalizácie a oslabovaním ilúzií o odinštitucionalizovaní a tiež potrebou vytvoriť kombinovaný systém ponúkajúci účinné opatrenia komunitného charakteru a plnohodnotnú hospitalizáciu. Prílišné zameranie sa na hospitalizáciu znamená, že na vytvorenie celej škály služieb pre pacientov a ich rodiny nebudú mať obce dostatočné zdroje. Naopak, nie je vhodné prílišne sa zameriavať na ambulantnú liečbu, pokiaľ táto nie je podporovaná nepretržite dostupnou nemocničnou liečbou, ktorá je okamžite prístupná pre pacientov v akútnom stave, ktorý si vyžaduje krátky pobyt v nemocnici. Prílišnej hospitalizácii sa dá vyhnúť iba v prípade, že ambulantné služby budú mať dostatočné prostriedky na jej prevenciu, napríklad na podporu dlhodobo hospitalizovaných pacientov, zabezpečenie, že títo budú patrične pripravení na prepustenie z nemocnice, podporu pacientov, ktorým sa poskytuje starostlivosť v rámci komunity s cieľom zabezpečiť náležitosť tejto starostlivosti a rešpektovanie ich potrieb, a podporu pacientov, ktorí potrebujú striedavo ambulantnú starostlivosť a hospitalizáciu.