1.2. ODBITNA POSTAVKA

1.2. ODČITATELNOST Z DANÍ

3. Plačila, prejeta na račun naročil, če niso prikazana posebej kot odbitna postavka pri zalogah.

3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud nejsou vykazovány odděleně jako snížení zásob.

3. Plačila, prejeta na račun naročil, če niso prikazana posebej kot odbitna postavka pri zalogah.

3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud nejsou vykázány samostatně jako snížení zásob.

3. Plačila, prejeta na račun naročil, če niso prikazana posebej kot odbitna postavka pri zalogah.

3. Přijaté zálohy na smluvně podložené objednávky, pokud nejsou vykázány odděleně jako snížení zásob.

(53) Po navedbah Nemčije je v primeru Helabe izplačano nadomestilo kot strošek poslovanja odbitna postavka. Vložki tihe družbe predstavljajo lastni kapital le v izračunu solventnosti s strani bančnega nadzorstva, v smislu prava družb in davčnega prava pa se štejejo za tuji kapital.

(53) Podle údajů Německa je pro společnost Helaba zaplacená úhrada jako provozní výdaj daňově odečitatelná. Vklady tichého společníka představovaly vlastní kapitál pouze ve výpočtu kapitálové přiměřenosti z hlediska bankovního dohledu, zatímco z hlediska společenského a daňového práva považovány za cizí kapitál.

(71) BdB dvomi, da je delež dežele Hessen pri dobičku odbitna postavka kot strošek poslovanja. Domneva, da se Hessen z vložkom tihe družbe izpostavlja znatnemu poslovnemu tveganju. To potrjuje ne samo obseg kapitalske vloge temveč tudi neodpovedljivost udeležbe. To poslovno tveganje upravičuje obstoj partnerstva (t.i. neznačilne tihe družbe), davčno opredelitev vložka tihe družbe kot lastni kapital partnerstva in dejstvo, da delež tihega družbenika pri dobičku ni odbitna postavka kot strošek poslovanja Helabe.

(71) BdB zpochybňuje daňovou odčitatelnost podílu na zisku země Hesenska jako provozní výdaj. Je možné se domnívat, že země Hesensko převezme s vkladem tichého společníka značné podnikatelské riziko. Pro toto hovoří vedle vysokého kapitálového nasazení také nevypověditelnost účasti. Toto podnikatelské riziko ospravedlňuje existenci spolupodnikání (tzv. atypická tichá společnost), daňovou kvalifikaci vkladu tichého společníka jako vlastního kapitálu spolupodnikání a neodčitatelnost podílu na zisku tichého společníka jako provozní výdaj u společnosti Helaba.

(175) Komisiji se tudi pribitek pri HLB, v nasprotju s primerom WestLB, na znesek vloge tihe družbe zaradi občutno manjšega zneska ne zdi upravičen. Ker pa sta primera sicer primerljiva, tudi tu določa letno stopnjo 0,3% (pred obdavčitvijo) kot primerno nadomestilo za funkcijo jamstva kapitala od 1. januarja 1993, ko je bil kapital vknjižen v bilanco stanja, do njegovega priznanja s strani BAKred-a (glej tudi odstavek 145). Ker je nadomestilo za celotno vlogo tihe družbe kot strošek poslovanja odbitna postavka in se tudi v tej točki razlikuje od davčne obravnave nadomestila v Odločbi 2000/392/ES, je treba ta pribitek razumeti kot stopnjo pred obdavčitvijo, ki se v celoti lahko prizna za strošek poslovanja.

(175) Komise považuje přirážku i pro částku vkladu tichého společníka v případě HLB, na rozdíl od WestLB, za neoprávněnou z důvodu velmi nepatrné částky. Přesto kvůli jinak dané srovnatelnosti stanoví i zde sazbu ve výši 0,3% ročně (před zdaněním) jako přiměřenou úhradu za funkci kapitálu k ručení od okamžiku zahrnutí kapitálu do rozvahy k 1. lednu 1993 do uznání ze strany BAKred (viz také bod 145). Protože je úhrada za celý vklad tichého společníka jako provozní výdaj odečitatelná od daně a v tomto bodě se odlišuje od daňového zacházení s úhradou v rozhodnutí 2000/392/ES, musí být tato přirážka chápána jako sazba před zdaněním, kterou lze v plné výši uplatňovat jako provozní výdaj.

(60) Dvomi Komisije glede nelikvidnosti kapitala, navedeni v sklepu o začetku preiskovalnega postopka, delno temeljijo na metodologiji Odločbe glede WestLB, ki pa se v zadevnem primeru zaradi velikih razlik med dejstvi ne more uporabljati. Po navedbah Nemčije se morajo v zadevnem primeru od nadomestila za sicer primerljive, toda likvidne vložke tihe družbe odbijati bruto in ne le neto stroški refinanciranja. Tudi v primeru zasebnih kreditnih institucij je namreč nadomestilo za jamstvo za prejete vložke tihe družbe odbitna postavka. Če bi se v primeru Helaba od dozdevnega nadomestila za likvidni vložek tihe družbe odbijali le neto stroški refinanciranja, bi se moral enak postopek uporabiti v primeru zasebnih kreditnih institucij, kar zadeva z njihove strani dejansko izplačano nadomestilo za likvidne vložke tihe družbe. V nasprotnem primeru bi bila primerjava izkrivljena.

(60) Pochybnosti Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení s ohledem na chybějící likviditu kapitálu vycházely zčásti z metodiky rozhodnutí v případě WestLB, která ale nemůže být na základě velkých rozdílů ve skutkové podstatě aplikována na stávající případ. Podle Německa je v daném případě nutné od úhrady jinak srovnatelných, ale likvidních vkladů tichého společníka odečíst hrubé a ne pouze čisté náklady na refinancování. Neboť také u soukromých úvěrových ústavů je úhrada za likvidní funkci jimi přijatých vkladů tichého společníka daňově odečitatelná. Pokud by byly u společnosti Helaba od fiktivní úhrady za likvidní vklad tichého společníka odečteny pouze čisté náklady na refinancování, muselo by se tak postupovat také u soukromých úvěrových ústavů v případě úhrady, kterou skutečně zaplatily za likvidní vklady tichého společníka. Jinak by bylo srovnání zkreslené.

(104) Dvomi BdB, da je nadomestilo odbitna postavka, so neutemeljeni. Dežela Hessen ni prevzela niti podjetniškega tveganja niti podjetniške pobude, ki sta potrebna za oblikovanje partnerstva. Tako kot drugi značilni tihi družbeniki torej v skladu s sporazumom o ustanovitvi tihe družbe sodeluje le pri tekočem dobičku in izgubi Helabe, ne pa tudi pri njenih skritih rezervah, poslovni vrednosti in večanju vrednosti poslovnih sredstev. Ob koncu tihe družbe se mu povrne zgolj njegov vložek. Dežela Hessen ni prejela možnosti za uveljavljanje pravic družbe, ki so v skladu s pravicami glasovanja, nadzora in ugovora komanditista ali pravic nadzora družbenika po členu 716(1) Civilnega zakonika (BGB). Poleg tega državna pogodba med deželama Hessen in Turingija o ustanovitvi skupne hranilniške organizacije banki ni dopustila sprejema neznačilnega tihega družbenika. Ob odsotnosti partnerstva so torej tudi finančni organi priznali nadomestilo, ki se izplačuje deželi Hessen, za odbitno postavko.

(104) Pochybnosti BdB o odčitatelnosti úhrady z daní jsou neodůvodněné. Země Hesensko nepřevzala ani podnikatelské riziko požadované pro přijetí spolupodnikání, ani požadovanou podnikatelskou iniciativu. Tak se země Hesensko podílí toliko – jako každý typický tichý společník – podle rozhodnutí smlouvy o zřízení tichého společenství na běžném zisku a ztrátě společnosti Helaba, ale ne na jejích tichých rezervách, rovněž tak ne na obchodní hodnotě a růstech hodnoty provozního kapitálu. V případě ukončení tichého společenství obdrží zpět pouze svůj vklad. Země Hesensko nezískala žádnou možnost výkonu práv společnosti, která by odpovídala hlasovacímu a kontrolnímu právu a právu na podání námitky komanditisty nebo kontrolním právům společníka podle § 716 odst. 1 německého obchodního zákoníku. Státní smlouva mezi zeměmi Hesensko a Duryňsko o vytvoření společné spořitelní organizace banky nedovolila přijetí atypického tichého společníka. Při neexistenci spolupodnikání by tak také finanční úřady uznaly daňovou odčitatelnost úhrady zaplacené zemi Hesensko.

(190) Komisija mora zato sama določiti primerno garancijo za jamstvo za banko, kot je Helaba. Glede na temeljno primerljivost primerov WestLB in Helaba ter odsotnost drugih meril je Komisija tu mnenja, da se, kot v primeru WestLB, osnovna stopnja 0,3% letno pred obdavčitvijo lahko spozna za primerno. Vendar meni, da pribitki na to stopnjo niso primerni. Kot prvo je znesek vložka tihe družbe v območju med 50 do 100 milijonov EUR, ki je dolgoročno predviden za kritje dejavnosti za pospeševanje, veliko manjši od ustreznega zneska približno 1,7 milijarde EUR v primeru WestLB. Kot drugo pa je bil znesek, ki se po stopenjskem modelu ni mogel uporabljati za kritje konkurenčnih dejavnosti, kot posledica stopenjskega modela časovno omejen in se je tako do leta 2003 izničil. Iz teh dejstev je povsem razvidno, da tveganje dežele Hessen ni bilo večje kot v primeru na trgu običajnega jamstva za banko, kot je Helaba, in zato ne upravičuje povečanja osnovne stopnje 0,3% letno pred obdavčitvijo. Ker je nadomestilo za celoten vložek tihe družbe kot strošek poslovanja odbitna postavka in se tudi v tej točki razlikuje od davčne obravnave nadomestila v Odločbi glede WestLB, Komisija v tej odločbi določa provizijo za jamstvo kot stopnjo pred obdavčenjem, ki se v celoti lahko spozna za strošek poslovanja.

(190) Z tohoto důvodu Komise sama stanovila přiměřenou provizi avala pro banku jako Helaba. Na základě zásadní srovnatelnosti WestLB a Helaba, jakož i z nedostatku jiných opěrných bodů, vychází Komise v daném případě z toho, že stejně jako v případě WestLB může považovat za přiměřenou základní sazbu 0,3% p.a. před zdaněním. Přirážky k této sazbě ale nejsou podle názoru Komise vhodné. Zaprvé je částka vkladu tichého společníka v rozmezí od 50 do 100 mil. EUR, které je trvale určeno na podporu samotného obchodu, podstatně nižší než odpovídající částka ve výši cca 1,7 mld. EUR v případě WestLB. Zadruhé byla částka, která nemohla být použita podle stupňovitého modelu k podpoře konkurenceschopnosti v bankovních obchodech jako následek stupňovitého modelu časově omezena a adekvátně až do 2003 klesala na nulu. Tato skutková podstata jasně ukazuje, že riziko země Hesensko nebylo vyšší než v případě záruky běžné na trhu ve prospěch banky jako Helaba a neospravedlňuje tak zvýšení základní sazby 0,3% p.a. před zdaněním. Protože úhrada za celý vklad tichého společníka je odčitatelná z daní jako provozní výdaj a také v tomto bodě se odlišuje od daňového ošetření úhrady v rozhodnutí v případě WestLB, stanovila Komise provizi avala v tomto rozhodnutí jako sazbu před zdaněním, kterou lze v plné výši uplatnit jako provozní výdaj.