EIA Hodnocení dopadu na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

Mittelbindungen im Sektor Umwelt und natürliche Ressourcen 2003-2004Quelle: Europäische Kommission.

Spolupráci prohlubuje použití moderních nástrojů hospodaření v oblasti životního prostředí, metod sledování prostředí a dohledu včetně použití systému informací o životním prostředí (EIS) a posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

Die Zusammenarbeit wird durch den Einsatz von fortschrittlichen Instrumenten des Umweltmanagements, Umweltbeobachtungsmethoden und -überwachung gefördert, einschließlich Einsatz des Umweltinformationssystems (UIS) und der Umweltverträglichkeitsprüfung (UVP).

3.2.1 EHSV považuje analýzu současné situace, příčin a rizik za nedostačující. EIA (Extended Impact Assessment) se touto analýzou zabývá pouze na několika stranách a ve vztahu k návrhu nařízení není zmíněna vůbec.

3.2.1 Der EWSA hält die Analyse der derzeitigen Lage, der Ursachen und Risiken für unzureichend, die in der ausführlichen Folgenabschätzung auf wenigen Seiten abgehandelt und in der Begründung zum Verordnungsvorschlag nicht einmal erwähnt wird.

3.2.1 Podle referenčních prognóz [8], které roku 2004 předložila Mezinárodní energetická agentura (IEA), Paříž, a Úřad pro energetické informace (EIA) amerického ministerstva energetiky, pokryjí uvedené fosilní energie i za 25 let 80% světové spotřeby energie.

3.2.1 Nach den 2004 vorgelegten Referenzprognosen [8] der Internationalen Energieagentur (IEA), Paris, und der Energy Information Administration (EIA) des US-Departments of Energy werden die genannten fossilen Energien auch in 25 Jahren noch mehr als 80% des weltweiten Energieverbrauchs decken.

1. EIOÚ uznává, že další vývoj společné vízové politiky vyžaduje efektivní výměnu příslušných údajů. Jedním z mechanismů, který může zajistit hladký tok informací, je VIS. EIOÚ důkladně prověřil podkladový materiál předložený v EIA. Ačkoli podkladové materiály nejsou zcela přesvědčivé, zdá se, že existují dostatečné důvody pro zřízení VIS za účelem zlepšení společné vízové politiky.

1. Der EDPS erkennt an, dass die weitere Entwicklung einer gemeinsamen Visumpolitik einen effizienten Austausch relevanter Daten erfordert. Einer der Mechanismen, die einen reibungslosen Informationsfluss gewährleisten können, ist das VIS. Der EDPS hat den in der ausführlichen Folgenabschätzung enthaltenen Nachweis mit Sorgfalt zur Kenntnis genommen. Obgleich dieser nicht ganz schlüssig ist, dürften doch ausreichende Gründe vorliegen, die den Aufbau des VIS zum Zwecke der Verbesserung der gemeinsamen Visumpolitik rechtfertigen.

Žadatelé musejí předložit úplnou zprávu zakončenou hodnocením vlivu na životní prostředí (EIA), které vychází z údajů o přípravku, z možné expozice životního prostředí tomuto přípravku, z osudu a účinků přípravku v životním prostředí a z vhodných strategií k řízení rizik. Ve zprávě by měl být zohledněn způsob použití, podávání přípravku, vylučování účinné látky a hlavních účinných metabolitů, jakož i odstraňování přípravku.

Die Antragsteller müssen einen vollständigen Bericht vorlegen, der mit einer Umweltverträglichkeitsprüfung abschließt und auf den Merkmalen des Produkts, seiner potenziellen Umweltexposition, seinem Verbleib in der Umwelt und seinen Auswirkungen auf die Umwelt sowie angemessenen Risikomanagementstrategien beruht. Der Bericht sollte das Verbrauchsmuster, die Verabreichung des Produkts, die Ausscheidung aktiver Substanzen und wichtige aktive Metaboliten sowie die Entsorgung des Produkts berücksichtigen.

3.2.2 Přínos obnovitelných energií bude sice růst, ale podle odhadů IEA a EIA ne více než celková spotřeba energie; podíl obnovitelných energií zůstane tedy konstantní. U jaderné energie se podle současného trendu sice také očekává v absolutních hodnotách mírně rostoucí podíl v zásobování, ten však zaostane za celkovým vývojem spotřeby, pokud se politické rámcové podmínky v Evropě významně nezmění. Jako důsledek nyní IEA a EIA předpokládají dokonce klesající podíl jaderné energie v pokrytí světové spotřeby energie.

3.2.2 Der Beitrag der erneuerbaren Energien wird zwar wachsen — allerdings nach den Einschätzungen von IEA und EIA nicht stärker als der gesamte Energieverbrauch; entsprechend bleibt der Anteil der erneuerbaren Energien konstant. Für Kernenergie werden nach gegenwärtigem Trend zwar ebenfalls — in absoluten Größen — leicht wachsende Versorgungsbeiträge erwartet, die allerdings hinter der Gesamtentwicklung des Verbrauchs zurückbleiben, sofern sich die politischen Rahmenbedingungen nicht europaweit deutlich verändern. Als Konsequenz sehen IEA und EIA derzeit sogar einen rückläufigen Anteil der Kernenergie an der Deckung des Weltenergieverbrauchs voraus.

3.2.3 Základní scénář, který pro EU-25 zveřejnila [9] v září 2004 Evropská komise, vychází – odlišně od celosvětového trendu, jak ho vidí IEA a EIA – z nárůstu podílu obnovitelných energií na celkové spotřebě energie v EU-25 z dnešních 6% na 9% v roce 2030. Protože se však na druhou stranu podíl jaderné energie v EU-25 podle tohoto odhadu sníží, dochází základní scénář Evropské komise také k závěru, že fosilní energie budou v roce 2030 krýt přes 80% celkové spotřeby energie v EU-25.

3.2.3 Das für die EU-25 von der Europäischen Kommission im September 2004 veröffentlichte [9] baseline scenario geht — abweichend von dem weltweiten Trend, wie ihn IEA und EIA sehen — von einer Zunahme des Anteils erneuerbarer Energien am gesamten Energieverbrauch der EU-25 von heute 6% auf 9% im Jahr 2030 aus. Da sich jedoch andererseits der Beitrag der Kernenergie in der EU-25 nach dieser Einschätzung vermindert, kommt das baseline scenario der EU-Kommission ebenfalls zu dem Ergebnis, dass die fossilen Energien auch für die EU-25 im Jahre 2030 noch über 80% des gesamten Energieverbrauchs decken werden.

42. Nedostatky v přezkumném procesu přispěly k problémům s identifikací, když se měla vypracovávat hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA). EIA jsou již dlouho zavedené nástroje pro předběžnou identifikaci pravděpodobného dopadu projektu na životní prostředí a pro doporučení zmírňujících opatření ve fázi návrhu a realizace. Evropská unie má legislativu EIA pro vnitřní politiky od roku 1985 [20]. Konvence Lomé IV z roku 1990 požadovala, aby se hodnocení EIA vypracovávala pro rozsáhlé projekty a pro ty, které představují významnou hrozbu pro životní prostředí [21]. DAC OECD vydal v roce 1992 směrnice pro osvědčené praktiky pro ElA k rozvojovým projektům, kterými se mají všichni jeho členové řídit [22].

[19] Die folgenden drei Kategorien sind vorgesehen: A — Große Umweltauswirkungen, B — Erhebliche potenzielle Umweltrisiken und -chancen, C — Geringe Umweltauswirkungen.[20] Richtlinie 85/337/EWG des Rates vom 27. Juni 1985 über die Umweltverträglichkeitsprüfung bei bestimmten öffentlichen und privaten Projekten (ABl. L 175 vom 5.7.1985, S. 40), geändert durch die Richtlinie 97/11/EG vom 3. März 1997 (ABl. L 73 vom 14.3.1997, S. 5).

IV. Komise pokročila od roku 2001 jen málo při integraci životního prostředí do své rozvojové spolupráce. Strategické dokumenty zemí (CSP) zpracované Komisí společně se členskými státy a týkající se pomoci Komise přijímajícím zemím v období 2001–2006 nebraly dostatečně v úvahu otázky životního prostředí. Při přípravě nové generace CSP (2007–2013) přijala Komise mnohem systematičtější přístup k analýze otázek životního prostředí v přijímajících zemích tím, že vytvořila profily zemí z pohledu životního prostředí (CEP), i když je ještě příliš brzo hodnotit, do jaké míry tato analýza ovlivní samotné CSP (body 29 až 35). Přes rostoucí důležitost rozpočtové podpory jako formy rozvojové pomoci udělala Komise málo pro to, aby se problematika životního prostředí do této oblasti integrovala (body 36 až 38). Doposud neexistuje žádný konzistentní systém pro přezkoumávání nových projektů z pohledu životního prostředí. Komise nemá žádný soupis hodnocení dopadů na životní prostředí (EIA – Environmental Impact Assessment) prováděných u rozvojových projektů a bylo zjištěno, že hodnocení nebylo vždy provedeno tam, kde provedeno být mělo. Je také třeba vytvořit postupy, kterými se zajistí realizace doporučení EIA (viz body 39 až 46).

16. Im Hinblick auf die Sicherstellung der wirksamen Umsetzung und Vereinfachung der Koordinierung erstellte die Kommission einen%quot%Operationellen Rahmen für die weitere Einbeziehung von Umweltaspekten%quot% als Anhang zu ihrem internen Arbeitsdokument über die Einbeziehung von Umweltbelangen. In diesem Rahmen sind die Ziele, die Arten von Maßnahmen, die zeitlichen Vorgaben und die beteiligten Generaldirektionen ausgewiesen. Es wurde aber keine dienststellenübergreifende Lenkungsgruppe eingesetzt, um die systematische Gesamtüberwachung der Umsetzung dieses Rahmens sicherzustellen. Unter anderem aus diesem Grund variierte der Stand der Durchführung der verschiedenen, in dem%quot%Operationellen Rahmen%quot% ausgewiesenen Maßnahmen beträchtlich je nach Bereich, die Umsetzung erfolgte aber fast immer spät oder gar nicht.17. In dem Arbeitsdokument der Kommissionsdienststellen wird ausgeführt, dass es zur Steuerung des Prozesses der Umweltintegration notwendig sein wird, eine Reihe von Leistungskriterien zur Messung des entsprechenden Fortschritts auszuarbeiten. Solche Leistungskriterien wurden aber nicht festgelegt, und es gab auch keine interne oder externe Gesamtberichterstattung über den Durchführungsstand des%quot%Operationellen Rahmens%quot%.