You searched for: divljahu (Serbiska - Tjeckiska)

i svi koji ga slušahu divljahu se njegovom razumu i odgovorima.
a děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

a oni se vrlo divljahu govoreæi u sebi: ko se dakle može spasti?
oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: i kdož může spasen býti?

i divljahu se svi ljudi govoreæi: nije li ovo hristos, sin davidov?
i divili se všickni zástupové a pravili: není-liž tento syn davidův?

a kad to èuše uèenici, divljahu se vrlo govoreæi: ko se dakle može spasiti?
a uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: i kdož tedy může spasen býti?

i divljahu se i èudjahu se govoreæi jedan drugom: nisu li ovo sve galilejci što govore?
i děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, galilejští?

i divljahu se svi i ne mogahu se naèuditi govoreæi jedan drugom: Šta æe dakle ovo biti?
i děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: i což toto bude?

i svi se divljahu velièini božijoj. a kad se svi èudjahu svemu što èinjaše isus, reèe uèenicima svojim:
i divili se náramně všickni velikomocnosti božské. a když se všickni divili všem věcem, kteréž činil ježíš, řekl učedlníkům svým:

i usta odmah, i uzevši odar izadje pred svima tako da se svi divljahu i hvaljahu boga govoreæi: nikada toga videli nismo.
i vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili boha, řkouce: nikdy jsme toho neviděli.

i svi mu svedoèahu, i divljahu se reèima blagodati koje izlažahu iz usta njegovih, i govorahu: nije li ovo sin josifov?
a všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: zdaliž tento není syn jozefův?

a svi koji slušahu divljahu se i govorahu: nije li ovo onaj što gonjaše u jerusalimu one koji spominjahu ime ovo, i ovde zato dodje da ih povezane vodi glavarima sveštenièkim.
i divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: zdaliž toto není ten, jenž hubil v jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?

i kad dodje subota, poèe uèiti u zbornici. i mnogi koji slušahu, divljahu se govoreæi: otkud ovome to? i kakva mu je premudrost dana? i èudesa takva rukama njegovim èine se?
a když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: odkud tento má tyto věci? a jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?