Results for strengthening translation from Czech to Dutch

- program subsidies for strengthening smes business resource,
- het programma "subsidies voor versterking van bedrijfsmiddelen in het mkb",

of the euro ; strengthening cooperation and awareness on the importance of the protection of the euro against counterfeiting .
strengthening cooperation and awareness on the importance of the protection of the euro against counterfeiting . 5.2 .

12. Čl. 7 odst. 3 navrhované směrnice stanoví, že pokud jde o službu převodu peněz, uplatní se zvláštní ustanovení o zjištění totožnosti klienta, která budou zakotvena v dosud nezveřejněném návrhu nařízení evropského parlamentu a rady o informacích o plátci provázejících převody finančních prostředků (dále jen "návrh nařízení"), který vypracovala komise [8]. cílem návrhu nařízení je zajistit, aby příslušné orgány měly okamžitě k dispozici základní informace o plátci, které by jim pomohly v boji proti financování terorismu. návrh nařízení se vztahuje na převody finančních prostředků v jakékoli měně, které jsou zasílány či přijímány poskytovatelem platebních služeb usazeným v eu [9]. návrh nařízení obsahuje rovněž požadavky vztahující se na poskytovatele platebních služeb, které se týkají uchování informací o plátci provázejících převody finančních prostředků [10]. nezdá se, že by ustanovení navrhované směrnice týkající se informací o plátci vylučovala uplatnění jiných postupů pro hloubkovou kontrolu klienta na službu převodu peněz, včetně zjištění totožnosti skutečného vlastníka. proto se zdá, že navrhovaná směrnice se obecně vztahuje na provoz platebních systémů. Čl. 7 odst. 1 písm. b) navrhované směrnice stanoví, že zjištění totožnosti skutečného vlastníka tvoří součást požadavků na hloubkovou kontrolu klienta, a čl. 3 odst. 8 stanoví, že skutečným vlastníkem se mimo jiné rozumí fyzická osoba, jejímž jménem se nějaká transakce nebo činnost provádí. v této souvislosti jsou relevantní zvláštnosti struktury platebních systémů. stejně jako v případě poštovních služeb jsou provozovatelé platebních systémů zodpovědni pouze za řádný sběr, roztřídění, zúčtování, převedení a doručení "obálek", tj. platebních zpráv, ale nejsou obvykle oprávněni, a dokonce ani nemají technickou možnost obsah obálek číst či kontrolovat. kontrolu totožnosti původce a příjemce, včetně jejich jmen a adres, by mohli provést jen příslušní poskytovatelé finančních služeb. toto je v souladu s požadavky stávající směrnice o praní peněz, která byla provedena do vnitrostátního práva členských států. jelikož však moderní platební systémy poskytují plně automatizované zpracování informací, nejsou schopny provést žádnou kontrolu kvality a obvykle nemají s původcem nebo konečným příjemcem platby obchodní vztah. provozovatelé platebních systémů mohou zkontrolovat pouze samotnou přítomnost nějaké informace v příslušném poli; nemohou zkontrolovat kvalitu, úplnost, přesnost nebo smysluplnost této informace. ecb je proto toho názoru, že provozovatelé platebních systémů by měli být vyňati z uplatňování čl. 7 odst. 1 písm. b) navrhované směrnice, aniž by byla dotčena jejich povinnost zajistit, aby platební příkazy zadané těmto systémům mohly být pomocí vhodného zjištění totožnosti účastníků systému účinně dohledány. v některých případech byly za tímto účelem přijaty právní předpisy o dozoru ze strany centrální banky. ve frankfurtu nad mohanem dne 4. února 2005. prezident ecb jean-claude trichet [1] směrnice rady 91/308/ehs ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. l 166, 28.6.1991, s. 77). směrnice ve znění směrnice 2001/97/es (Úř. věst. l 344, 28.12.2001, s. 76). [2] tímto se provádí zvláštní doporučení vii (o bezhotovostních převodech) ze souboru zvláštních doporučení fatf o financování terorismu. [3] basilejský výbor pro bankovní dohled, "customer due diligence for banks" (hloubková kontrola klienta pro banky), banka pro mezinárodní platby, říjen 2001. [4] návrh směrnic evropského parlamentu a rady, kterými se přepracovávají směrnice 2000/12/es ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu a směrnice rady 93/6/ehs ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí, který vypracovala komise, 14.7.2004, kom(2004)486 v konečném znění. [5] nepřímé ztráty vyplývající z poškození pověsti instituce nejsou součástí operačního rizika. [6] směrnice evropského parlamentu a rady 2000/12/es ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. l 126, 26.5.2000, s. 1). směrnice naposledy pozměněná směrnicí komise 2004/69/es (Úř. věst. l 125, 28.4.2004, s. 44). [7] uniting and strengthening america by providing appropriate tools required to intercept and obstruct terrorism act of 2001 (zákon z roku 2001 o sjednocení a posílení ameriky prostřednictvím poskytnutí vhodných nástrojů nezbytných pro zastavení a zabránění terorismu). [8] ecb předpokládá, že toto ustanovení bude změněno, pokud komise nezveřejní svůj návrh před vstupem navrhované směrnice v platnost. [9] Čl. 1 odst. 1 a 2 a články 3 a 4 návrhu nařízení. [10] Článek 5 návrhu nařízení. --------------------------------------------------
12. artikel 7, lid 3 van de ontwerprichtlijn bepaalt dat met betrekking tot betalingsverrichtingen specifieke bepalingen inzake cliëntidentificatie van toepassing zijn die worden vastgelegd in een tot nu toe niet-gepubliceerd voorstel van de commissie voor een verordening van het europees parlement en van de raad betreffende de informatie met betrekking tot de opdrachtgever die moet worden verstrekt bij overmakingen (hierna de "ontwerpverordening" te noemen) [8]. de ontwerprichtlijn beoogt te verzekeren dat basisinformatie met betrekking tot de opdrachtgever direct beschikbaar is voor de betrokken autoriteiten als hulpmiddel in de strijd tegen terrorismefinanciering. de ontwerpverordening is van toepassing op overmakingen in enige valuta die in de eu gevestigde aanbieders van betalingsdiensten versturen en/of ontvangen [9]. een aantal op aanbieders van betalingsdiensten van toepassing zijnde vereisten van de ontwerpverordening betreft bewaring van informatie met betrekking tot de opdrachtgever bij overmakingen [10]. de bepalingen van de ontwerprichtlijn betreffende informatie met betrekking tot de opdrachtgever lijken ten aanzien van betalingsverrichtingen geen vrijstelling te verlenen voor de toepassing van ken-uw-cliënt-verplichtingen, waaronder de identificatie van de uiteindelijk begunstigde. de ontwerprichtlijn lijkt derhalve algemeen toepasselijk te zijn op de exploitatie van betalingssystemen. met name artikel 7, lid 1, onder b) van de ontwerprichtlijn bepaalt dat de identificatie van een uiteindelijk begunstigde deel uitmaakt van ken-uw-cliënt-verplichtingen, en artikel 3, lid 8 bepaalt dat uiteindelijk begunstigde onder meer betekent de natuurlijke persoon voor wiens rekening een transactie of activiteit wordt verricht. de bijzondere kenmerken van de structuur van betalingssystemen zijn hier relevant. zoals in het geval van posterijen, zijn exploitanten van betalingssystemen slechts verantwoordelijk voor het naar behoren verzamelen, sorteren, verevenen, overmaken en afleveren van de "enveloppen", i.e. berichten van betaling, maar hebben in het algemeen niet het mandaat om, noch zijn zij daartoe technisch in staat, de inhoud van enveloppen te lezen of te controleren. een identiteitscontrole van de opdrachtgever en de begunstigde, met inbegrip van hun naam en adres, zou slechts door hun respectieve financiële dienstverleners kunnen worden uitgevoerd. zulks strookt met de vereisten van de vigerende witwasrichtlijn, zoals geïmplementeerd in de nationale wetgeving van de lidstaten. aangezien moderne betalingssystemen evenwel volledig geautomatiseerde gegevensverwerking aanbieden, kunnen deze generlei kwaliteitscontrole uitvoeren, en zij hebben normaliter geen zakelijke relatie met de opdrachtgever of de uiteindelijk begunstigde van een betaling. exploitanten van betalingssystemen kunnen slechts controleren of een veld bepaalde informatie bevat; de kwaliteit, volledigheid, juistheid of de betekenis van die informatie kunnen zij niet controleren. de ecb is derhalve van mening dat exploitanten van betalingssystemen dienen te worden vrijgesteld van de toepassing van artikel 7, lid 1, onder b) van de ontwerprichtlijn, hetgeen hun verplichting onverlet laat te verzekeren dat in dergelijke systemen ingevoerde betalingsopdrachten effectief kunnen worden nagetrokken middels een gepaste identificatie van de systeemdeelnemers. in een aantal gevallen is te dien einde regelgeving inzake toezicht door centrale banken vastgesteld.