Spolupráci prohlubuje použití moderních nástrojů hospodaření v oblasti životního prostředí, metod sledování prostředí a dohledu včetně použití systému informací o životním prostředí (EIS) a posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

La cooperazione è promossa tramite l'uso di sofisticati strumenti di gestione ambientale, metodi di sorveglianza e monitoraggio ambientale, ivi compreso l'impiego di sistemi informatici ambientali e di valutazione dell'impatto ambientale.

3.2.1 EHSV považuje analýzu současné situace, příčin a rizik za nedostačující. EIA (Extended Impact Assessment) se touto analýzou zabývá pouze na několika stranách a ve vztahu k návrhu nařízení není zmíněna vůbec.

3.2.1 Il CESE ritiene insufficiente l'analisi della situazione corrente, delle cause e dei rischi, trattata nelle poche pagine dell'EIA (Extended Impact Assessment — Valutazione d'impatto approfondita) e neppure menzionata nella relazione della proposta di regolamento.

3.2.1 Podle referenčních prognóz [8], které roku 2004 předložila Mezinárodní energetická agentura (IEA), Paříž, a Úřad pro energetické informace (EIA) amerického ministerstva energetiky, pokryjí uvedené fosilní energie i za 25 let 80% světové spotřeby energie.

3.2.1 Secondo le previsioni di riferimento [8] presentate nel 2004 dall'Agenzia internazionale dell'energia (AIE) di Parigi e dalla Energy Information Administration (EIA) del Dipartimento dell'energia degli Stati Uniti, le summenzionate energie fossili, anche fra 25 anni, copriranno ancora oltre l'80% del fabbisogno energetico mondiale.

1. EIOÚ uznává, že další vývoj společné vízové politiky vyžaduje efektivní výměnu příslušných údajů. Jedním z mechanismů, který může zajistit hladký tok informací, je VIS. EIOÚ důkladně prověřil podkladový materiál předložený v EIA. Ačkoli podkladové materiály nejsou zcela přesvědčivé, zdá se, že existují dostatečné důvody pro zřízení VIS za účelem zlepšení společné vízové politiky.

1. Il GEPD riconosce che l'ulteriore sviluppo di una politica comune in materia di visti necessita di uno scambio efficiente dei dati pertinenti. Uno dei meccanismi che possono assicurare un regolare flusso di informazioni è il VIS. Il GEPD ha preso accuratamente atto delle prove presentate nella VIE. Sebbene queste prove non siano del tutto decisive, sembrano esserci ragioni sufficienti per giustificare l'istituzione del VIS con lo scopo di migliorare la politica comune in materia di visti.

Žadatelé musejí předložit úplnou zprávu zakončenou hodnocením vlivu na životní prostředí (EIA), které vychází z údajů o přípravku, z možné expozice životního prostředí tomuto přípravku, z osudu a účinků přípravku v životním prostředí a z vhodných strategií k řízení rizik. Ve zprávě by měl být zohledněn způsob použití, podávání přípravku, vylučování účinné látky a hlavních účinných metabolitů, jakož i odstraňování přípravku.

I richiedenti sono tenuti a presentare una relazione completa conclusa da una valutazione dell'impatto ambientale (VIA) basata, se del caso, sulle caratteristiche del prodotto, sulla potenziale esposizione ambientale, sul destino e le conseguenze ambientali, nonché sulle strategie di gestione dei rischi. La relazione deve tener conto delle modalità d'impiego e di somministrazione del prodotto, dell'escrezione della sostanza attiva e dei principali metaboliti attivi, nonché delle modalità di eliminazione del prodotto.

3.2.2 Přínos obnovitelných energií bude sice růst, ale podle odhadů IEA a EIA ne více než celková spotřeba energie; podíl obnovitelných energií zůstane tedy konstantní. U jaderné energie se podle současného trendu sice také očekává v absolutních hodnotách mírně rostoucí podíl v zásobování, ten však zaostane za celkovým vývojem spotřeby, pokud se politické rámcové podmínky v Evropě významně nezmění. Jako důsledek nyní IEA a EIA předpokládají dokonce klesající podíl jaderné energie v pokrytí světové spotřeby energie.

3.2.2 Il contributo delle energie rinnovabili crescerà, ma secondo le stime dell'AIE e dell'EIA non in misura superiore al consumo energetico totale; di conseguenza, la quota delle energie rinnovabili rimarrà costante. Stando alle attuali tendenze, se il quadro politico generale in Europa non cambierà notevolmente, ci si attende anche per l'energia nucleare, in termini assoluti, un leggero aumento del contributo all'approvvigionamento, che però sarà inferiore rispetto all'incremento complessivo del consumo; attualmente l'AIE e l'EIA prevedono che, come conseguenza, ci sarà addirittura una diminuzione della quota dell'energia nucleare utilizzata per coprire il fabbisogno energetico mondiale.

3.2.3 Základní scénář, který pro EU-25 zveřejnila [9] v září 2004 Evropská komise, vychází – odlišně od celosvětového trendu, jak ho vidí IEA a EIA – z nárůstu podílu obnovitelných energií na celkové spotřebě energie v EU-25 z dnešních 6% na 9% v roce 2030. Protože se však na druhou stranu podíl jaderné energie v EU-25 podle tohoto odhadu sníží, dochází základní scénář Evropské komise také k závěru, že fosilní energie budou v roce 2030 krýt přes 80% celkové spotřeby energie v EU-25.

3.2.3 Lo scenario di riferimento per l'UE a 25 pubblicato dalla Commissione europea nel settembre 2004 [9], che si discosta dal quadro della tendenza mondiale presentato dall'AIE e dall'EIA, prevede invece un aumento della quota delle energie rinnovabili nel consumo energetico totale nell'UE a 25 dall'attuale 6% al 9% nel 2030. Dato però che, d'altra parte, secondo queste stime il contributo dell'energia nucleare nell'UE-25 diminuirà, lo scenario di riferimento della Commissione europea giunge parimenti alla conclusione che, anche per l'UE a 25, le energie fossili nel 2030 continueranno a coprire oltre l'80% del consumo energetico totale.

42. Nedostatky v přezkumném procesu přispěly k problémům s identifikací, když se měla vypracovávat hodnocení dopadu na životní prostředí (EIA). EIA jsou již dlouho zavedené nástroje pro předběžnou identifikaci pravděpodobného dopadu projektu na životní prostředí a pro doporučení zmírňujících opatření ve fázi návrhu a realizace. Evropská unie má legislativu EIA pro vnitřní politiky od roku 1985 [20]. Konvence Lomé IV z roku 1990 požadovala, aby se hodnocení EIA vypracovávala pro rozsáhlé projekty a pro ty, které představují významnou hrozbu pro životní prostředí [21]. DAC OECD vydal v roce 1992 směrnice pro osvědčené praktiky pro ElA k rozvojovým projektům, kterými se mají všichni jeho členové řídit [22].

[15] Regolamento (CE) n. 2493/2000 del Parlamento europeo e del Consiglio, del 7 novembre 2000, relativo a misure volte a promuovere la totale integrazione della dimensione ambientale nel processo di sviluppo dei paesi in via di sviluppo (GU L 288 del 15.11.2000, pag. 1).[16] Conclusioni del Consiglio su una strategia per l'integrazione delle considerazioni ambientali nella cooperazione economica e allo sviluppo della CE ai fini della promozione dello sviluppo sostenibile, paragrafo 3.6 (8971/01).

IV. Komise pokročila od roku 2001 jen málo při integraci životního prostředí do své rozvojové spolupráce. Strategické dokumenty zemí (CSP) zpracované Komisí společně se členskými státy a týkající se pomoci Komise přijímajícím zemím v období 2001–2006 nebraly dostatečně v úvahu otázky životního prostředí. Při přípravě nové generace CSP (2007–2013) přijala Komise mnohem systematičtější přístup k analýze otázek životního prostředí v přijímajících zemích tím, že vytvořila profily zemí z pohledu životního prostředí (CEP), i když je ještě příliš brzo hodnotit, do jaké míry tato analýza ovlivní samotné CSP (body 29 až 35). Přes rostoucí důležitost rozpočtové podpory jako formy rozvojové pomoci udělala Komise málo pro to, aby se problematika životního prostředí do této oblasti integrovala (body 36 až 38). Doposud neexistuje žádný konzistentní systém pro přezkoumávání nových projektů z pohledu životního prostředí. Komise nemá žádný soupis hodnocení dopadů na životní prostředí (EIA – Environmental Impact Assessment) prováděných u rozvojových projektů a bylo zjištěno, že hodnocení nebylo vždy provedeno tam, kde provedeno být mělo. Je také třeba vytvořit postupy, kterými se zajistí realizace doporučení EIA (viz body 39 až 46).

12. Nel dicembre 2005 è stata firmata una nuova politica comunitaria di sviluppo (%quot%Consenso europeo sullo sviluppo%quot%), che intende affrontare gli aspetti ambientali dell'aiuto allo sviluppo erogato dalla Commissione non soltanto tramite l'integrazione dell'ambiente, ma anche facendo dell'ambiente e delle risorse naturali uno dei nove settori prioritari del finanziamento. Con questo nuovo approccio, la Commissione riconosceva che la politica precedente aveva fatto troppo affidamento sull'integrazione dell'ambiente per far sì che venissero affrontati gli aspetti ambientali della cooperazione allo sviluppo della Commissione [9].13. Tuttavia, anche se la nuova politica mostra chiaramente che la Commissione intende attribuire maggiore priorità al finanziamento dei programmi e dei progetti ambientali, essa deve essere attuata mediante una strategia chiara. In particolare, oltre alle questioni sollevate nel riquadro 2, la strategia dovrebbe stabilire in che modo la Commissione cercherà di garantire che tale priorità politica venga effettivamente realizzata attraverso programmi e progetti ambientali nei documenti strategici nazionali. Si tratta di una considerazione importante, poiché questo è soltanto uno dei nove settori prioritari e i paesi beneficiari sono tenuti a concentrare i finanziamenti ottenuti soltanto su uno o due settori fondamentali. Dato che nella maggior parte dei paesi beneficiari l'ambiente non è la priorità principale, esiste il rischio che i fondi assegnati al settore dell'ambiente e delle risorse naturali siano relativamente limitati, nonostante la nuova enfasi posta dalla politica di sviluppo della Commissione sul finanziamento dei programmi e dei progetti ambientali.