-Changzhou Clean Chemical Co. Limited, Provincie Jiangsu,

-Changzhou Clean Chemical Co. Limited, provincia Jiangsu,

1.4 Kromě toho se díky modelům typu CAFE (Clean Air For Europe – Čistý vzduch pro Evropu, 2005) podařilo předem stanovit další pokles úrovně znečištění o 5% do roku 2020.

1.4 Okrem toho sa vďaka modelom ako CAFE (Clean Air for Europe – Čistý vzduch pre Európu, 2005) dokázalo predbežne zabezpečiť ďalšie zníženie úrovne znečistenia o 5% do roku 2020.

2.7 Na podzim 2003 byla přijata směrnice o obchodování s povolenkami na emise v EU (2003/87/ES [10]). Tzv. "spojovací" směrnice (2004/101/ES [11]) byla přijata v září 2004 a umožňuje obchodovat s povolenkami na emise v rozvojových projektech mimo Evropskou unii (CDM – Clean Development Mechanism) nebo mezi průmyslovými zeměmi (JI – Joint Implementation).

2.7 Na jeseň roku 2003 bola prijatá smernica o vytvorení systému obchodovania s kvótami emisií skleníkových plynov v Spoločenstve (2003/87/ES [10]). Tzv. "spájajúca" smernica (2004/101/ES [11]) prijatá v septembri 2004 umožňuje obchodovanie s emisnými právami v rozvojových projektoch mimo Európskej únie (CDM = Clean Development Mechanism – mechanizmus čistého rozvoja) alebo medzi priemyselnými krajinami. (JI = Joint Implementation – spoločná implementácia).

1.18 Také při výrobě elektřiny prostřednictvím fosilních zdrojů energie existuje možnost emise CO2 u přeměny energie dlouhodobě značně snížit, zejména kdyby se použilo postupů zachycování a trvalého uchovávání CO2 (Clean Coal Technology). Proto získává vývoj a testování takových postupů v 7. rámcovém programu pro výzkum a vývoj na zvláštní důležitosti.

1.18 Aj pri výrobe elektrickej energie pomocou fosílnych zdrojov energie existuje možnosť v dlhodobom horizonte významne znížiť emisie CO2 pri premene energie, ak by sa pritom využilo zachytávanie CO2 a jeho skládkovanie (tzv. clean coal technology). Preto má vývoj a experimentálne využitie takýchto postupov v 7. rámcovom programe o vývoji a výskume osobitný význam.

2.1 Tematická strategie a návrh směrnice souvisí se šestým akčním programem Společenství pro životní prostředí (6. APŽP, zveřejněný 10. září 2002 [1]) a se sdělením "Čisté ovzduší pro Evropu" (Clean Air for Europe – CAFE) z roku 2001. V šestém akčním programu pro životní prostředí si Unie dala vysoký cíl dosáhnout "kvality ovzduší, která nemá žádný negativní vliv na lidské zdraví a na životní prostředí ani nezpůsobuje závažné riziko".

2.1 Tematická stratégia a návrh smernice sú súčasťou šiesteho akčného programu Spoločenstva pre životné prostredie (6. EAP vydaného 10. septembra 2002 [1]) a oznámenia%quot%Čistejší vzduch pre Európu%quot% (Clean Air for Europe CAFE z roku 2001). Ambicióznym cieľom šiesteho akčného programu je dosiahnuť%quot%takú úroveň kvality vzduchu, ktorá by nemala negatívny vplyv na ľudské zdravie a životné prostredie a nebola by pre ne vážnym rizikom%quot%.

1.8 V průběhu roku 2004 Komise konzultovala řadu organizací reprezentujících příslušné třetí strany, včetně CEFIC (European Chemical Industry Council, Evropská rada chemického průmyslu), CONCAWE (Conservation of Clean Air and Water in Europe, Evropská organizace společností v oblasti ropného průmyslu pro otázky životního prostředí, zdraví a bezpečnosti), Eurometaux (European Association of Metals) a BLIC (European Association of the Rubber Industry zastupující chemický, ropný, hutnický a gumárenský průmysl v Evropě) a BEUC (European Consumers'Organisation zastupující evropské spotřebitele) spolu s odborníky z členských států.

1.8 V roku 2004 prebehli pracovné stretnutia Komisie a viacerých organizácií zastupujúcich subjekty so záujmom o túto problematiku, ktorými okrem iného sú napr. CEFIC (Európska rada zväzov chemického priemyslu), CONCAWE (Conservation of Clean Air and Water in Europe – Medzinárodná študijná skupina ropných spoločností na zachovanie čistoty vzduchu a vody v Európe), Eurometaux (Association Européenne des Métaux – Európsky zväz kovopriemyslu), BLIC (Koordinačný orgán európskeho chemického, ropného, kovospracujúceho priemyslu a spracovania kaučuku), BEUC (Úrad európskych spotrebiteľských zväzov) ako aj experti a znalci z členských štátov.

4.11 Klimatické změny se vší pravděpodobností dál zvýší ekonomické rozdíly mezi průmyslovými a rozvojovými zeměmi. EU by měla podpořit snahy vytvořit globálně závaznou úmluvu týkající se lesů, jež by obsahovala adaptační strategie, které by mohly pomoci řídit rozvoj v mnoha rozvojových zemích. Pro zajištění důležitých lesních zdrojů na celém světě je nutná správa a vytváření kapacit. Mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism – CDM) ustavený v rámci Kjótského protokolu je podnětem pro aktéry EU, aby přispěli k zalesňování v zemích třetího světa, a prostředkem, jak zvýšit úsilí EU s ohledem na systém kvót oxidu uhličitého v rozvojových zemích.

4.11 Klimatické zmeny by mali so všetkou pravdepodobnosťou ďalej prehlbovať hospodárske rozdiely medzi priemyselnými a rozvojovými krajinami. EÚ by mala podporovať úsilie o vytvorenie globálne záväzného lesníckeho dohovoru obsahujúceho adaptačné stratégie, ktoré by mohli napomáhať rozvoju v mnohých rozvojových krajinách. Pre zaručenie dôležitých lesných zdrojov vo svete je dôležité vytváranie kapacít a správne riadenie. Mechanizmus čistého rozvoja (Clear Development Mechanism – CDM) zriadený v rámci Kyótskeho protokolu je stimulom pre subjekty v EÚ, aby prispievali k zalesňovaniu v krajinách tretieho sveta a zároveň prostriedkom na zvýšenie úsilia EÚ pokiaľ ide o systém kvót oxidu uhličitého v rozvojových krajinách.

3. Propojení mechanismů založených na projektech, včetně "Joint Implemenation" (JI) a "Clean Development Mechanism" (CDM), se systémem Společenství je žádoucí a důležité k dosažení cílů jak snížení globálních emisí skleníkových plynů, tak zvýšení z hlediska nákladů efektivního fungování systému Společenství. Emisní kredity z mechanismů založených na projektech budou proto uznávány pro použití v tomto systému s výhradou ustanovení přijatých Evropským parlamentem a Radou na návrh Komise, která by měla být uplatňována souběžně se systémem Společenství v roce 2005. Použití mechanismů je doplňkové k vnitrostátním opatřením v souladu s příslušnými ustanoveními Kjótského protokolu a Marrákešských dohod.

3. Prepojenie projektovo založených mechanizmov vrátane Spoločného plnenia (SP) a Mechanizmu čistého rozvoja (MČR) so systémom obchodovania s emisiami skleníkových plynov v spoločenstve je žiaduce a dôležité na dosiahnutie cieľov redukcie globálnych emisií skleníkových plynov a zvýšenie efektívneho fungovania systému spoločenstva z hľadiska nákladov. Preto emisné kredity z projektovo založených mechanizmov budú uznávané a použiteľné v tomto systéme podľa ustanovení, ktoré prijme Európsky parlament a Rada na návrh Komisie, ktoré by sa mali uplatňovať paralelne so systémom obchodovania s emisiami skleníkových plynov v spoločenstve v roku 2005. Použitie mechanizmov dopĺňa domáce činnosti v súlade s príslušnými ustanoveniami Kjótskeho protokolu a Marakéšskych zmlúv.

(2) Směrnice 2003/87/ES stanoví, že uznání kreditů z mechanismů založených na projektech pro plnění závazků od roku 2005 zvýší efektivnost nákladů při dosahování snížení globálních emisí skleníkových plynů a bude jej dosaženo propojením kjótských mechanismů založených na projektech, včetně "Joint Implemenation" (JI) a "Clean Development Mechanism" (CDM), se systémem Společenství.

(2) Smernica 2003/87/ES stanovuje, že uznávanie kreditov z projektových mechanizmov pri plnení povinností od roku 2005 zvýši finančnú efektívnosť dosahovania znižovania globálnych emisií skleníkových plynov a zabezpečí sa ustanoveniami na prepojenie Kjótskych projektových mechanizmov vrátane Spoločného plnenia (SP) a Mechanizmu čistého rozvoja (MČR) so systémom Spoločenstva.

(19) Mechanismy založené na projektech, včetně "Joint Implementation" (JI) a "Clean Development Mechanism" (CDM), jsou důležité k dosažení cílů jak snížení globálních emisí skleníkových plynů, tak zvýšení z hlediska nákladů efektivního fungování systému Společenství. V souladu s příslušnými ustanoveními Kjótského protokolu a Marrákešských dohod by použití těchto mechanismů mělo být doplňkové k vnitrostátním opatřením a vnitrostátní opatření budou proto představovat důležitý prvek vynakládaného úsilí.

(19) Keďže projektovo založené mechanizmy vrátane Spoločného plnenia (SP) a Mechanizmu čistého rozvoja (MČR) sú dôležité na dosiahnutie cieľov zníženia globálnych emisií skleníkových plynov a aj zvýšenia finančne efektívneho fungovania systému spoločenstva; v súlade s relevantnými ustanoveniami Kjótskeho protokolu a Marakéšskych dohôd by malo používanie mechanizmov dopĺňať domáce úsilie a domáce úsilie tak predstavuje významný prvok vyvinutého úsilia;

1.12 Kjótský protokol zavazuje smluvní strany snížit emise skleníkových plynů v období 2008 – 2012 o příslušný objem podle svého závazku, uvedeného v příloze B protokolu, oproti stavu emisí v roce 1990. Členské státy EU-15 jsou povinny snížit svoje celkové emise o 8% (tj. absolutně o 336 Mt CO2 ekv. ročně). Nové členské země mají stanoveny přílohou B své vlastní redukční cíle. Většinou jde rovněž o závazek 8%, v případě Maďarska a Polska o 6%. Maďarsku, Polsku a Slovinsku stanovuje příloha B odlišný referenční rok. Protokol rovněž nabízí možnost uplatnění flexibilních mechanizmů (obchodování s emisemi, projekty Společného zavádění – Joint Implementation – v rozvinutých zemích a projekty Mechanizmů čistého rozvoje – Clean Development Mechanisms – v rozvojových zemích), které mají rozvinutým zemím napomoci ke snižování emisí a splnění svého Kjótského závazku za výhodnějších ekonomických podmínek a zároveň pomoci rozvojovým zemím k transferu nových technologií.

1.12 Kjótsky protokol zaväzuje zmluvné strany znížiť emisie skleníkových plynov v období 2008 – 2012 o príslušný objem podľa svojho záväzku uvedeného v prílohe B protokolu oproti stavu emisií v roku 1990. Členské štáty EÚ-15 sú povinné znížiť svoje celkové emisie o 8% (t.j. v absolútnom vyjadrení o 336 mil. t CO2 ekv. ročne). Nové členské štáty majú stanovené prílohou B svoje vlastné ciele znižovania. Väčšinou ide tiež o záväzok 8%, v prípade Maďarska a Poľska o 6%. Maďarsku, Poľsku a Slovinsku stanovuje príloha B odlišný referenčný rok. Protokol tiež ponúka možnosť uplatnenia flexibilných mechanizmov (obchodovanie s emisiami, projekty spoločnej implementácie – Joint Implementation – v rozvinutých štátoch a projekty mechanizmov čistého rozvoja – Clean Development Mechanisms – v rozvojových krajinách), ktoré majú rozvinutým štátom pomôcť pri znižovaní emisií a plnení svojho Kjótskeho záväzku za výhodnejších ekonomických podmienok a zároveň umožniť rozvojovým krajinám prístup k novým technológiám.