-toe te zien op de werkgelegenheidssituatie en het werkgelegenheidsbeleid in de lidstaten en de Gemeenschap;

-sledovat situaci zaměstnanosti a politik zaměstnanosti v členských státech a ve Společenství,

1.9 Economische problematiek; concentratie van sectorale activiteiten en gebrek aan alternatieven; werkgelegenheidssituatie

1.9 Problémy hospodářské činnosti, soustřeďování rezortních činností a nedostatek alternativ, situace zaměstnanosti

-zij hebben geleid tot de buitengewone Europese Raad van Luxemburg over de werkgelegenheidssituatie in Europa, waarbij specifieke kredietfaciliteiten voor kleine ondernemingen werden aangekondigd [7];

-podnítily mimořádné zasedání Evropské rady v Lucemburku, aby podporovala a povzbudila zaměstnanost v Evropě, mimo jiné prostřednictvím opatření týkajících se úvěrů a specificky určených malým podnikům [7],

a) het inzicht in de werkgelegenheidssituatie en -vooruitzichten te verbeteren, met name via analysen en studies en de opstelling van statistieken en gemeenschappelijke indicatoren in het kader van de EWS;

a) zlepšováním chápání situace v zaměstnanosti a vyhlídek, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci evropské strategie zaměstnanosti;

a) het inzicht in de werkgelegenheidssituatie en -vooruitzichten te verbeteren, met name via analyses en studies en de opstelling van statistieken en gemeenschappelijke indicatoren in het kader van de EWS;

a) zlepšováním chápání situace v zaměstnanosti a vyhlídek, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci evropské strategie zaměstnanosti;

14. dringt er bij alle lidstaten en kandidaat-landen op aan concrete maatregelen te nemen ter verbetering van de toegang van de Roma tot de arbeidsmarkt, zodat hun werkgelegenheidssituatie op lange termijn kan worden verzekerd;

14. naléhá na členské státy a kandidátské země, aby přijaly konkrétní opatření pro zlepšení přístupu Romů na trh práce s cílem zajistit lepší dlouhodobou zaměstnanost;

Voor doelstelling 3 geldt een verdeling die in hoofdzaak gebaseerd is op de voor steun in aanmerking komende bevolking, de werkgelegenheidssituatie en de ernst van de problemen, zoals sociale uitsluiting, onderwijs-en opleidingsniveaus en de arbeidsparticipatie van vrouwen.

Rozdělení podle členských států pro cíl 3 je založeno v zásadě na odpovídajícím počtu obyvatel, situaci v zaměstnanosti a závažnosti problémů, jako jsou sociální vyloučení, úroveň vzdělání a odborné přípravy a účast žen na trhu práce.

a) een balans van de bij de verwezenlijking van de economische en sociale samenhang gemaakte vorderingen, met inbegrip van de situatie en de ontwikkeling op sociaal-economisch gebied van de regio's, alsmede een analyse van de rechtstreekse investeringsstromen en het effect daarvan op de werkgelegenheidssituatie op communautair niveau;

a) pokrok při dosahování hospodářské a sociální soudržnosti, včetně socioekonomické situace regionů a všech pozorovaných změn, a analýzu toků přímých investic a jejich dopadu na situaci v zaměstnanosti ve Společenství;

(4) Overwegende dat artikel 7, lid 3, tweede alinea, van Verordening (EG) nr. 1260/1999 bepaalt dat de verdeling over de lidstaten in hoofdzaak gebaseerd is op de voor steun in aanmerking komende bevolking, de werkgelegenheidssituatie en de ernst van de problemen, zoals sociale uitsluiting, onderwijs-en opleidingsniveau en de arbeidsparticipatie van vrouwen,

(3) vzhledem k tomu, že podle čl. 7 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1260/1999 vypracuje Komise průhlednými postupy orientační rozdělení položek závazků podle členských států, jež jsou k dispozici pro programování na období let 2000 až 2006;

(72) De werkgelegenheid in de communautaire bedrijfstak daalde van 8460 werknemers in 1994 tot 6936 werknemers in het onderzoektijdvak, d.w.z. met 18,0%. Het aantal werknemers zal tijdens 1999 en 2000 waarschijnlijk verder dalen als gevolg van de naderende sluiting van de Franse mijn. De werkgelegenheidssituatie van de communautaire bedrijfstak zag er als volgt uit:

pracovních míst během OŠ, což představuje snížení o 18,0%. Počet pracovních míst by se měl ještě snížit v roce 1999 a 2000 z důvodu blížícího se uzavření francouzského dolu. Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství se vyvíjela takto:Zdroj:

In veel lidstaten kan de werkgelegenheidssituatie alleen door een duurzame conjuncturele opleving merkbaar verbeteren. Er moet worden gezorgd voor randvoorwaarden die zowel de interne als de externe vraag stimuleren, zodat de mogelijkheden voor groei en volledige werkgelegenheid volledig kunnen worden benut. Slechts enkele lidstaten leggen in hun hervormingsprogramma's voldoende nadruk op de bevordering van economische groei als middel om dit te bereiken.

Citelné zlepšení situace politiky zaměstnanosti lze v mnohých členských státech dosáhnout pouze prostřednictvím udržitelného konjunkturálního rozmachu. Musí být vytvořeny příslušné rámcové podmínky zvýhodňující jak vnější tak vnitřní poptávku, aby bylo možno plně využít potenciál pro růst a plnou zaměstnanost. Jen málo členských států v tomto smyslu ve svých reformních programech dostatečně vyzdvihuje hospodářskou stimulaci.

i) Regionale "clustervorming" moet worden bevorderd door een impuls te geven aan de ICT-sector en aan creatieve bedrijfstakken met een sterk technologische inslag, die de kansen en mogelijkheden van een regio helpen ontwikkelen doordat zij in staat zijn ondernemingen aan te trekken en vast te houden en aldus bij te dragen tot industriële reconversie en herstructurering op een wijze die de concurrentiepositie van de regio's en de economische, sociale en territoriale samenhang alsook de werkgelegenheidssituatie verbetert.

i) Je důležité podporovat rozvoj regionálních "hroznů" ("clusterů") stimulováním odvětví informačních a komunikačních technologií jakož i tvůrčích průmyslových oborů se silným technologickým zázemím, neboť právě díky nim může vzrůstat potenciál a schopnost regionů přitahovat a udržet na svém území podniky. Touto cestou by průmyslové změny a restrukturalizace šly ruku v ruce s posilováním konkurenceschopnosti regionů a se zvyšováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zaměstnanosti.

5.8 Overigens dient men zich bewust te zijn van de gevaren als landen elkaar proberen af te troeven met de laagste belastingtarieven ("race to the bottom"). Het is niet denkbeeldig dat de overheid zich daardoor beroofd zal zien van de middelen die ze nodig heeft ter financiering van de voor het inhalen van de achterstand noodzakelijke investeringen in de infrastructuur en het sociale stelsel. Ook zal men ervoor moeten oppassen dat de belastingdruk daardoor niet wordt verlegd naar de factor "arbeid", iets wat negatieve gevolgen zou hebben voor de werkgelegenheidssituatie.

5.8 Závod o co nejnižší daňové sazby v sobě však skrývá také nebezpečí. Existuje možnost, že ve veřejném sektoru chybí ty prostředky, které jsou potřeba k financování investic do infrastruktury a do sociálního systému, které jsou nutné k procesu vyrovnání. Tím vzniká nebezpečí, že daňové zatížení bude přesunuto na poměrně nemobilní faktor práce, což by mělo negativní účinky na stav zaměstnanosti.

2.3.2 Het EESC is daarom van mening dat Progress ook in verband moet worden gebracht met andere beleidsterreinen, die minstens van evenveel invloed zijn op zowel de werkgelegenheidssituatie als de situatie op het gebied van sociale integratie, gelijke kansen, enz. Naast de prioriteit van opleiding, bijscholing en levenslang leren moet in dit verband met name ook worden gedacht aan coördinatie met strategieën en activiteiten op het gebied van het economisch, financieel en concurrentiebeleid, zodat wordt verzekerd dat dergelijke beleidsmaatregelen op Europees en nationaal niveau met de algemene doelstellingen van het programma niet in tegenspraak zijn. Het EESC zou daarom graag zien dat artikel 15, lid 1 en lid 2 van het ontwerpbesluit in die zin wordt aangevuld.

2.3.2 Oproti tomu se Výbor domnívá, že je možné PROGRESS spojit také s jinými oblastmi politik, které přinejmenším ve stejné míře ovlivňují situaci zaměstnanosti i obraz sociálního začleňování, rovnosti příležitostí atd. V této souvislosti by měly být vedle priority odborného a dalšího vzdělávání a celoživotního vzdělávání, uvedeny zvláště také koordinace se strategiemi a aktivitami v oblasti hospodářské a finanční politiky a politiky konkurence, aby tak bylo možné zajistit, že tyto politiky na evropské a národní úrovni nejsou v protikladu s celkovými cíli tohoto programu. Evropský hospodářský a sociální výbor proto doporučuje odpovídajícím způsobem doplnit čl. 15, odst.1 a 2 návrhu rozhodnutí.

3.6 Het Comité is net als de Commissie van oordeel dat in de strategieën van Lissabon en Göteborg speciale aandacht moet worden geschonken aan de ultraperifere regio's, met de bedoeling om ook in déze gebieden de werkgelegenheidssituatie te verbeteren, een economisch herstructureringsproces op gang te brengen en de sociale cohesie te versterken. Het dringt erop aan dat in het kader van de kennismaatschappij ook het potentieel van de ultraperifere regio's wordt benut.3.7 Het Comité is van oordeel dat het dynamisme van de toeristische sector een aanzienlijke toegevoegde waarde oplevert, die het concurrentievermogen van de ultraperifere regio's ten goede komt. Het waarschuwt evenwel voor een ongebreidelde groei van deze sector omdat zulks tot onevenwichtigheden leidt en negatieve gevolgen voor het milieu met zich meebrengt.

3.6 Výbor sdílí obavu Komise zahrnout nejvzdálenější regiony do lisabonské a göteborské strategie s cílem podpořit zaměstnanost, ekonomické reformy a sociální soudržnost, a proto prosazuje, aby byl využit jejich potenciál v oblasti společnosti založené na znalostech.3.7 Výbor předpokládá, že dynamika turistického sektoru přináší významnou přidanou hodnotu, která přispívá k podpoře konkurenceschopnosti hospodářství nejvzdálenějších regionů. To by ovšem nemělo podporovat neúměrný nárůst tohoto sektoru kvůli nerovnováze, kterou by to způsobilo a negativnímu dopadu na trvale udržitelné životní prostředí těchto regionů.

2.2 Uit tal van recente analyses komt, in navolging van het Sapir-rapport van juli 2003, een verslechterde concurrentiepositie van Europa naar voren, dat klemzit tussen haar grote industriële partners (de VS, Japan) en de opkomende economieën die tegen lage kosten produceren, steeds meer de nieuwe technologieën integreren en in onderwijs, opleiding en infrastructuur investeren (bv. China en India). Uit de cijfers (uitvoer, lopende rekening van de betalingsbalans, evolutie van de bedrijfswinsten enz.) blijkt dat de Europese economie en het overgrote deel van de Europese ondernemingen erg concurrentiekrachtig zijn. Toch zijn er toch ook veel indicatoren die niets goeds beloven: zwakke groei, kwakkelende investeringen en vraag, kwantitatief, maar soms ook kwalitatief (toename van het aantal arbeidsonzekere banen) verslechterende werkgelegenheidssituatie, sluiting van Europese vestigingen, uittocht van onderzoekers, uitholling van overheidstekorten, en een steeds duurder worden sociale bescherming. Dat laatste houdt verband met de steeds sneller vergrijzende bevolking, waardoor de financieringsproblemen almaar groter worden.

2.2 Velký počet nedávných analýz zdůrazňuje, po vzoru zprávy Sapir z července r. 2003, tuto narůstající výzvu konkurenceschopnosti pro Evropu, která se dostala do kleští jednak mezi svými velkými průmyslovými partnery – srov. USA, Japonsko – a jednak ze strany nově se objevujících ekonomik s nízkými výrobními náklady – srov. Čína a Indie, které stále více zavádějí nové technologie a investují do odborné přípravy, školství a infrastruktury. Poskytnuté údaje (týkající se například vývozů, bilance běžných operací nebo vývoje zisku podniků…) dokazují, že evropská ekonomika a převážná část evropských podniků je ve velké míře konkurenceschopná. Navzdory tomu existuje mnoho alarmujících ukazatelů – nízký růst, neuspokojivá úroveň jak investic, tak poptávky, zhoršení situace v zaměstnanosti – kvantitativní (pokles zaměstnanosti) a někdy kvalitativní (nejistota), zavření evropských výrobních center, odchod vědeckých mozků, prohlubování veřejných deficitů, rostoucí náklady sociální ochrany, spolu se zrychlujícím se demografickým stárnutím obyvatelstva, což vše dohromady přináší zvýšené problémy s financováním.

(47) Alle aanvankelijk voorgestelde tegenprestaties respectievelijk compenserende maatregelen, zoals verkoop van belangrijke participaties, inkrimping van de valuta-en effectenhandel, het segment "debt finance", de vastgoedactiviteiten, het aantal vestigingen, het personeel en het segment "overheid" en sluiting van vestigingen en stopzetting van de activiteiten op het gebied van buitenlandse en grote klanten, zouden moeten leiden tot een daling van het balanstotaal van BGB met 26% (van 190 miljard EUR naar 140 miljard EUR). Door de deels vage beschrijving van de compenserende maatregelen en de afzonderlijke bijdrage ervan aan het beoogde effect op het vermogen en de werkgelegenheidssituatie van BGB was de Commissie niet in staat om te beoordelen of dit totale effect daadwerkelijk bereikt zou kunnen worden en welke gevolgen de maatregelen zouden hebben voor de toekomstige positie van BGB in de door Duitsland begrensde markten of segmenten. De Commissie had daarom behoefte aan gedetailleerde informatie over het effect van iedere maatregel op het vermogen, de werkgelegenheidssituatie en de toekomstige markt-/segmentpositie van BGB.

(47) Celkově měly původně navržené protislužby, resp. kompenzační opatření, jako je prodej významných podílů, omezení obchodů s penězi a cennými papíry, sektoru Debt Finance, obchodů s nemovitostmi, počtu poboček, personálu a sekce veřejného sektoru a také zřeknutí se sídel a obchodů se zahraničními a velkými zákazníky, vést k redukci bilanční sumy BGB o 26% (ze 190 miliard EUR na 140 miliard EUR). Z důvodu částečně vágního popisu kompenzačních opatření a jejich příslušného přínosu k požadovaným následkům na jmění a personální situaci BGB nebyla Komise schopna posoudit, zda může být reálně dosaženo tohoto celkového efektu a jak se tato opatření projeví na budoucí pozici BGB na trzích nebo segmentech vymezených Německem. Komise proto potřebovala podrobnější informace ohledně vlivu každého opatření na jmění, na personální situaci a na budoucí pozici BGB na trhu/segmentu.

3.2 In de eerste plaats is er het feit dat zij veel ervaring heeft met structurele hervormingen. Het Comité is van oordeel dat het welslagen van de strategie van Lissabon bepalend zal zijn voor het welslagen van een specifieke EU-bijdrage aan de sociale dimensie van het globaliseringsproces. Alleen als de lidstaten erin slagen de noodzakelijke structurele hervormingen door te voeren, elkaars economische ontwikkeling en elkaars sociaal en werkgelegenheidsbeleid te versterken en de economische en sociale samenhang te verbeteren, kan de Unie als voorbeeld dienen voor de rest van de wereld. De Unie dient ook verdere inspanningen te leveren om haar handelsbeleid (en dan vooral, maar niet uitsluitend, haar beleid ten aanzien van de handel in landbouwproducten, en met name verwerkte producten) te ontdoen van alle protectionistische elementen en om de weg te effenen voor een handelsbeleid zonder exportsubsidies. Voorts moeten de Unie en de lidstaten een voortvarend hervormingsbeleid voeren om de gevolgen van de vergrijzing te ondervangen en de aanhoudend hoge werkloosheid uit de wereld te helpen. Om de werkgelegenheidssituatie blijvend te kunnen verbeteren, is het absoluut noodzakelijk de stelsels voor sociale bescherming en sociale zekerheid te hervormen om de prikkel tot werken te vergroten en de indirecte arbeidskosten te drukken. Belangrijk is ook de invoering van flexibele arbeidsvormen — net zo belangrijk overigens als adequate beschermingsmaatregelen ten behoeve van de betrokken werknemers en als investeringen in menselijk kapitaal. En ten slotte moeten zij een actief beleid voeren om de economische migratiestromen in goede banen te leiden, conform de richtsnoeren van de Europese Raad van Thessaloniki en de desbetreffende voorstellen van de Commissie en het Comité. Al deze hervormingen moeten zorgvuldig en in samenwerking met werkgevers en vakbonden worden uitgewerkt.

3.2 Interní rozměr tkví ve schopnosti EU zvládat strukturální reformy: EHSV je přesvědčen, že klíčem k úspěšnému politickému přispění EU k sociální dimenzi globalizace je úspěch Lisabonské strategie. Pouze tehdy, až členské státy úspěšně zavedou potřebné strukturální reformy prostřednictvím společného posílení hospodářského rozvoje, zaměstnanosti a sociální politiky a též dosáhnou ekonomické a sociální soudržnosti, může Evropská unie sloužit jako měřítko pro globální úroveň. EU musí pokračovat v úsilí překonat protekcionistické tendence v dnešní obchodní politice EU zejména, avšak nikoli pouze v oblasti zemědělství – především v zpracovatelském sektoru – a měla by obecně řečeno připravit cestu pro obchodní politiku bez vývozních dotací. Kromě toho musí Evropská unie a její členské státy zaujmout aktivní přístup k rozhodujícím reformám ve světle výzev, kterými jsou stárnutí populace a přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti. Pro podnícení udržitelného růstu míry zaměstnanosti jsou zapotřebí reformy systémů sociální ochrany a sociálního pojištění, které zvýší motivaci k práci a sníží nemzdové náklady práce. Flexibilní pracovní podmínky jsou pro zaměstnance stejně tak důležité jako dostatečná ochrana a investice do lidského kapitálu.Je též třeba vypracovat nové aktivní politiky v oblasti ekonomické imigrace, jak bylo zdůrazněno na summitu Evropské rady v Soluni. V této souvislosti byla předložena Komisi a EHSV řada návrhů. Všechny tyto reformy musejí být vypracovány velmi pečlivě a ve spolupráci se zaměstnavateli a odbory.