Trueque

Barterový obchod

-cuando un país utilice técnicas de cambio anormales, como tipos de cambios múltiples, o aplique acuerdos de trueque,

-používá neobvyklé kurzovní techniky, například diferencované směnné kurzy, nebo provozuje výměnné dohody,

p) «venta»: toda forma de venta. A los efectos del presente Reglamento, el alquiler, trueque o intercambio se asimilarán a la venta; los términos análogos se interpretarán en el mismo sentido;

p) "prodejem" jakákoli forma prodeje. Pro účely tohoto nařízení se za prodej považuje i pronajmutí, směna nebo výměna; obdobné výrazy budou vykládány podobně;

-los costes de producción y la situación financiera de las empresas no sufren distorsiones significativas heredadas del sistema anterior de economía no sujeta a las leyes del mercado y, particularmente, en relación con la depreciación de activos, deudas incobrables, comercio de trueque y pago por compensación de deudas;

-výrobní náklady a finanční situace společností nepodléhají podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, zejména pokud jde o odpisy aktiv, jiné odpisy, výměnný obchod a zaplacení započtením,

2) En el apartado 3 del artículo 2 se insertará la frase siguiente:%quot%Podrá considerarse que existe una situación particular del mercado para el producto afectado a efectos de la frase anterior cuando, entre otras cosas, los precios sean artificialmente bajos, cuando exista un comercio de trueque significativo o cuando existan otros regímenes de transformación no comerciales.%quot%.

2. V čl. 2 odst. 3 se vkládá nová věta, která zní:"Za zvláštní situaci na trhu daného výrobku ve smyslu předešlé věty lze mimo jiné považovat případy, kdy ceny jsou uměle nízké, kdy jde o významný výměnný obchod nebo kdy jde o nekomerční zpracovatelské dohody;".

(125) A la vista de lo anterior, se concluyó que el precio del gas pagado por los productores exportadores ucranianos, que estaba directamente relacionado con el precio de exportación declarado por OAO Gazprom para las exportaciones a Ucrania y del que se consideró que muy probablemente estaba influenciado por un acuerdo de trueque vigente, no reflejaba bien los costes asociados a la producción y la venta del gas comprado.

(125) Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že ceny zemního plynu zaplacené ukrajinskými vyvážejícími výrobci, které byly v přímém spojení s vývozní cenou deklarovanou OAO Gazprom pro vývoz na Ukrajinu a u nichž bylo zjištěno, že jsou velmi pravděpodobně ovlivněny existující dohodou o výměnném obchodu, neodrážejí přiměřeným způsobem náklady spojené s výrobou a prodejem nakoupeného zemního plynu

106. La Agencia Española de Cooperación Internacional (AECI) financia desde 2002, en la capital de Colombia (Bogotá), un proyecto encaminado a combatir el problema de la violencia en la ciudad y a instaurar un proceso voluntario de desarme de los ciudadanos, mediante el trueque de armas de fuego por alimentos. Estas actividades van acompañadas de una serie de debates, seminarios y reuniones públicos en los que se trata de la forma de reducir la violencia y la delincuencia en Bogotá y de la prevención del consumo de estupefacientes. La contribución de la AECI al proyecto totalizó 24000 EUR en 2002 y 35000 EUR en 2003.

106. Španělská Agentura pro mezinárodní spolupráci (AECI) financuje od roku 2002 v hlavním městě Kolumbie v Bogotě projekt zaměřený na potírání problému násilí ve městě a nastartování procesu dobrovolného odzbrojení prostřednictvím výměny střelných zbraní za potraviny. Toto je doprovázeno řadou veřejných diskusí, workshopů a schůzek, které se zabývají problematikou snížení násilí a kriminality v Bogotě společně s prevencí zneužívání narkotických látek. Příspěvek AECI na tento projekt představoval v roce 2002 částku 24000 EUR a v roce 2003 pak 35000 EUR.

(33) La industria de la Comunidad reiteró su alegación de que las empresas de Ucrania que producen y venden fertilizantes de nitrógeno, incluida la urea, están sujetas a interferencias significativas del Estado y que en general, por lo tanto, no debía concedérseles el estatuto de economía de mercado. En especial, sostuvo que el mercado ucraniano de fertilizantes se caracterizaba por la existencia de acuerdos de trabajo por encargo (%quot%tolling agreements%quot%), acuerdos de trueque en cadena e interferencias del Estado en los gastos de energía, electricidad y transporte, y que todos estos factores eran incompatibles con una situación de economía de mercado.

(33) Výrobní odvětví Společenství znovu tvrdilo, že společnosti na Ukrajině, které vyrábějí a prodávají dusíkatá hnojiva včetně močoviny, podléhají značným zásahům státu a proto by jim neměl být statut STH obecně přiznáván. Zejména argumentovaly tím, že ukrajinský trh hnojiv byl charakterizován existencí dohod o zpracování, barterových dohod a státními zásahy do nákladů na energie, elektřinu a dopravu, a že všechny tyto faktory byly neslučitelné se situací tržního hospodářství.

(23) Se recibieron comentarios de la Asociación Europea de Importadores de Fertilizantes (EFIA), que se oponía a esta opción. Su principal objeción era que Polonia tenía unos precios interiores de los fertilizantes muy altos debido a su alto nivel de protección contra las importaciones de estos últimos y los precios del gas más elevados en Europa Central a causa de su sistema de distribución monopolístico y de propiedad estatal. Como alternativa, la EFIA propuso a Lituania debido a su proximidad y a sus condiciones de fabricación similares a Rusia, a la ausencia de comercio de trueque en este país y al hecho de que el único productor lituano compra el gas a un proveedor ruso, que también abastece a los productores de este último país, a precios que varían conforme al precio cif del amoniaco publicado en la Europa del Norte.

(23) Asociace evropských dovozců hnojiv (EFIA) předložila námitky proti této volbě. Jejich hlavní námitkou bylo to, že v Polsku jsou vzhledem ke značné míře ochrany před dovozem hnojiv velmi vysoké ceny domácích hnojiv a že Polsko má díky monopolu státního distribučního systému nejvyšší ceny plynu ve střední Evropě. Asociace EFIA navrhuje stanovit jako podobnou zemi Litvu, která má podobné výrobní podmínky jako Rusko, nejsou v ní prováděny barterové obchody a jediný litevský výrobce nakupuje plyn od ruského dodavatele, který zajišťuje dodávky i pro ruské výrobce za ceny lišící se v závislosti na zveřejněných cenách CIF za amoniak platných v severní Evropě.

(123) Durante el período de investigación, Ucrania recibió de Rusia una parte importante de sus suministros de gas. OAO Gazprom declaró lo siguiente en su informe anual correspondiente a 2004: "Al suministrar gas a Estados de la CEI, OAO "Gazprom" perseguía su principal objetivo estratégico de facilitar un entorno adecuado para un tránsito sin impedimentos del gas ruso a Europa a través de su territorio", añadiendo: "En el año al que se refieren los datos, el 84,9% de la cantidad total de gas suministrada a Ucrania […] se trató como pago por servicios de tránsito". Por tanto, el precio de exportación del gas de Rusia a Ucrania no pudo constituir una base apropiada de comparación para determinar si los precios del gas pagados por los exportadores ucranianos reflejaban el coste asociado a la producción y la venta del gas comprado, ya que este precio de exportación puede haberse visto influido por el acuerdo de trueque.

(123) Během období šetření získala Ukrajina velkou část dodávek svého zemního plynu z Ruska. OAO Gazprom ve své výroční zprávě za rok 2004 uvádí, že: "Při dodávce zemního plynu do států SNS sledoval OAO "Gazprom" svůj hlavní strategický cíl zajistit prostředí pro nepřerušenou dodávku ruského zemního plynu do Evropy přes jejich území", a dále že: "v uvedeném roce bylo 84,9% celkového množství zemního plynu dodaného na Ukrajinu […] použito jako platba za tranzitní služby". Vývozní cena zemního plynu z Ruska na Ukrajinu tedy může sloužit jako řádný základ pro srovnání za účelem určení, zda ceny zemního plynu zaplacené ukrajinskými vývozci odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem nakoupeného zemního plynu, neboť vývozní cena může být ovlivněna dohodou o výměnném obchodu.

(26) Tres de las cuatro empresas a las que no se concedió trato de economía de mercado incumplían el criterio 3. En un caso, los derechos de ocupación del terreno no habían sido evaluados ni mencionados en el balance. Asimismo, la empresa alquiló almacenes de terceras partes, pero el alquiler cobrado no señalaba los costes de electricidad. Además, en esa misma empresa se observaron una práctica de depreciación irregular y pruebas de comercio de trueque en relación con el inmovilizado. En el caso de otra empresa, los derechos de ocupación del terreno se alquilaban en condiciones favorables y también se encontraron incoherencias respecto a la amortización. En cuanto a la tercera empresa, seis de cada siete préstamos no tenían garantía alguna. En estos tres casos, se concluyó que se incumplía el tercer criterio porque los costes de producción o la situación financiera de estas empresas estaban sujetos a distorsiones significativas heredadas del sistema anterior de economía no sujeta a las leyes del mercado.

(26) Tři ze čtyř společností, jimž nebyl přiznán STH, nesplnily kritérium č. 3. V jednom případě nebyla v rozvaze oceněna ani zmíněna práva na užívání pozemků. Tato společnost si rovněž od třetích stran pronajímala skladovací prostory, avšak v rámci účtovaného nájemného nebyly specifikovány náklady na elektrickou energii. Dále byl u téže společnosti pozorován závadný způsob odpisů a doklady výměnného obchodu s investičním majetkem. V případě jiné společnosti byla práva na užívání pozemků pronajata za příznivých podmínek a rovněž byly zjištěny nesrovnalosti v odpisech. U třetí společnosti nebylo šest úvěrů ze sedmi zajištěno žádnými zárukami. V těchto třech případech bylo rozhodnuto o nesplnění třetího kritéria, jelikož výrobní náklady či finanční situace těchto společností podléhají značnému zkreslení přenesenému z předchozího systému netržního hospodářství.

(34) Khimvolokno, el único productor exportador de Belarús, alegó haber exportado un volumen sustancial del producto a la Comunidad durante el período de la reconsideración provisional. Sin embargo, estas%quot%exportaciones%quot% se vendieron realmente en condiciones de comercio de trueque a una empresa no vinculada en la Comunidad a través de una compañía mercantil en Suiza, que retenía un pequeño margen. El resto se vendió a otros tres comerciantes independientes en la Comunidad. Los precios practicados en el marco de acuerdos de comercio de trueque se suelen considerar poco fiables. En esos casos, el precio de exportación se suele determinar, de acuerdo con el apartado 9 del artículo 2 del Reglamento de base, sobre la base de la primera venta efectuada a precios fiables. En el caso que nos ocupa, el precio de exportación pudo efectivamente recalcularse examinando las transacciones de Khimvolokno con la compañía mercantil suiza y seguidamente con la empresa comunitaria no vinculada. De hecho era posible determinar el precio de exportación a la Comunidad deduciendo el margen retenido por el intermediario suizo del precio que facturaban a la empresa comunitaria no vinculada. Este precio correspondía así al precio facturado por Khimvolokno a la compañía suiza, y podía considerarse como el precio de exportación descrito en el apartado 8 del artículo 2 del Reglamento de base.

(34) Khimvolokno, jediný běloruský vyvážející výrobce, uplatňoval, že v období předběžného šetření vyvezl do Společenství značný objem výrobků. Ovšem tyto "vývozy" byly ve skutečnosti barterové obchody s jednou nezávislou společností ve Společenství zprostředkované s malou marží obchodní společností se sídlem ve Švýcarsku. Zbytek byl prodán třem dalším nezávislým obchodníkům ve Společenství. Ceny určené v rámci ujednání o barterovém obchodu se obvykle považují za nespolehlivé. V takových případech musí být vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě prvního prodeje uskutečněného za spolehlivé ceny. V tomto případě vývozní cena mohla být efektivně rekonstruována zkoumáním transakcí mezi Khimvolokno a švýcarskou obchodní společností a následných transakcí s nezávislou společností ze Společenství. Skutečně bylo možné stanovit cenu vývozů do Společenství odečtením marže švýcarské společnosti od ceny účtované nezávislé společnosti. Tato cena potom odpovídala ceně účtované společností Khimvolokno švýcarské společnosti a mohla být považována za vývozní cenu ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(76) El productor exportador que cooperó impugnó el rechazo de su solicitud de concesión del estatuto basándose en tres argumentos fundamentales. La empresa alegó que: (i) el hecho de no respetar el plazo de tres meses para la determinación infringió sus derechos legales y de defensa y el principio de buena administración; (ii) la petición de una respuesta completa al cuestionario sobre el dumping (que incluye los datos pertinentes para la determinación de valor normal) supuso una carga de trabajo innecesaria para la empresa y (iii) la determinación se basó en una interpretación errónea de la letra c) del apartado 7 del artículo 2 del Reglamento de base y en un análisis incorrecto de la situación real del solicitante. En especial, los costes que supuestamente no reflejan valores de mercado no constituían factores importantes desde su punto de vista, contaba con una serie de registros contables básicos (concretamente la serie que se ajustaba a la legislación rusa), sus registros contables se habían intervenido de manera independiente, conforme a las normas internacionales de contabilidad y las diferencias existentes entre las normas rusas e internacionales podría haber dado lugar a un ajuste o a una reconciliación, en vez de a un rechazo de su solicitud; los pagos a través de la compensación de deudas durante el período de investigación habían sido excepcionales y se habían realizado de conformidad con los valores reales de mercado, afectaban a pequeños factores que no estaban relacionados con el producto afectado y no podían calificarse como comercio de trueque o compensación.

(76) Spolupracující vyvážející výrobce zpochybnil zamítnutí své žádosti o status tržní ekonomiky ze tří hlavních důvodů. Společnost tvrdila, že: i) nerespektování tříměsíční lhůty pro stanovení statusu porušilo její právní očekávání, práva na obranu a princip dobré administrativy; ii) žádost o úplnou odpověď na dumpingový dotazník (včetně údajů majících význam pro stanovení běžné hodnoty) společnost zbytečně zatížila a iii) stanovení statusu tržní ekonomiky bylo založeno na chybném výkladu čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a na nesprávném výkladu nebo analýze skutečné situace žadatele. Zejména náklady, o kterých bylo zjištěno, že neodrážejí podstatně tržní hodnoty, nebyly podle názoru společnosti hlavními vstupy; společnost má jeden jasně definovaný soubor základních účetních záznamů (a to soubor sestavený podle ruských zákonů); její účetní metody byly nezávisle prověřeny auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a existující rozdíly mezi ruskými a mezinárodními účetními standardy a mohly být důvodem k úpravě nebo vyrovnání, ale ne odmítnutí žádosti o status tržní ekonomiky; platby prostřednictvím náhrady dluhů během vyšetřovaného období byly výjimečné, byly v souladu se skutečnými tržními hodnotami, týkaly se malých nákladových faktorů nesouvisejících s dotyčným výrobkem a nelze je považovat za výměnný obchod nebo náhradní obchod.

(25) Según reconoció el Tribunal de Primera Instancia, la carga de la prueba recae en el productor exportador, que ha de probar que cumple los criterios exigidos para beneficiarse del trato de economía de mercado. Más importante aún: durante la investigación se puso de manifiesto que la empresa se estableció al amparo de la ley territorial (Township law), que ofrece grandes posibilidades de interferencia por parte del Estado y con respecto a cuya aplicación no se detectaron excepciones. Ningún tipo de renegociación de los artículos de asociación podría alterar el estatuto de la empresa. Se observó que las autoridades locales están involucradas en las decisiones importantes. Por otra parte, tampoco se realizó ninguna evaluación independiente, ni cuando se estableció la empresa ni cuando, más tarde, se le inyectó capital adicional, que permitiese comprobar si las inversiones en la empresa reflejaban precios de mercado justos. De conformidad con la licencia de actividad, la empresa tiene también la posibilidad de hacer comercio compensatorio y comercio de trueque, no habiendo podido probar que no hubiese efectuado ese tipo de transacciones. Basándose en lo anteriormente expuesto, la Comisión concluyó que la empresa no cumplía el criterio 1. Así pues, y de acuerdo con el Reglamente de base, que también refleja las obligaciones internacionales de la Comunidad derivadas de su adhesión a la OMC, se refutaron los argumentos de los productores exportadores.

(25) Jak potvrdil Soud prvního stupně, důkazní břemeno o tom, že jsou splněna kritéria pro zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, nese vyvážející výrobce. Důležitější je, že během šetření bylo zjištěno, že společnost je založena podle zvláštního městského práva, které umožňuje státní zásahy, přičemž nebyla zjištěna existence výjimek z uplatňování tohoto práva. Jakékoli opakované projednání stanov společnosti by se stejně nedotklo statutu společnosti. Bylo zjištěno, že se místní správní orgán podílí na důležitých rozhodnutích. Kromě toho nebylo provedeno nezávislé hodnocení s ohledem na to, zda investice do společnosti odrážejí objektivní tržní ceny, ani kdy byla společnost založena, ani kdy byl do společnosti vložen další kapitál. Společnost navíc má, podle oprávnění na podnikání, možnost provádět kompenzační obchod a směnný obchod a nedokázala prokázat, že k těmto obchodům nedošlo. Na základě výše uvedeného Komise došla k závěru, že společnost nesplnila kritérium 1. Na tomto základě a v souladu se základním nařízením, které odráží také mezinárodní závazky Společenství plynoucí z WTO, byla tato tvrzení odmítnuta.

(21) En las conclusiones provisionales la Comisión rechazó una solicitud de dos empresas rumanas de un ajuste del valor normal para condiciones de crédito. Las dos empresas reiteraron su solicitud. Sin embargo, se estableció durante la investigación que, en la gran mayoría de casos en Rumania, no se usa ningún efectivo real para las transacciones. De hecho, el pago generalmente se efectúa por «compensación», es decir, el comercio de trueque o el intercambio de facturas comerciales. La letra g) del apartado 10 del artículo 2 del Reglamento de base especifica que se hará un ajuste para el crédito, a condición de que sea un factor tenido en cuenta en la determinación de los precios cobrados. La investigación mostró que tales costes no eran un factor pertinente para la determinación de los precios cobrados. De hecho, cuando la compensación era el medio de pago, ningún dinero cambió de mano y no hubo por lo tanto ningún impacto en la situación financiera de las empresas. Además, la investigación mostró que para todos los medios de pago, las fechas del acuerdo, por regla general, no se respetaron. Por lo tanto las peticiones de un ajuste de crédito se rechazaron de nuevo.

(21) V rámci prozatímních závěrů Komise zamítla žádost dvou rumunských společností o úpravu běžné hodnoty o úvěrové podmínky. Obě společnosti svou žádost zopakovaly. Při šetření však bylo zjištěno, že ve velké většině případů v Rumunsku při vypořádání transakcí nedochází k převodu hotovosti. Platba se totiž obvykle provádí "zápočtem", což je buď barterový obchod nebo výměna obchodních směnek. Čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení specifikuje, že se provádí úprava o úvěr, pokud jde o faktor, který se bere v úvahu při určování účtovaných cen. Šetření prokázalo, že tyto náklady nepředstavovaly faktor, který se bere v úvahu při určování účtovaných cen. V případě platby formou zápočtu totiž nedochází k převodu peněz, a tedy neexistuje dopad na finanční situaci společností. Šetření navíc prokázalo, že při jakýchkoli způsobech platby se obvykle nedodržuje datum splatnosti. Žádosti o úpravu z důvodu úvěru byly proto opět zamítnuty.

(3) El apartado 3 del artículo 2 del Reglamento (CE) n° 384/96 establece, entre otras cosas, que cuando, debido a una situación especial del mercado, las ventas del producto similar no permitan una comparación adecuada, el valor normal se calculará sobre la base del coste de producción en el país de origen más una cantidad razonable en concepto de gastos de venta, generales y administrativos y de beneficios, o utilizando los precios de exportaciones realizadas a un país tercero apropiado en el curso de operaciones comerciales normales siempre y cuando dichos precios sean representativos. Conviene aclarar en qué circunstancias puede considerarse especial una situación del mercado en que las ventas del producto similar no permitan una comparación adecuada. Tales circunstancias pueden darse, por ejemplo, a causa de la existencia de un comercio de trueque, otros regímenes de transformación no comerciales u otros obstáculos al mercado. En consecuencia, las señales del mercado pueden no reflejar correctamente la oferta y la demanda, lo que a su vez puede tener una incidencia en los costes y precios correspondientes y puede hacer que los precios en el mercado interior difieran de los precios en el mercado internacional o de los precios en otros mercados representativos. Obviamente, cualquier aclaración realizada en este contexto no puede ser exhaustiva, teniendo en cuenta la gran variedad de posibles situaciones particulares del mercado que no permiten una comparación adecuada.

(3) Článek 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 mimo jiné stanoví, že pokud prodeje obdobného výrobku nepřipouštějí z důvodu zvláštní situace na trhu přiměřené srovnání, měla by být určena běžná hodnota obdobného výrobku podle výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky nebo podle cen platných při vývozu do vhodné třetí země v běžném obchodním styku, pokud jsou tyto ceny reprezentativní. Bylo by vhodné v zájmu jistoty objasnit, jaké okolnosti mohou být považovány za zvláštní situaci na trhu, ve které prodej obdobných výrobků neumožňuje přiměřené srovnání. Takové okolnosti mohou například nastat v důsledku výměnného obchodu a jiných nekomerčních zpracovatelských dohod nebo jiných tržních překážek. V důsledku toho tržní signály nemusí řádně odrážet nabídku a poptávku, což naopak může mít dopad na příslušné náklady a ceny a může také mít za následek to, že domácí ceny nejsou v souladu se světovými tržními cenami nebo cenami na jiných reprezentativních trzích. Jakékoli objasnění podané v této souvislosti nemůže být samozřejmě vyčerpávající vzhledem k velkému počtu možných zvláštních situací na trhu, které nedovolují přiměřené srovnání.