Vous avez cherché: rahanpesudirektiivi (Finnois - Tchèque)

4. ehdotetulla direktiivillä pyritään ensisijaisesti varmistamaan rahanpesunvastaisen kansainvälisen toimintaryhmän (financial action task force on money laundering, jäljempänä ’fatf’) 40 tarkistetun suosituksen johdonmukainen täytäntöönpano ja soveltaminen kaikissa jäsenvaltioissa. fatf:n 40 suosituksen tarkistus saatiin päätökseen kesäkuussa 2003 ja tuloksena on entistä vahvemmat ja kattavammat kansainväliset standardit rahoitusjärjestelmän luotettavuuden turvaamiseksi. erityisesti fatf:n 40 suosituksen soveltamisalaa laajennettiin siten, että se kattaa nyt rahanpesun ohella myös terrorismin rahoituksen. näin ollen ehdotetulla direktiivillä luodaan yhteismarkkinoiden rahanpesun ja terrorismin rahoituksen vastaiselle toiminnalle vahvempi ja yhdenmukaisempi oikeusperusta. direktiiviehdotuksessa ehdotetaan muun muassa a) terrorismin rahoittamisen sisällyttämistä rahanpesun käsitteeseen, b) voimassa olevan rahanpesusta annetun direktiivin [1] (jäljempänä ’voimassa oleva rahanpesudirektiivi’) mukaisen ’vakavan rikoksen'määritelmän muuttamista, c) voimassa olevan rahanpesudirektiivin soveltamisalaan kuuluvien henkilöiden ja laitosten piirin laajentamista siten, että se kattaisi muun muassa yrityspalveluiden tarjoajat sekä vakuutusedustajat (tilanteissa, joissa ne tarjoavat henkivakuutuksia tai muita sijoitusvakuutuksia), molempien kohdalla vain siltä osin kuin ne eivät jo kuulu voimassa olevan rahanpesudirektiivin soveltamisalaan, d) asiakkaan tuntemisvelvollisuuden mukaisten menettelyjen ja tietojen säilyttämisvelvollisuuden soveltamisalan laajentamista siten, että se kattaisi voimassa olevan rahanpesudirektiivin soveltamisalaan kuuluvien laitosten kolmansissa maissa sijaitsevat sivuliikkeet sekä sellaiset kolmansissa maissa sijaitsevat tytäryhtiöt, joista voimassa olevan rahanpesudirektiivin soveltamisalaan kuuluva laitos omistaa enemmistön, e) nimenomaista kieltoa, jonka mukaan luotto-ja rahoituslaitokset eivät saa ylläpitää anonyymejä tilejä ja haltijavastakirjoja tai tekaistulla nimellä avattuja tilejä, f) nimenomaista kieltoa, jonka mukaan luottolaitokset eivät saa ryhtyä pöytälaatikkopankkien kanssa kirjeenvaihtajapankkisuhteisiin, g) entistä yksityiskohtaisempia asiakkaan tuntemisen periaatteesta johtuvia vaatimuksia, joita direktiivin soveltamisalaan kuuluvien henkilöiden ja laitosten on noudatettava, erityisesti tilanteissa, joissa rahanpesun riski on suuri, kuten rajatylittävissä kirjeenvaihtajapankkisuhteissa, h) sen sallimista, että jäsenvaltiot soveltavat yksinkertaistettuja asiakkaan tuntemisvelvollisuuden mukaisia menettelyjä tilanteissa, joissa rahanpesun vaara on pieni (komissiolla, jota avustaisi ehdotettu rahanpesun vastainen komitea, olisi oikeus antaa täytäntöönpanosäädöksiä, joissa vahvistettaisiin kriteerit, joiden perusteella märiteltäisiin, onko riski suuri vai tai pieni), i) kolmansien osapuolien toisessa jäsenvaltiossa suorittamien asiakkaan tuntemisvelvollisuuden mukaisten menettelyjen vastavuoroista tunnustamista tietyin edellytyksin, j) vaatimusta, jonka mukaan jäsenvaltioiden olisi perustettava rahanpesun selvittelykeskuksia rahanpesun ja terrorismin rahoituksen torjumiseksi tehokkaasti, k) vaatimusta, jonka mukaan jäsenvaltioiden olisi perustettava valuutanvaihtotoimistoja ja yrityspalvelujen tarjoajia koskeva rekisteröinti-tai toimilupajärjestelmä. ekp panee myös merkille, että maksuvälityspalveluihin sovellettaisiin asiakkaan tunnistamista koskevia erityissäännöksiä, jotka on tarkoitus vahvistaa tällä hetkellä vielä julkaisemattomassa komission ehdotuksessa euroopan parlamentin ja neuvoston asetukseksi varainsiirron mukana toimitettavista maksajaa koskevista tiedoista [2].
6. ecb poznamenává, že uplatňování článků 7 a 30 (které se týkají požadavků na hloubkovou kontrolu klienta a vnitřních postupů) na úvěrové a ostatní finanční instituce povede ke značné interakci s požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu. tato ustanovení jsou v souladu s doporučeními basilejského výboru pro bankovní dohled, která jsou uvedena v dokumentu nazvaném "customer due diligence for banks" [3] a která k této otázce přistupují z jiného pohledu v tom smyslu, že jejich cílem je snížit operační riziko a riziko poškození dobré pověsti bank. ecb vítá tyto zvýšené požadavky navrhované směrnice, neboť jsou v souladu s mezinárodně uznávanou nejlepší praxí. ecb dále poznamenává, že je důležité, aby v rámci vnitrostátní transpozice navrhované směrnice byl zajištěn soulad mezi těmito postupy a vnitrostátními předpisy, kterými se provádí acquis communautaire v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi, zejména pokud jde o dohled nad bankovními a finančními skupinami. za tímto účelem je třeba usilovat o to, aby požadavky na hloubkovou kontrolu klienta byly ze strany příslušných orgánů uplatňovány jednotným a koordinovaným způsobem, což bude zejména důležité u právních předpisů, na jejichž základě se úkol vynucovat dodržování norem týkajících se hloubkové kontroly klienta svěřuje orgánům jiným, než jsou orgány obezřetnostního dohledu nad bankami. jednotný a koordinovaný přístup by měl rovněž snížit zatížení spojené s dodržováním právních předpisů na přeshraniční úrovni. ecb zejména poznamenává, že dodržování požadavků na hloubkovou kontrolu klienta je rovněž spojeno s operačním rizikem, které je upraveno v návrhu na přepracování konsolidované bankovní směrnice a směrnice o kapitálové přiměřenosti [4]. tato spojitost vyplývá ze skutečnosti, že ztráta, která je přímým [5] důsledkem nedostatečné hloubkové kontroly klienta, spadá do rámce operačního rizika, které je v článku 4 navrhované přepracované konsolidované bankovní směrnice definováno tak, že zahrnuje riziko ztráty v důsledku nedostatečnosti či selhání vnitřních postupů, lidí a systémů. Řízení operačního rizika, jak jej vyžaduje příloha v odstavec 11 navrhované přepracované konsolidované bankovní směrnice, proto rovněž zahrnuje zásady a postupy, které jsou vyžadovány podle článků 7 a 30 navrhované směrnice. podle článku 22 navrhované přepracované konsolidované bankovní směrnice musí být od bank vyžadováno, aby měly postupy k řízení všech významných stávajících či budoucích rizik, která by zahrnovala riziko poškození dobré pověsti vyplývající z nedostatečné hloubkové kontroly klienta. ecb je toho názoru, že tento vzájemný vztah by měl být v článcích 7 a 30 navrhované směrnice výslovně upraven. s cílem zabránit nepřiměřenému zatížení dotčených institucí se musí přinejmenším sjednotit provádění všech souvisejících ustanovení a následný dohled ze strany příslušných orgánů.7. ecb si všímá, že čl. 11 odst. 1 navrhované směrnice stanoví požadavky na zesílenou hloubkovou kontrolu klienta mimo jiné, pokud jde o "přeshraniční korespondenční bankovní vztahy s úvěrovými institucemi z jiných členských států nebo z třetích zemí". cílem tohoto ustanovení je provést sedmé ze Čtyřiceti doporučení fatf, které se týká přeshraničních korespondenčních bankovních vztahů. jak je uvedeno v důvodové zprávě k navrhované směrnici, přeshraniční bankovní vztahy jsou oblastí, kde je riziko praní peněz a financování terorismu obzvláště vysoké, a která proto vyžaduje zvláštní pozornost.