Vous avez cherché: iohannes (Latin - Tchèque)

dicebat enim illi iohannes non licet tibi habere ea
nebo byl řekl jemu jan: nesluší tobě míti jí.

altera die iterum stabat iohannes et ex discipulis eius du
druhého pak dne opět stál jan, a z učedlníků jeho dva,

haec in bethania facta sunt trans iordanen ubi erat iohannes baptizan
toto v betabaře stalo se za jordánem, kdežto jan křtil.

petrus autem et iohannes ascendebant in templum ad horam orationis nona
petr pak a jan spolu vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou.

venit enim iohannes neque manducans neque bibens et dicunt daemonium habe
přišel zajisté jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ďábelství má.

in diebus autem illis venit iohannes baptista praedicans in deserto iudaea
v těch pak dnech přišel jan křtitel, káže na poušti judské,

iohannes autem prohibebat eum dicens ego a te debeo baptizari et tu venis ad m
ale jan zbraňoval mu, řka: mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?

respondit iohannes et dixit non potest homo accipere quicquam nisi fuerit ei datum de cael
odpověděl jan a řekl: nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.

et abiit iterum trans iordanen in eum locum ubi erat iohannes baptizans primum et mansit illi
i odšel opět za jordán na to místo, kdež nejprv jan křtil, a pozůstal tam.

et annas princeps sacerdotum et caiphas et iohannes et alexander et quotquot erant de genere sacerdotal
a annáš nejvyšší kněz, a kaifáš, a jan, a alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.

et accedunt ad illum iacobus et iohannes filii zebedaei dicentes magister volumus ut quodcumque petierimus facias nobi
tedy přistoupili k němu jakub a jan, synové zebedeovi, řkouce: mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.

cum vidissent autem discipuli eius iacobus et iohannes dixerunt domine vis dicimus ut ignis descendat de caelo et consumat illo
a viděvše to učedlníci jeho, jakub a jan, řekli: pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i eliáš učinil?

ipse autem iohannes habebat vestimentum de pilis camelorum et zonam pelliciam circa lumbos suos esca autem eius erat lucustae et mel silvestr
měl pak jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

cum impleret autem iohannes cursum suum dicebat quem me arbitramini esse non sum ego sed ecce venit post me cuius non sum dignus calciamenta pedum solver
a když jan dokonával běh svůj, pravil: kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.

et cum cognovissent gratiam quae data est mihi iacobus et cephas et iohannes qui videbantur columnae esse dextras dederunt mihi et barnabae societatis ut nos in gentes ipsi autem in circumcisione
a poznavše milost mně danou, jakub a petr a jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali svých pravic mně a barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany a oni mezi Židy kázali.

et cum introissent in cenaculum ascenderunt ubi manebant petrus et iohannes iacobus et andreas philippus et thomas bartholomeus et mattheus iacobus alphei et simon zelotes et iudas iacob
a když přišli domů, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i petr i jakub, i jan a ondřej, filip a tomáš, bartoloměj a matouš, jakub alfeův a Šimon zelótes a judas bratr jakubův.