Vous avez cherché: polyaromatické (Tchèque - Anglais)

polyaromatické uhlovodíky
polyaromatic hydrocarbons

polyaromatické uhlovodíky (pau)11
polyaromatic hydrocarbons (pah)11

v evropě máme polyaromatické uhlovodíky.
in europe we have polyaromatic hydrocarbons.

polyaromatické uhlovodíky (např. acenaften, naftalen),
polyaromatic hydrocarbons (e.g. acenaphthene, naphthalene),

polyaromatické uhlovodíky mají cyklickou nenasycenou strukturu, jejímž základním prvkem je šest atomů uhlíku.
aromatic hydrocarbons are unsaturated cyclic structures built around a basic element of six carbon atoms.

látky, které již jsou na seznamu, ale budou podléhat přísnějším normám: bromované difenylethery, fluoranthen, nikl, polyaromatické uhlovodíky (pau).
the substances already on the list but which would be subject to stricter standards are: brominated diphenylethers, fluoranthene, nickel, polyaromatic hydrocarbons (pahs).

4.2.5 hasicí pěny: fluorované povrchově účinné látky se po mnohá léta používají ve speciálních hasicích pěnách. látky související s pfos byly z velké části nahrazeny v pěnách nově vyrobených, které nahrazují zásoby spotřebované při hašení požárů nebo se dodávají k použití v nové výstavbě, na letištích, v ropných rafinériích a chemických provozech, námořních lodích a skladech pohonných hmot. dopady těchto alternativních produktů v oblasti zdraví a životního prostředí však dosud nebyly plně vyhodnoceny. všechny pěny se musejí dodávat se zárukou 15 až 20 let, protože v ideálním případě nejsou nikdy použity. stále tedy existují významné zásoby pěn obsahujících pfos a jejich likvidace se nyní stává klíčovou záležitostí. povrchově aktivní látky musí umožňovat pěnám s vodním základem rychlé rozlévání po hladině hořících uhlovodíků a bránit jejich ponoření, tedy musí bránit přístupu kyslíku a zpětnému zahoření. povrchově aktivní látky i pěny musejí být i při náročných provozních podmínkách stálé a musejí být odolné proti okysličování. výkonnostní normy pro pěny používané k hašení požárů za různých okolností stanoví národní a mezinárodní orgány. zásoby 3-6% koncentrátu se skladují v ústředních skladech, odkud se distribuují na místa požárů, kde se ředí. může být nutné použít značné objemy těchto látek a mohou nastat závažné problémy s likvidací odpadů vzniklých při zásahu. směs vytékající z požářiště je nevyhnutelně kontaminována hořícími produkty, látkami, které se vyvinuly nekontrolovaným spalováním uhlíku za nízkých teplot (polyaromatickými uhlovodíky a dioxiny) a složkami pěny. například po nedávném požáru skladu v buncefieldu ve spojeném království zůstalo 20 milionů litrů kontaminovaného odpadu. jediným ověřeným postupem jeho likvidace je spálení za vysokých teplot, které je však málo účinné a nákladné v případech, kdy je jeho hlavní složkou voda. roční emise do prostředí se proto nesnadno určují; závisejí na počtu, rozsahu a okolnostech požárů, zcela zásadní je pro ně rozsah, v jakém se podařilo hradicími stěnami zachytit odpad vytékající z požářiště. scher uvádí roční úniky v eu v hmotnosti pod 600 kg a zmiňuje, že toto číslo může být vyšší než skutečnost. ehsv souhlasí s výborem scher, že současné zásoby koncentrátů pěn na základě pfos by neměly být spalovány, dokud se plně nevyhodnotí alternativní látky. ehsv tedy doporučuje, aby se co nejdříve provedla nezbytná hodnocení dopadů a rizik a zbývající zásoby pěn na bázi pfos se používaly jen tam, kde je to nutné k účinnému hašení a kde je možné odpad odtékající z požářiště zachytit hradicími stěnami. komise by měla spolupracovat s průmyslem a příslušnými národními orgány na zajištění vhodných postupů likvidace velkých objemů vytvořeného odpadu. vzhledem k vysoké míře neurčitosti se ehsv domnívá, že nemá smysl stanovovat lhůtu platnosti odchylky, ale že je třeba tyto otázky co nejrychleji řešit.
4.2.5 fire-fighting foams: fluorinated surfactants have been used in high-specification fire-fighting foams for many years. pfos-related substances have been largely replaced in new foams manufactured to replace stocks used to extinguish actual fires or to provide stocks for new developments, airports, petroleum refineries and chemical plants, marine vessels and tank farms. however, the health and environmental impact of these alternative products has not yet been fully assessed. all foams have to be sold with 15-20 year guarantees, as ideally they are never used. significant stocks of pfos-containing foams therefore still exist and disposal of these stocks is now the key issue. the surfactants must allow water-based foams to spread quickly on the surface of the burning hydrocarbons, rather than sinking below them, in order to cut off the supply of oxygen and prevent burn-back. both surfactants and foams must be stable under intense conditions of use and both must resist oxidation. performance standards for foams for different fire scenarios are set by national and international bodies. stocks of 3% or 6% concentrates are stored in central depots, for distribution and dilution on site when a fire occurs. large volumes may be required and the problems of waste disposal of the run-off after the fire may be considerable. the run-off is inevitably contaminated by the products that were on fire, by the by-products of uncontrolled low temperature carbon incineration (polyaromatic hydrocarbons (pahs) and dioxins) and by the components of the foams. the recent fire in a storage depot in buncefield, uk, for instance, has left a residue of 20 million litres of contaminated waste. high temperature incineration is the only assured approach, but this is inefficient and costly where the bulk of the material is water. annual emissions to the environment are therefore hard to determine, being dependent on the number, scale and circumstances of each fire, and critically on the extent to which the run-off can be contained by bund walls. scher quoted an annual release in the eu of under 600 kg and noted that this could overstate actual releases. the eesc agrees with scher that the existing stocks of pfos-based foam concentrates should not be incinerated until the alternatives have been fully evaluated. the eesc therefore recommends that the necessary impact and risk assessments should be undertaken as quickly as possible and that remaining pfos-based foams should be used only where essential on performance grounds and where the run-off can be contained by bund walls. the commission should work with the industry and with national competent authorities to ensure that there are adequate disposal routes for the large volumes of waste generated. given the many uncertainties, the eesc believes that there is no point in setting a time limit for the removal of this derogation, but every point in resolving the outstanding questions as fast as possible.