검색어: nostris (라틴어 - 체코어)

nostris
nostris

peccavimus cum patribus nostris iniuste egimus iniquitatem fecimu
símě abrahamovo, služebníka jeho, synové jákobovi, vyvolení jeho.

salutem ex inimicis nostris et de manu omnium qui oderunt no
o vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,

verba iniquorum praevaluerunt super nos et impietatibus nostris tu propitiaberi
kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

ad faciendam misericordiam cum patribus nostris et memorari testamenti sui sanct
aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,

in animabus nostris adferebamus panem nobis a facie gladii in desert
s opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

tunc incipietis dicere manducavimus coram te et bibimus et in plateis nostris docuist
tedy počnete říci: jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.

et dixerunt ad eum sede et lege haec in auribus nostris et legit baruch in auribus eoru
kteříž řekli jemu: seď medle a čti ji před námi. i četl báruch před nimi.

mandragorae dederunt odorem in portis nostris omnia poma nova et vetera dilecte mi servavi tib
pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.

et abierunt quidam ex nostris ad monumentum et ita invenerunt sicut mulieres dixerunt ipsum vero non viderun
i chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.

non enim habemus pontificem qui non possit conpati infirmitatibus nostris temptatum autem per omnia pro similitudine absque peccat
nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.

et suscitavit testimonium in iacob et legem posuit in israhel quanta mandavit patribus nostris nota facere ea filiis sui
zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

ait moses cum parvulis nostris et senibus pergemus cum filiis et filiabus cum ovibus et armentis est enim sollemnitas domini nostr
a odpověděl mojžíš: s dítkami i s starými našimi půjdeme, s syny i s dcerami našimi, s ovcemi a s větším dobytkem naším odejdeme; nebo slavnost hospodinovu držeti máme.

et erit iste pax assyrius cum venerit in terram nostram et quando calcaverit in domibus nostris et suscitabimus super eum septem pastores et octo primates homine
i budeť takový pokoj, že když assur přitáhne do země naší, a šlapati bude po palácích našich, tedy postavíme proti němu sedm pastýřů, a osmero knížat z lidu,

cui respondit mulier si dominus nos vellet occidere de manibus nostris holocaustum et libamenta non suscepisset nec ostendisset nobis haec omnia neque ea quae sunt ventura dixisse
jemuž odpověděla manželka jeho: kdyby nás chtěl hospodin usmrtiti, nebyl by přijal z rukou našich oběti zápalné a suché, aniž by nám byl ukázal čeho toho, aniž by na tento čas byl nám ohlásil věcí takových.

et post omnia quae venerunt super nos in operibus nostris pessimis et in delicto nostro magno quia tu deus noster liberasti nos de iniquitate nostra et dedisti nobis salutem sicut est hodi
po všech pak těch věcech, kteréž na nás přišly pro zlé skutky naše, a pro veliké naše provinění, poněvadž ty, bože náš, netrestal jsi nás podlé nepravostí našich, a dal jsi nám vysvobození takové,

dixeruntque ei servi sui ecce audivimus quod reges domus israhel clementes sint ponamus itaque saccos in lumbis nostris et funiculos in capitibus nostris et egrediamur ad regem israhel forsitan salvabit animas nostra
i řekli jemu služebníci jeho: aj, toto jsme slýchali, že králové domu izraelského jsou králové milosrdní. medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi izraelskému; snad při životu zachová tebe.

constituantur principes in universa multitudine et omnes in civitatibus nostris qui duxerunt uxores alienigenas veniant in temporibus statutis et cum his seniores per civitatem et civitatem et iudices eius donec avertatur ira dei nostri a nobis super peccato ho
nechť jsou postavena, prosíme, knížata naše ze všeho shromáždění, a kdož koli jest v městech našich, kterýž pojal ženy cizozemky, ať přijde v čas uložený, a s nimi starší z jednoho každého města i soudcové jejich, až bychom tak odvrátili hněv prchlivosti boha našeho od sebe pro tu věc.