검색어: moja (세르비아어 - 체코어)

hvali, dušo moja, gospoda.
halelujah. chval, duše má, hospodina.

ne stvori li ruka moja sve ovo?
zdaliž ruka má všeho toho neučinila?

bože, slavo moja, nemoj æutati,
přednímu zpěváku, žalm davidův. Ó bože chvály mé, nečiň se neslyše.

ne varajte se, ljubazna braæo moja!
nebluďtež, bratří moji milí.

od uzdisanja mog prionu kost moja za meso moje.
poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

otkrivenja su tvoja uteha moja, savetnici moji.
svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

zato, ljubazna braæo moja, bežite od idolopoklonstva.
protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.

dugo je živela duša moja s onima koji mrze na mir.
dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

ako hodih s lažju ili ako pohita noga moja na prevaru,
obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

braæa moja izneveriše kao potok, kao bujni potoci prodjoše,
bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,

ti si mi, draga moja, kao konji u kolima faraonovim.
jízdě v vozích faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.

neka mi ispadne rame iz pleæa, i ruka moja neka se otkine iz zgloba.
lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

jer je dobrota tvoja bolja od života. usta bi moja hvalila tebe;
abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

tada naèini mojsije oltar, i nazva ga: gospod, zastava moja.
tedy vzdělal mojžíš oltář a nazval jméno jeho: hospodin korouhev má.

ti si kao vrt zatvoren, sestro moja nevesto, izvor zatvoren, studenac zapeèaæen.
zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.

da se pravdam, moja æe me usta osuditi; da sam dobar, pokazaæe da sam nevaljao.
jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.

grobu vièem: ti si otac moj; crvima: ti si mati moja, ti si sestra moja.
jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.