검색어: kolteknik (스웨덴어 - 체코어)

ren kolteknik
čistá uhelná technologie

3.4 fou på området för ren kolteknik
3.4 výzkum a technologický vývoj při čistém využití uhlí

stöd kommer även att ges till ren kolteknik som kompletterande teknik till ccs.
podpořeny budou rovněž technologie čistého spalování uhlí jakožto technologie doplňující ccs.

3.4.1 de främsta målen här representerar också två faser i användningen av ren kolteknik:
3.4.1 hlavní cíle v této problematice představují dvě stádia čistého využití uhlí:

medhjälp av tekniska framsteg kan utsläppen minskas, och ren kolteknik börvara färdig att ta i bruk någon gångunder nästa årtionde.
co2. různé technologie pomáhají tyto emise snížit a někdy v průběhu

intresseområdena är följande: gruvindustri (tg1), omvandlingsteknik (tg2) och ren kolteknik (tg3).
jejich oblastí zájmu jsou těžební technologie (tg1), technologie zpracování (tg2) a technologie čistého spalování uhlí (tg3).

eesk välkomnar de nya europeiska energiprioriteringarna som betonar vikten av ren kolteknik för klimat- och miljöskyddet och för unionens energiförsörjning, och viljan att göra ren kolteknik till en central prioritering för forskningen inom det sjunde ramprogrammet för forskning och teknisk utveckling.
ehsv vítá nové evropské priority v oblasti energetiky zdůrazňující význam technologií čistého spalování uhlí pro podnebí a ochranu životního prostředí, zabezpečení dodávek energie v unii a stanovení jejího závazku, aby se technologie čistého spalování uhlí staly klíčovou prioritou pro výzkum v sedmém rámcovém programu pro výzkum a technologický vývoj.

tidsbegränsningen ger också slovenien möjlighet att begrunda huruvida man önskar övergå till renare kolteknik för användning av brunkol eller övergå till biomassa eller annat mer miljövänligt bränsle, i linje med europeiska unionens energipolitik [23].
toto časové omezení slovinsku umožňuje zvážit, zda od roku 2010 přejde na „čisté technologie využití uhlí“ místo používání lignitu nebo se přeorientuje na využívání biomasy či jiných méně znečisťujících paliv v souladu s energetickou politikou eu [23].

9.3 genom att separera co2 från gasbränslet i kolförgasningsprocessen erhåller man rent väte som kan användas i väteturbiner för att producera el. utsläppet består då av ofarlig vattenånga. om denna teknik skulle visa sig ge goda resultat ligger det nära till hands med synergi med väteteknik inom andra användningsområden.9.4 sedan mer än 20 år har det forskats intensivt om kraftverkskoncept med integrerad kolförgasning (integrated gasification combined cycle – igcc) och utvecklingen har också gått framåt. hur bearbetningen av gasen skall gå till vet man redan i princip, men processen måste nu anpassas till koltekniken. elproduktionskostnaderna för denna typ av kraftverk kan dock bli nästan dubbelt så höga jämfört med konventionella kraftverk utan co2-separering, och resursförbrukningen ökar med ca en tredjedel. trots detta blir denna teknik i de flesta fall billigare än andra typer av co2-fri elproduktionsteknik som t.ex. vindkraft, solenergi eller elproduktion från biomassa.
8.8 stále stoupající spotřebu energie v eu má sektor dopravy, což lze přičíst vzrůstající mobilitě po rozšíření. nárůst emisí škodlivých látek ovlivňujících zdraví a skleníkových plynů musí být nejprve omezen vývojem účinnějších motorů a vozidel, která budou vypouštět méně škodlivých látek, a později by měly tyto emise být zcela zredukovány. technologie čištění spalin se musí neustále dále vyvíjet. tento cíl může být dosažen pouze za předpokladu úspěšného vývoje a plošného zavedení celého souboru pokrokových technologií. k tomu patří zlepšení spalovacích motorů, dieselové technologie, hybridního pohonu, pohonných látek, účinnosti pohonu vozidel, vývoj palivových článků a příp. i vodíkové technologie.