검색어: toiduhindade (에스토니아어 - 체코어)

toiduhindade inflatsioon euroalal
inflace měřená hicp v členských státech eu mimo eurozónu a v eurozóně 8.

Üthi toiduhindade kasvu suunas peamiselt töödeldud toiduainete komponent.
hlavím faktorem růstu cen potravin v rámci hicp byl vývoj cen zpracovaných potravin.

nii maailmaturu kui ka euroala toiduhindade väljavaade püsib väga ebakindel.
v rámci eurozóny byl dopad celosvětového výkyvu cen potravin do cen v jednotlivých zemích velmi odlišný jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska rychlosti.

euroala toiduhindade inflatsiooni kiirenemine peegeldab suures osas ülemaailmseid tegureid.
zrychlení růstu cen potravin v eurozóně odráží zejména působení celosvětových faktorů.

käesolevas taustinfos vaadeldakse euroala toiduhindade inflatsiooni suunanud tegureid ja käsitletakse tulevikuväljavaadet.
ceny potravin hrály důležitou roli ve zvyšování celkové inflace měřené hicp ve druhé polovině roku 2007.

euroala riikide lõikes erines ülemaailmse toiduhindade šoki mõju oluliselt nii mõju avaldumise kiiruse kui ka ulatuse poolest.
ke zvýšení nákladů na energeticky náročné vstupy do zemědělství, jako jsou hnojiva, pohonné hmoty a stroje, přispěly také vysoké ceny energií.

ent toiduhindade kasvades ja maailma rahvastiku suurenedes oleks selle maa parandamine tohutu majandusliku ja sotsiaalse tähtsusega, rääkimata keskkonnakasust.
je vybagrovat a odstranit znečištěnou půdu.tento způsob je však nesmírně nákladný a ne vždy proveditelný.

kuid sellest ei piisa – juba täna näeme toiduhindade järsku tõusu maailmaturul ning selle üks põhjus on kütuse ja toiduainete konkurents.
to však nestačí – již dnes můžeme pozorovat prudký nárůst cen potravin na světovém trhu, přičemž jednou z příčin je konkurence mezi produkcí

kuid sellest ei piisa, sest juba täna võime näha toiduhindade järsku tõusu maailmaturul, mille üks põhjus on kütuse ja toidu konkurents.
to však nestačí – již dnes můžeme pozorovat prudký nárůst cen potravin na světovém trhu, přičemž jednou z příčin je konkurence mezi produkcí potravin a paliv.

aastal 2009 pakkus 1 miljardi eurone eli toiduainete rahastamisvahend kiiret ja ulatuslikku abi väiketalunikele, et aidata tõsta põllumajandustootlikkust 50 riigis, kus elanikkond vaevleb kõrgete toiduhindade ja majanduskriisi põhjustatud süveneva toidunappusega.
v roce 2009 prostřednictvím potravinového nástroje v hodnotě 1 miliardy eur poskytla rychlou a masivní pomoc drobným zemědělcům, a tak podpořila zemědělskou výrobu v 50 zemích, kde populace er s t

nõudluse, turustruktuuride, toiduhindade taseme ja konkurentsisurve erinevused jae- ja turustussektorites selgitavad tõenäoliselt, miks toiduainete tarbijahinnad eri riikides reageerivad ühisele välisele šokile erinevalt.
ceny potravin, které se nejvíce podílely na růstu inflace v eurozóně (obiloviny a mléčné výrobky), se v těchto ekonomikách také zvýšily, což naznačuje, že cenový růst byl vyvolán stejným šokem.

aastatel 1997–2006 kõikus see enamasti 2% ja 3% vahel, kuid 2000. ja 2003. aastal tõusis see vastavalt 4,9%ni ja 4,0%ni, mis tulenes enamjaolt energia- ja toiduhindade suurest tõusust, aga ka energia aktsiisimaksude järkjärgulisest ühtlustamisest eli tasemega ning käibemaksumäära tõstmisest 10%lt 15%le aastatel 2002–2003.
v letech 1997 až 2006 se pohybovala převážně mezi 2 a 3 %, avšak v roce 2000 vzrostla na 4,9 % a v roce 2003 na 4,0 %, zejména v reakci na silný růst cen energií a potravin i na postupnou harmonizaci spotřebních daní z energií a zvýšení sazby dph z 10 na 15 % v letech 2002 a 2003, což souviselo se vstupem do eu.