검색어: čtyřmecítma (체코어 - 세르비아어)

osmého na osmý měsíc sibbechai chusatský z zarchejských, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
osmi, osmog meseca, sivehaj husaæanin od sinova zarinih, i u njegovom redu beše dvadeset i èetiri hiljade.

desátého na měsíc desátý maharai netofatský z zarchejských, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
deseti, desetog meseca, maraj netofaæanin od sinova zarinih, i u njegovom redu beše dvadeset i èetiri hiljade.

jedenáctého na jedenáctý měsíc banaiáš faratonský z synů efraimových, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
jedanaesti, jedanaestog meseca, venaja faratonjanin od sinova jefremovih, i u njegovom redu beše dvadeset i èetiri hiljade.

léta třetího azy, krále judského, kraloval báza syn achiášův nade vším izraelem v tersa za čtyřmecítma let.
treæe godine carovanja asinog nad judom zacari se vasa, sin ahijin nad svim izrailjem u tersi, i carova dvadeset i èetiri godine.

kníže vojska třetího na třetí měsíc banaiáš syn joiady, nejvyššího kněze, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
treæi vojvoda treæeg meseca beše venaja, sin jodaja sveštenika, poglavar; i u njegovom redu beše dvadeset i èetiri hiljade.

tedy těch čtyřmecítma starců, kteříž před obličejem božím sedí na stolicích svých, padli na tváři své, a klaněli se bohu,
i dvadeset i èetiri starešine koje sedjahu pred bogom na prestolima svojim, padoše na lica svoja i pokloniše se bogu.

i padlo čtyřmecítma starců a čtvero zvířat, a klaněli se bohu sedícímu na trůnu, řkouce: amen, haleluiah.
i padoše dvadeset i èetiri starešine, i èetiri životinje, i pokloniše se bogu koji sedjaše na prestolu, govoreæi: amin, aliluja!

Čtvrtého houfu kníže na čtvrtý měsíc azael, bratr joábův, a zebadiáš syn jeho po něm, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
Èetvrti, èetvrtog meseca asailo brat joavov, a za njim zevadija sin mu; i u redu njegovom beše dvadeset i èetiri hiljade.

padlo těch čtyřmecítma starců před obličejem sedícího na trůnu, a klanělo se živému na věky věků, a metali koruny své před trůnem, řkouce:
padoše dvadeset i èetiri starešine pred onim što sedjaše na prestolu, i pokloniše se onome što živi va vek veka, i metnuše krune svoje pred prestolom govoreæi:

a jakž vzal knihy, ihned těch čtvero zvířat a těch čtyřmecítma starců padlo před beránkem, majíce jeden každý z nich harfu a báně zlaté plné vůně, jenž jsou modlitby svatých.
i kad uze knjigu, èetiri životinje i dvadeset i èetiri starešine padoše pred jagnjetom, imajuæi svaki gusle, i zlatne èaše pune tamjana, koje su molitve svetih.

všeho pak dobytka k oběti pokojné čtyřmecítma volů, skopců šedesáte, kozlů šedesáte, beránků ročních šedesáte. to bylo posvěcení oltáře, když pomazán byl.
a svega stoke za žrtvu zahvalnu dvadeset i èetiri vola, šezdeset ovnova, šezdeset jaraca, šezdeset jaganjaca od godine. to je prilog da se posveti oltar, pošto bi pomazan.

dne čtyřmecítmého, jedenáctého měsíce, kterýž jest měsíc Šebat, léta druhého dariova, stalo se slovo hospodinovo k zachariášovi synu barachiáše, syna iddova, proroku, řkoucí:
dvadeset èetvrtog dana jedanaestog meseca, a to je mesec savat, druge godine darijeve, dodje reè gospodnja proroku zahariji sinu varahije sina idovog govoreæi: