Você procurou por: gneva (Sérvio - Tcheco)

i svi se u zbornici napuniše gneva kad èuše ovo.
i naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.

ja sam èovek koji videh muku od pruta gneva njegovog.
já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání božího.

zaustavio si svu jarost svoju, ublažio žestinu gneva svog.
odpustil jsi nepravost lidu svého, přikryls všeliký hřích jejich. sélah.

jer dodje veliki dan gneva njegovog, i ko može ostati?
nebť jest přišel den veliký hněvu jeho. i kdo bude moci ostáti?

otiæi æe letina doma njegovog, rastoèiæe se u dan gneva njegovog.
rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.

jer nas nestaje od gneva tvog, i od jarosti tvoje u smetnji smo.
ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

gospod je tebi s desne strane. pobiæe u dan gneva svog careve;
pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále.

i kod horiva razgneviste gospoda, i od gneva htede vas gospod da istrebi.
také i na orébě popudili jste k hněvu hospodina, a rozhněval se na vás hospodin, aby vás shladil.

a kad vide aman da se mardohej ne klanja niti pada pred njim, napuni se gneva aman.
vida pak aman, že se mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest aman prchlivostí.

ko zna silu gneva tvog i tvoju jarost, da bi te se kao što treba bojao?
ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

da, skupiæu vas, i raspaliæu oko vas oganj gneva svog, i istopiæete se usred njega.
sberu vás, pravím, a rozdmýchám okolo vás oheň prchlivosti své, i rozpustíte se u prostřed města.

ko zna, eda se povrati i raskaje bog i povrati se od ljutog gneva svog, te ne izginemo.
kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti toho bůh; neodvrátí-li se, pravím, od prchlivosti hněvu svého, abychom nezahynuli.

sinovi tvoji obamrli leže po krajevima svih ulica kao bivo u mreži puni gneva gospodnjeg, i karanja boga tvog.
synové tvoji omráčeni jsouc, leží na rozcestí všech ulic, jako bůvol v leči, plni jsouce prchlivosti hospodinovy, žehrání boha tvého.

i da èekate sina njegovog s nebesa kog vaskrse iz mrtvih, isusa, koji nas izbavlja od gneva koji æe doæi.
a očekávali syna jeho s nebe, kteréhož jest vzkřísil z mrtvých, totiž ježíše, kterýž vysvobodil nás od hněvu budoucího.

i reèe: evo, ja æu ti kazati šta æe biti na kraju gneva; jer æe u odredjeno vreme biti kraj.
a řekl: aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude.

govoriæe svi narodi: zašto uèini ovo gospod od ove zemlje? kakva je to žestina velikog gneva?
Řeknou všickni národové: proč jest tak učinil hospodin zemi této? kteraký jest to hněv prchlivosti jeho náramné?

dok nije izašao sud, i dan prošao kao pleva, dok nije došao na vas ljuti gnev gospodnji, dok nije došao na vas dan gneva gospodnjeg.
prvé než uložení přijde, a den jako plevy pomine, prvé než přijde na vás prchlivost hněvu hospodinova, prvé než přijde na vás den hněvu hospodinova.

u kojima i mi svi živesmo nekada po željama tela svog, èineæi volju tela i pomisli, i bejasmo rodjena deca gneva, kao i ostali;
mezi nimižto i my všickni žili jsme někdy v žádostech těla našeho, činivše to, což se líbilo tělu a mysli, a byli jsme z přirození synové hněvu jako i jiní.

kako obastre gospod oblakom u gnevu svom kæer sionsku! svrže s neba na zemlju slavu izrailjevu, i ne opomenu se podnožja nogu svojih u dan gneva svog!
jak hustým oblakem prchlivosti své přikryl pán dceru sionskou! shodil s nebe na zem slávu izraelovu, aniž se rozpomenul na podnože noh svých v den prchlivosti své.

tražite gospoda svi koji ste krotki u zemlji, koji èinite šta je naredio; tražite pravdu, tražite krotost, eda biste se sakrili na dan gneva gospodnjeg.
hledejte hospodina všickni tiší země, kteříž soud jeho činíte; hledejte spravedlnosti, hledejte tichosti. snad se ukryjete v den hněvu hospodinova.