Você procurou por: podigni (Sérvio - Tcheco)

podigni se, sudijo zemaljski, podaj zaslugu oholima.
zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.

podigni zastavu za one koji te se boje, da uteku od luka,
zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

i podigni trem unaokolo, i metni zaves na vrata od trema.
naposledy vyzdvihneš síň vůkol a zavěsíš zastření brány síně.

po dobroti svojoj, gospode, èini dobro sionu, podigni zidove jerusalimske.
nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

podigni stope svoje na stare razvaline: sve je razrušio neprijatelj u svetinji.
přispějž k hrozným pustinám. jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!

podigni se gospode, silom svojom; mi æemo pevati i slaviti jakost tvoju.
tož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (psalms 21:14) zjeviž se, ó hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]

ali ti, gospode, smiluj se na me, i podigni me; a ja æu im vratiti.
také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

kad vidiš magarca ili vola brata svog gde je pao na putu, nemoj ih proæi, nego ih podigni s njim.
vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.

i kad predješ preko jordana u zemlju koju ti daje gospod bog tvoj, podigni sebi kamenje veliko i namaži ga kreèom.
a když přejdeš přes jordán do země, kterouž hospodin bůh tvůj dává tobě, vyzdvihneš sobě kameny veliké, a obvržeš je vápnem.

vièi iz grla, ne usteži se, podigni glas svoj kao truba, i objavi narodu mom bezakonja njegova i domu jakovljevom grehe njihove,
volej vším hrdlem, nezadržuj, jako trouba povýš hlasu svého, a oznam lidu mému převrácenost jejich, a domu jákobovu hříchy jejich.

podigni znake, nanesi gomile kamenja, zapamti put kojim si išla; vrati se, devojko izrailjeva, vrati se u gradove svoje.
nastavěj sobě pamětných znamení, naklaď sobě hromad kamení, pamatuj na tu silnici a cestu, kterouž jsi šla; navrať se, panno izraelská, navrať se k městům svým těmto.

a gospod reèe avramu, pošto se lot odeli od njega: podigni sada oèi svoje, pa pogledaj s mesta gde si na sever i na jug i na istok i na zapad.
i řekl hospodin abramovi, když se oddělil od něho lot: pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ.

podigni oèi svoje k visinama, i pogledaj gde se nisi kurvala; na putevima si sedela èekajuæi ih kao arapin u pustinji, i oskvrnila si zemlju kurvarstvom svojim i zloæom svojom.
pozdvihni očí svých k vysokým místům, a pohleď, kdes necizoložila? na cestách usazovalas se jim jako arab na poušti, a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou.

i reèe mi: sine èoveèji, podigni oèi svoje k severu. i podigoh oèi svoje k severu, i gle, sa severa na vratima oltarskim beše onaj idol od revnosti na ulasku.
i řekl mi: synu člověčí, pozdvihni nyní očí svých k cestě na půlnoci. tedy pozdvihl jsem oči svých k cestě na půlnoci, a aj, na půlnoci u brány oltářové ta modla horlení, právě kudyž se vchází.

podigni oèi svoje unaokolo, i vidi: svi se oni skupljaju i idu k tebi. tako bio ja živ, veli gospod, svima njima kao nakitom zaodenuæeš se, i uresiæeš se njima kao nevesta.
pozdvihni vůkol očí svých, a pohleď, všickni ti shromáždíce se, přijdou k tobě. Živť jsem já, praví hospodin, že se jimi všemi jako okrasou přioděješ, a otočíš se jimi jako halží nevěsta,

izadji na visoku goru, sione, koji javljaš dobre glasove; podigni silno glas svoj, jerusalime, koji javljaš dobre glasove; podigni, ne boj se. kaži gradovima judinim: evo boga vašeg.
na horu vysokou vystup sobě, sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. rci městům judským: aj, bůh váš.