Você procurou por: tebe (Sérvio - Tcheco)

gospode, tebe èekam da me izbaviš.
spasení tvého očekávám, ó hospodine!

slavno kazuju za tebe, grade božji!
přeslavnéť jsou to věci, kteréž se o tobě hlásají, ó město boží. sélah.

sad razumeše da je sve što si mi dao od tebe.
a nyní poznali, že všecky věci, kteréž jsi mi dal, od tebe jsou.

ali je u tebe praštanje, da bi te se bojali.
ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

duša se moja prilepila za tebe, desnica tvoja drži me.
nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

ako zaboravim tebe, jerusalime, neka me zaboravi desnica moja.
jestliže se zapomenu na tebe, ó jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

i sakrio si to u srcu svom; ali znam da je u tebe.
ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.

jer u pismu stoji da æe andjelima svojim zapovediti za tebe da te saèuvaju,
nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,

i ljudstvo æe se sleæi oko tebe; iznad njega izadji u visinu.
povstaň, hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.

u tebe se, gospode, uzdam, nemoj me ostaviti pod sramotom veènom.
v tebeť, hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

kao najamnik i kao došljak neka bude kod tebe; do oprosne godine neka služi kod tebe.
jakožto nájemník a jako podruh bude při tobě; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe.

koje su blizu tebe i koje su daleko podsmevaæe ti se, gadni imenom, veliki smetnjom!
blízké i daleké od tebe budou se tobě posmívati, ó zlopověstné a různic plné.

hvalimo te, bože, hvalimo; blizu je ime tvoje. za tebe kazuju èudesa tvoja.
přednímu z kantorů, jako: nezahlazuj, žalm azafův, a píseň.

ne hvali se granama; ako li se, pak, hvališ, ne nosiš ti korena nego koren tebe.
proto ty se nechlub proti ratolestem. pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.