Você procurou por: utrobi (Sérvio - Tcheco)

i kad dodje vreme da rodi, a to blizanci u utrobi njenoj.
a když se naplnili dnové její, aby porodila, a aj, blíženci byli v životě jejím.

zašto ne umreh u utrobi? ne izdahnuh izlazeæi iz utrobe?
proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?

jer si ti stvorio šta je u meni, sastavio si me u utrobi matere moje.
ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.

u utrobi uhvati za petu brata svog, i u sili svojoj bori se s bogom;
knížetsky, pravím, potýkal se s andělem, a přemohl; plakal a pokorně ho prosil; v bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil.

jer gle, kad dodje glas èestitanja tvog u uši moje, zaigra dete radosno u utrobi mojoj.
nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.

bolovi kao u porodilje spopašæe ga, sin je nerazuman, jer ne bi toliko vremena ostao u utrobi.
bolesti rodičky přijdou na něj; jest syn nemoudrý, sic jinak nezůstával by tak dlouho v životě matky.

nego æe iz lukova decu ubijati, ni na plod u utrobi neæe se smilovati, niti æe decu žaliti oko njihovo.
ale z luků dítky rozrážeti, aniž se nad plodem života slitují, aniž synům odpustí oko jejich.

koji je mene stvorio u utrobi, nije li stvorio i njega? nije li nas on isti sazdao u materici?
zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? a nesformoval nás hned v životě jeden a týž?

jer æe biti veliki pred bogom, i neæe piti vino ni siker; i napuniæe se duha svetog još u utrobi matere svoje;
bude zajisté veliký před obličejem páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.

a kad to govoraše, podiže glas jedna žena iz naroda i reèe mu: blago utrobi koja te je nosila, i sisama koje si sao!
i stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.

a nojemina im reèe: idite natrag, kæeri moje; što biste išle sa mnom? zar æu još imati sinova u utrobi svojoj da vam budu muževi?
i řekla noémi: navraťte se, dcerky mé. proč chcete jíti se mnou? zdaliž ještě budu míti syny, aby byli vaši muži?

a gospod joj reèe: dva su plemena u utrobi tvojoj, i dva æe naroda, izaæi iz tebe; i jedan æe narod biti jaèi od drugog naroda, i veæi æe služiti manjem.
i řekl jí hospodin: dva národové jsou v životě tvém, a dvůj lid z života tvého se rozdělí; lid pak jeden nad druhý bude silnější, a větší sloužiti bude menšímu.