Вы искали: chartismu (Чешский - Английский)

„reorganizace chartismu!
“reorganization of chartism!

druhou velkou tradici má proletářské hnutí v chartismu.
the proletarian movement has another great national tradition in chartism.

tato myšlenka byla vynesena s dostatečnou určitostí už v době chartismu.
this idea had been already advanced with adequate precision back in the time of chartism.

stranili se chartismu a byli většinou stoupenci jakéhosi sentimentálního toryismu.
they kept aloof from chartism, and inclined mostly towards some sort of sentimental toryism.

na novém, vyšším základě vrátí se nutně k mnohým ideám a metodám chartismu.
on a new and higher basis it will inevitably return to many of the ideas and methods of chartism.

dějiny chartismu, revoluce z roku 1848 ve francii, německu a rakousku dokazují pravý opak.
the history of the chartist movement and the revolutions of 1848 in france, germany, and austria prove the opposite.

v tom smyslu anglická dělnická třída může vidět v chartismu nejenom svou minulost, ale i svou budoucnost.
in this sense the british working class can and must see in chartism not only its past but also its future.

revoluční hnutí chartismu vedlo v 1844- 1847 k zavedení desetihodinového pracovního dne a v roce 1846 k zrušení obilních cel.
the revolutionary movement of chartism led in 1844-1847 to the introduction of the ten-hour working day, and in 1846 to the repeal of the corn laws.

den ze dne víc a více pronikají mezi dělníky radikálně demokratické zásady chartismu a dělnická třída v nich stále více poznává výraz svého společného vědomí.
the working class is daily becoming more and more imbued with the radical-democratic principles of chartism and is increasingly coming to recognise them as the expression of its collective consciousness.

epocha chartismu je nesmrtelná tím, že nám dává v průběhu jednoho desetiletí schematickým a sevřeným způsobem jako celou škálu proletářského boje od petic k parlamentu až po ozbrojené povstání.
the era of chartism is immortal in that over the course of a decade it gives us in condensed and diagrammatic form the whole gamut of proletarian struggle -- from petitions in parliament to armed insurrection.

byl-li tedy william cobbett na jedné straně předchůdcem moderního chartismu, byl na druhé straně, a to v daleko větší míře, zarytý john bull.
if william cobbett was thus, on one hand, an anticipated modern chartist, he was, on the other hand, and much more, an inveterate john bull.

tehdy byli u vlády whigové a s velkým halasem vytrubovali, že je zažehnáno „strašidlo“ chartismu, které se objevilo kolem roku 1835.
at that time the whigs were in office and proclaimed with much trumpeting that the “spectre” of chartism, which had arisen round 1835, was now destroyed.

proto také přispěl tento nový chudinský zákon tak podstatně k rozvoji dělnického hnutí a zejména k rozšíření chartismu; a protože ho pociťují především chudí na venkově, usnadní další rozvoj proletářského hnutí ve venkovských obvodech.
hence it is that this new poor law has contributed so greatly to accelerate the labour movement, and especially to spread chartism; and, as it is carried out most extensively in the country, it facilitates the development of the proletarian movement which is arising in the agricultural districts.

sbratření národů pod praporem moderní demokracie, jak vzniklo z francouzské revoluce a jak se rozvinulo ve francouzském komunismu a anglickém chartismu, ukazuje, že masy a jejich představitelé vědí lépe než německá theorie, kolik uhodilo.
the fraternisation of nations under the banner of modern democracy, as it began from the french revolution and developed into french communism and english chartism, shows that the masses and their representatives know better than the german theoreticians how things stand.

a ještě nikdy v letopisech britské demokracie nebyla zaznamenána taková manifestace, jakou se stalo vzkříšení chartismu ve west ridingu a pohřeb benjamina rustona, který se konal minulou neděli v halifaxu a na němž se sešlo přes 200000 lidí, počet nevídaný i v nejvzrušenějších dobách.
never before in the annals of british democracy, has such a demonstration been witnessed, as that which attended the revival of chartism in the west riding, and the funeral of benjamin ruston, on sunday last [june 26, 1853], when upward of 200,000 people were assembled at halifax, a number unprecedented even in the most excited times.

a nejzajímavější je to, že velemoudrý whig a „radikál“ pořád nemůže pochopit, odkud se při takové situaci v zemi bere chartismus a jak těm chartistům vůbec může napadnout, že by mohli mít v anglii sebemenší naději na úspěch.
and the curious thing about the whole story is that the sagacious whig and the “radical” are still unable to understand where chartism comes from with the country in such a state, and how the chartists can possibly imagine they have even the slightest chance in england.