Şunu aradınız:: benedicens (Latince - Çekçe)

dicens nisi benedicens benedicam te et multiplicans multiplicabo t
Řka: jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.

apertum est autem ilico os eius et lingua eius et loquebatur benedicens deu
a ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě boha.

et non cognovit eum quia pilosae manus similitudinem maioris expresserant benedicens ergo ill
a nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce ezau bratra jeho, chlupaté. i požehnal mu.

post haec introduxit ioseph patrem suum ad regem et statuit eum coram eo qui benedicens ill
uvedl také jozef jákoba otce svého, a postavil ho před faraonem; a pozdravil jákob faraona.

et manducantibus illis accepit iesus panem et benedicens fregit et dedit eis et ait sumite hoc est corpus meu
a když oni jedli, vzav ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: vezměte, jezte, to jest tělo mé.

accessit et osculatus est eum statimque ut sensit vestimentorum illius flagrantiam benedicens ait ecce odor filii mei sicut odor agri cui benedixit dominu
i přistoupil a políbil ho. a jakž ucítil izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal hospodin.

pronusque adoravi dominum benedicens domino deo domini mei abraham qui perduxisset me recto itinere ut sumerem filiam fratris domini mei filio eiu
a skloniv hlavu, poklonu jsem učinil hospodinu, a dobrořečil jsem hospodina, boha pána mého abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.

invocavit vero iabes deum israhel dicens si benedicens benedixeris mihi et dilataveris terminos meos et fuerit manus tua mecum et feceris me a malitia non opprimi et praestitit deus quae precatus es
kterýžto jábez vzýval boha izraelského, řka: jestliže štědře požehnáš mi, a rozšíříš meze mé, a bude ruka tvá se mnou, a vysvobodíš mne od zlého, abych bolesti netrpěl. i učinil bůh, začež žádal.