Şunu aradınız:: cordis (Latince - Çekçe)

thau dabis eis scutum cordis laborem tuu
dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.

vita carnium sanitas cordis putredo ossuum invidi
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

os meum loquetur sapientiam et meditatio cordis mei prudentia
bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.

calumnia conturbat sapientem et perdet robur cordis illiu
lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

ne recedant ab oculis tuis custodi ea in medio cordis tu
nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.

adflictus sum et humiliatus sum nimis rugiebam a gemitu cordis me
nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

defecit gaudium cordis nostri versus est in luctu chorus noste
přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

et dimisi illos secundum desideria cordis eorum ibunt in adinventionibus sui
i pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?

paenituit eum quod hominem fecisset in terra et tactus dolore cordis intrinsecu
litoval hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.

at iesus videns cogitationes cordis illorum adprehendens puerum statuit eum secus s
ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,

simplicitate cordis quaerite illum quoniam invenitur ab his qui non tentant illum
simplicity of heart seek him, that

et sciet populus omnis ephraim et habitantes samariam in superbia et magnitudine cordis dicente
a zvíť všecken lid, efraim, i obyvatelé samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají:

audivimus superbiam moab superbus est valde sublimitatem eius et arrogantiam et superbiam et altitudinem cordis illiu
slýchaliť jsme o pýše moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.

inluminatos oculos cordis vestri ut sciatis quae sit spes vocationis eius quae divitiae gloriae hereditatis eius in sancti
a tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých,

et non audierunt nec inclinaverunt aurem suam sed abierunt in voluntatibus et pravitate cordis sui mali factique sunt retrorsum et non in ant
však neposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale chodili po radách, a podlé zdání srdce svého zlého. obrátili se ke mně hřbetem a ne tváří svou.

videns autem deus quod multa malitia hominum esset in terra et cuncta cogitatio cordis intenta esset ad malum omni tempor
ale když viděl hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas,

et inruit in me spiritus domini et dixit ad me loquere haec dicit dominus sic locuti estis domus israhel et cogitationes cordis vestri ego nov
i sstoupil na mne duch hospodinův, a řekl mi: rci: takto dí hospodin: tak říkáte, dome izraelský. nebo což vám koli vstupuje na mysl, o tom já vím.

non erit tibi hoc in singultum et in scrupulum cordis domino meo quod effuderis sanguinem innoxium aut ipse te ultus fueris et cum benefecerit dominus domino meo recordaberis ancillae tua
tedy nebude to k zviklání ani k urážce srdce pánu mému, jako když by vylil krev bez příčiny, aneb když by se mstil pán můj. když tedy učiní dobře hospodin pánu mému, rozpoměň se na děvku svou.

cum ergo venerint super te omnes sermones isti benedictio sive maledictio quam proposui in conspectu tuo et ductus paenitudine cordis tui in universis gentibus in quas disperserit te dominus deus tuu
když pak přijdou na tě všecka slova tato, požehnání i zlořečenství, kterážť jsem předložil, a rozpomeneš se v srdci svém, kdež bys koli byl mezi národy, do kterýchž by tě rozehnal hospodin bůh tvůj,

laetare ergo iuvenis in adulescentia tua et in bono sit cor tuum in diebus iuventutis tuae et ambula in viis cordis tui et in intuitu oculorum tuorum et scito quod pro omnibus his adducet te deus in iudiciu
radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede bůh na soud.