Şunu aradınız:: eamus (Latince - Çekçe)

cubitum eamus
寝なさい

surgite eamus ecce adpropinquavit qui me tradi
vstaňtež, pojďme. aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.

surgite eamus ecce qui me tradit prope es
vstaňte, pojďme. aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.

deinde post haec dicit discipulis suis eamus in iudaeam iteru
potom pak dí učedlníkům: pojďme zase do judstva.

qui ait vacatis otio et idcirco dicitis eamus et sacrificemus domin
i řekl: zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: poďme, obětujme hospodinu.

et gaudeo propter vos ut credatis quoniam non eram ibi sed eamus ad eu
a raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. ale pojďme k němu.

dixit ergo thomas qui dicitur didymus ad condiscipulos eamus et nos ut moriamur cum e
i řekl tomáš, kterýž slove didymus, spoluučedlníkům: pojďme i my, abychom zemřeli s ním.

dixit autem samuhel ad populum venite et eamus in galgala et innovemus ibi regnu
i řekl samuel lidu: přiďte, a poďme do galgala, obnovíme tam království.

et dixit saul ad puerum suum optimus sermo tuus veni eamus et ierunt in civitatem in qua erat vir de
Řekl tedy saul služebníku svému: dobrá jest řeč tvá, nu, jděmež. i šli do města, v kterémž byl muž boží.

et primo die azymorum quando pascha immolabant dicunt ei discipuli quo vis eamus et paremus tibi ut manduces pasch
prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?

et vadant habitatores unus ad alterum dicentes eamus et deprecemur faciem domini et quaeramus dominum exercituum vadam etiam eg
přicházeti budou, pravím, obyvatelé jednoho k druhému, řkouce: poďmež s ochotností kořiti se tváři hospodinově, a hledati hospodina zástupů. půjdu i já.

olim in israhel sic loquebatur unusquisque vadens consulere deum venite et eamus ad videntem qui enim propheta dicitur hodie vocabatur olim viden
(za starodávna v izraeli tak říkával každý, kdož jíti měl raditi se s bohem: poďte, a půjdeme až k vidoucímu. nebo ten, kterýž nyní slove prorok, za starodávna sloul vidoucí.)

dixerunt deus hebraeorum vocavit nos ut eamus viam trium dierum in solitudinem et sacrificemus domino deo nostro ne forte accidat nobis pestis aut gladiu
i řekli: bůh hebrejský potkal se s námi. nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme hospodinu bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.

dixeruntque ad invicem non recte facimus haec enim dies boni nuntii est si tacuerimus et noluerimus nuntiare usque mane sceleris arguemur venite eamus et nuntiemus in aula regi
i řekli vespolek: nedobře děláme. den tento jest den dobrých novin, a my mlčíme. budeme-li čekati až do svitání, postihne nás nepravost; protož nyní poďte, vejdouce, oznamme to domu královskému.

ait autem ad illos vos date illis manducare at illi dixerunt non sunt nobis plus quam quinque panes et duo pisces nisi forte nos eamus et emamus in omnem hanc turbam esca
i řekl jim: dejte vy jim jísti. a oni řekli: nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?

si tibi voluerit persuadere frater tuus filius matris tuae aut filius tuus vel filia sive uxor quae est in sinu tuo aut amicus quem diligis ut animam tuam clam dicens eamus et serviamus diis alienis quos ignoras tu et patres tu
jestliže by tě tajně nabádal bratr tvůj, syn matky tvé, aneb syn tvůj, aneb dcera tvá, aneb manželka, kteráž jest v lůně tvém, aneb přítel tvůj, kterýžť by milý byl jako duše tvá, řka: poďme a služme bohům cizím, (kterýchž jsi neznal ty ani otcové tvoji),