Şunu aradınız:: levavit (Latince - Çekçe)

ioth sedebit solitarius et tacebit quia levavit super s
kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,

petrus vero levavit eum dicens surge et ego ipse homo su
ale petr pozdvihl ho, řka: vstaň, všakť i já také člověk jsem.

et levavit pallium heliae quod ceciderat ei reversusque stetit super ripam iordani
a zdvih plášť eliášův, kterýž byl spadl s něho, navrátil se a stál na břehu jordánském.

et angelum quem vidi stantem supra mare et supra terram levavit manum suam ad caelu
tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,

et levavit me spiritus et introduxit me in atrium interius et ecce repleta erat gloria domini domu
tedy pojal mne duch, a uvedl mne do síně vnitřní, a aj, dům plný byl slávy hospodinovy.

levavit abraham oculos viditque post tergum arietem inter vepres herentem cornibus quem adsumens obtulit holocaustum pro fili
a pozdvih abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. i šel abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.

spiritus quoque levavit me et adsumpsit me et abii amarus in indignatione spiritus mei manus enim domini erat mecum confortans m
duch pak odnesl mne, a vzal mne, a odšel jsem truchliv, v hněvě ducha svého, ale ruka hospodinova nade mnou silnější byla.

non de omnibus vobis dico ego scio quos elegerim sed ut impleatur scriptura qui manducat mecum panem levavit contra me calcaneum suu
ne o všechť vás pravím. já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.

extendit moses virgam super terram aegypti et dominus induxit ventum urentem tota illa die ac nocte et mane facto ventus urens levavit lucusta
i vztáhl mojžíš hůl svou na zemi egyptskou; a hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. a když bylo ráno, vítr východní přinesl kobylky.

ascendit leo de cubili suo et praedo gentium se levavit egressus est de loco suo ut ponat terram tuam in desolationem civitates tuae vastabuntur remanentes absque habitator
vychází lev z houště své, a ten, kterýž hubí národy, vyšed z místa svého, táhne, aby obrátil zemi tvou v pustinu, a města tvá aby zbořena byla, tak aby nebylo žádného obyvatele.

quod acceperunt viri pro omine et festinantes rapuerunt verbum ex ore eius atque dixerunt frater tuus benadad et dixit eis ite et adducite eum egressus est ergo ad eum benadad et levavit eum in currum suu
muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: bratrť jest tvůj benadad. i řekl: jděte, přiveďte ho sem. takž vyšel k němu benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.

non se sic habet res sed homo de monte ephraim seba filius bochri cognomine levavit manum contra regem david tradite illum solum et recedemus a civitate et ait mulier ad ioab ecce caput eius mittetur ad te per muru
neníť toho, ale muž z hory efraim, jménem seba, syn bichri, pozdvihl ruky své proti králi davidovi. vydejte ho samého, a odtrhnemť od města. i řekla žena joábovi: hle, hlava jeho vyvržena bude tobě přes zed.

cumque abisset inde invenit ionadab filium rechab in occursum sibi et benedixit ei et ait ad eum numquid est cor tuum rectum sicut cor meum cum corde tuo et ait ionadab est si est inquit da manum tuam qui dedit manum suam at ille levavit eum ad se in curr
potom bera se odtud, nalezl jonadaba syna rechabova, kterýž se s ním potkal, a pozdravil ho. i řekl jemu: jest-liž srdce tvé přímé, jako jest srdce mé s srdcem tvým? odpověděl jonadab: jest, arci jest. Řekl jéhu: podejž mi ruky své. i podal mu ruky své. a on kázal mu vsednouti k sobě na vůz,