Şunu aradınız:: lignum (Latince - Çekçe)

lignum
dřevo

ecce lignum crucis in quo salus mundi pependit
que la seguridad del mundo colgado en el madero de la cruz, he aquí,

spes quae differtur adfligit animam lignum vitae desiderium venien
očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

fructus iusti lignum vitae et qui suscipit animas sapiens es
ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

pariter insipientes et fatui probabuntur doctrina vanitatis eorum lignum es
a však ze spolka zhlupěli, a blázni jsou; z dřeva učiti se jest pouhá marnost.

lignum habet spem si praecisum fuerit rursum virescit et rami eius pullulan
o stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,

et percussit vineas eorum et ficulneas eorum et contrivit lignum finium eoru
zpívati budu hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.

et adiunge illa unum ad alterum tibi in lignum unum et erunt in unionem in manu tu
i spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.

quia leges populorum vanae sunt quia lignum de saltu praecidit opus manuum artificis in asci
ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka,

obliviscatur eius misericordia dulcedo illius vermes non sit in recordatione sed conteratur quasi lignum infructuosu
zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.

numquid tolletur de ea lignum ut fiat opus aut fabricabitur de ea paxillus ut dependeat in eo quodcumque va
zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?

dixit autem homo dei ubi cecidit at ille monstravit ei locum praecidit ergo lignum et misit illuc natavitque ferru
jemuž řekl muž boží: kamž jest upadla? i ukázal mu to místo. kterýž uťav dřevo, uvrhl je tam, a učinil, aby zplynula sekera.

praecipiet ei qui purificatur ut offerat pro se duos passeres vivos quos vesci licitum est et lignum cedrinum vermiculumque et hysopu
rozkáže kněz tomu, kterýž se očišťuje, vzíti dva vrabce živé a čisté, a dřevo cedrové, a červec dvakrát barvený, a yzop.

nolite timere animalia regionis quia germinaverunt speciosa deserti quia lignum adtulit fructum suum ficus et vinea dederunt virtutem sua
nebojtež se zvířátka polí mých; neboť se zotaví pastviska na poušti, a stromoví přinese ovoce své, fík i vinný kmen vydadí moc svou.

produxitque dominus deus de humo omne lignum pulchrum visu et ad vescendum suave lignum etiam vitae in medio paradisi lignumque scientiae boni et mal
a vyvedl hospodin bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.

et percutietis omnem civitatem munitam et omnem urbem electam et universum lignum fructiferum succidetis cunctosque fontes aquarum obturabitis et omnem agrum egregium operietis lapidibu
a zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte.

et ait germinet terra herbam virentem et facientem semen et lignum pomiferum faciens fructum iuxta genus suum cuius semen in semet ipso sit super terram et factum est it
potom řekl bůh: zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. a stalo se tak.

et erit quasi lignum quod transplantatur super aquas quod ad humorem mittit radices suas et non timebit cum venerit aestus et erit folium eius viride et in tempore siccitatis non erit sollicitum nec aliquando desinet facere fructu
nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.

et dices saltui meridiano audi verbum domini haec dicit dominus deus ecce ego succendam in te ignem et conburam in te omne lignum viride et omne lignum aridum non extinguetur flamma succensionis et conburetur in ea omnis facies ab austro usque ad aquilone
a rci lesu polednímu: slyš slovo hospodinovo: takto praví panovník hospodin: aj, já zanítím v tobě oheň, kterýž sežere v tobě každé dřevo zelené i každé dřevo suché; nezhasneť plamen přeprudký, a budou jím opáleny všecky tváře od poledne až na půlnoci.

et scietis quia ego dominus cum fuerint interfecti vestri in medio idolorum vestrorum in circuitu ararum vestrarum in omni colle excelso in cunctis summitatibus montium et subtus omne lignum nemorosum et subtus universam quercum frondosam locum ubi accenderunt tura redolentia universis idolis sui
a zvíte, že já jsem hospodin, když budou zbití jejich u prostřed ukydaných bohů jejich vůkol oltářů jejich, na všelikém pahrbku vysokém, na všech vrších hor, a pod všelikým dřevem zeleným, i pod všelikým dubem hustým, na kterémkoli místě obětovávali vůni libou všelikým ukydaným bohům svým.