Şunu aradınız:: vivet (Latince - Çekçe)

et vivet * adhuc; in fine
rozjímáme, ó bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.

lex autem non est ex fide sed qui fecerit ea vivet in illi
zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich.

videant pauperes et laetentur quaerite deum et vivet anima vestr
království země zpívejte bohu, žalmy zpívejte pánu, sélah,

custodite leges meas atque iudicia quae faciens homo vivet in eis ego dominu
ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je činil, živ bude v nich: já jsem hospodin.

attamen caro eius dum vivet dolebit et anima illius super semet ipso lugebi
toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.

et vivet et dabitur ei de auro arabiae et orabunt de ipso semper tota die benedicent e
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

et dixi num quisquam similis mei fugit et quis ut ego ingredietur templum et vivet non ingredia
jemuž jsem řekl: takový-liž by muž, jako jsem já, utíkati měl? aneb kdo jest tak, jako jsem já, ješto by vejda do chrámu, živ byl? nevejduť.

putasne mortuus homo rursum vivet cunctis diebus quibus nunc milito expecto donec veniat inmutatio me
když umře člověk, zdaliž zase ožive? po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.

sicut misit me vivens pater et ego vivo propter patrem et qui manducat me et ipse vivet propter m
totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. kdož jí chléb tento, živť bude na věky.

pignus restituerit ille impius rapinamque reddiderit in mandatis vitae ambulaverit nec fecerit quicquam iniustum vita vivet et non morietu
což v zástavě jest, navrátí-li bezbožný, což vydřel, nahradí-li, v ustanoveních života bude-li choditi, nečině nepravosti: jistě že bude živ, neumře.

inclinate aurem vestram et venite ad me audite et vivet anima vestra et feriam vobis pactum sempiternum misericordias david fidele
nakloňte ucha svého, a poďte ke mně, poslechněte, a budeť živa duše vaše; učiním zajisté s vámi smlouvu věčnou, milosrdenství davidova přepevná.

manus non tanget eum sed lapidibus opprimetur aut confodietur iaculis sive iumentum fuerit sive homo non vivet cum coeperit clangere bucina tunc ascendant in monte
nedotkneť se ho ruka, ale ukamenován neb zastřelen bude; buď že by hovado bylo, buď člověk, nebudeť živ. když se zdlouha troubiti bude, teprv oni vstoupí na horu.

qui habitaverit in urbe hac morietur gladio et fame et peste qui autem egressus fuerit et transfugerit ad chaldeos qui obsident vos vivet et erit ei anima sua quasi spoliu
kdokoli zůstane v městě tomto, zahyne od meče, neb hladem, neb morem, ale kdož vyjde a poddá se kaldejským, kteříž oblehli vás, jistotně živ zůstane, a bude míti život svůj místo kořisti.

et omnis anima vivens quae serpit quocumque venerit torrens vivet et erunt pisces multi satis postquam venerint illuc aquae istae et sanabuntur et vivent omnia ad quae venerit torren
i stane se, že každý živočich, kterýž se plazí, všudy, kamžkoli přijdou potokové, ožive, a bude ryb velmi mnoho, proto že když přijdou tam tyto vody, očerstvějí, a živy budou všudy, kdežkoli dojde tento potok.

et inritaverunt me domus israhel in deserto in praeceptis meis non ambulaverunt et iudicia mea proiecerunt quae faciens homo vivet in eis et sabbata mea violaverunt vehementer dixi ergo ut effunderem furorem meum super eos in deserto et consumerem eo
ale dům izraelský zpurně se postavovali proti mně na poušti, v ustanoveních mých nechodili, a soudy mými pohrdli, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně; též soboty mé poškvrnili náramně. pročež jsem řekl: Že vyleji prchlivost svou na ně na poušti, abych je docela vyhladil.

et exacerbaverunt me filii in praeceptis meis non ambulaverunt et iudicia mea non custodierunt ut facerent ea quae cum fecerit homo vivet in eis et sabbata mea violaverunt et comminatus sum ut effunderem furorem meum super eos et implerem iram meam in eis in desert
ale zpurně se měli ke mně ti synové, v ustanoveních mých nechodili, a soudů mých nešetřili, aby je činili, (ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně), i soboty mé poškvrnili. i řekl jsem: Že vyleji prchlivost svou na ně, abych vyplnil hněv svůj na nich na té poušti.