Şunu aradınız:: paljenica (Sırpça - Çekçe)

potom neka se odre žrtva paljenica i neka se raseèe na delove.
i stáhne kůži s oběti zápalné, a rozseká ji na díly své.

jer je meni milost mila a ne žrtva, i poznavanje boga veæma nego žrtva paljenica.
nebo milosrdenství oblibuji a ne obět, a známost boha více než zápaly.

Èuvaj se da ne prinosiš žrtava svojih paljenica na kome god mestu, koje ugledaš;
vystříhej se, abys neobětoval zápalných obětí svých na žádném místě, kteréž bys sobě obhlédl.

to je subotna žrtva paljenica svake subote, osim svagdašnje žrtve paljenice i naliva njenog.
ta bude obět zápalná sobotní každého dne sobotního, mimo zápalnou obět ustavičnou a mokrou obět její.

i dve grlice ili dva golubiæa, koje može priskrbiti, da bude jedno žrtva za greh a drugo žrtva paljenica.
též dvě hrdličky aneb dvé holoubátek, kteréž by mohl míti, a bude jedno v obět za hřích, a druhé v obět zápalnou.

i neka metne ruku svoju na glavu žrtvi za greh, i neka je sveštenik zakolje na mestu gde se kolje žrtva paljenica.
a vloží ruku svou na hlavu té oběti za hřích a zabije ji v obět za hřích na místě, kdež se bijí oběti zápalné.

i svega ovna zapali na oltaru; to je žrtva paljenica gospodu, miris ugodan, žrtva ognjena gospodu.
a potom všeho skopce zapálíš na oltáři; nebo zápal ten jest hospodinu vůně příjemná, obět ohnivá jest hospodinu.

i prinese solomun onde pred gospodom na oltaru bronzanom, koji beše pred šatorom od sastanka, prinese na njemu hiljadu žrtava paljenica.
i obětoval tam Šalomoun před hospodinem na oltáři měděném, kterýž byl před stánkem úmluvy, a obětoval na něm tisíc zápalů.

i neka metne ruku svoju jaretu na glavu, i sveštenik neka ga zakolje gde se kolje žrtva paljenica pred gospodom; to je žrtva za greh.
i položí ruku svou na hlavu toho kozla a zabije ho na místě, kdež se bijí oběti zápalné před hospodinem; obět za hřích jest.

i po jednu desetinu belog brašna pomešanog s uljem za dar na svako jagnje; to je žrtva paljenica na ugodni miris, žrtva ognjena gospodu.
a jednu desetinu mouky bělné olejem zadělané v obět suchou při každém beránku, k oběti zápalné u vůni příjemnou, v obět ohnivou hospodinu.

a posle neka zakolje jagnje na mestu gde se kolje žrtva za greh i žrtva paljenica na svetom mestu, jer žrtva za prestup pripada svešteniku kao i žrtva za greh; svetinja je nad svetinjama.
a zabije beránka toho na místě, kdež se zabijí obět za hřích a obět zápalná, totiž na místě svatém; nebo jakož obět za hřích, tak obět za vinu knězi přináleží, svatá svatých jest.

a s tim hlebom prinesite sedam jaganjaca od godine zdravih, i jedno tele i dva ovna, da bude žrtva paljenica gospodu s darovima svojim i nalivima svojim, da bude žrtva ognjena na ugodni miris gospodu.
a s tím chlebem obětovati budete sedm beránků ročních bez vady, a volka mladého jednoho, a skopce dva; obět zápalná budou hospodinu, s obětmi svými suchými i mokrými, obět ohnivá vůně spokojující hospodina.

tada reèe neman: kad neæeš, a ono neka se da sluzi tvom ove zemlje koliko mogu poneti dve mazge. jer sluga tvoj neæe više prinositi žrtava paljenica ni drugih žrtava drugim bogovima, nego gospodu.
i řekl náman: tedy nic? ale nechť jest dáno, prosím, mně služebníku tvému břímě země na dva mezky; neboť nebude více obětovati služebník tvůj zápalů aneb obětí bohům cizím, ale hospodinu.

zapovedi aronu i sinovima njegovim, i reci im: ovo je zakon za žrtvu paljenicu: žrtva paljenica neka stoji na ognju na oltaru celu noæ do jutra, i oganj na oltaru neka gori jednako.
přikaž aronovi i synům jeho a rci: tento bude řád při oběti zápalné: (slove pak obět zápalná od pálení na oltáři celou noc až do jitra, nebo oheň na oltáři vždycky hořeti bude),

ali malo beše sveštenika, te ne mogahu drati svih žrtava paljenica; zato im pomagahu braæa njihova leviti, dokle se ne svrši posao i dokle se ne osveštaše drugi sveštenici; jer leviti behu radiji osveštati se nego sveštenici.
kněží však bylo málo, tak že nemohli postačiti vytahovati z koží všech obětí zápalných. pročež pomáhali jim bratří jejich levítové, až i dokonali dílo to, a dokudž se neposvětili jiní kněží; nebo levítové byli hotovější ku posvěcení se, nežli kněží.