Şunu aradınız:: smrtni (Sırpça - Çekçe)

srce je moje uzdrhtalo u meni, i strah smrtni popade me;
a to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

jer obuzeše me smrtni bolovi, potoci nevaljalih ljudi uplašiše me.
nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.

lice je moje podbulo od plaèa, na vedjama je mojim smrtni sen;
tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

on otkriva duboke stvari ispod tame, i izvodi na videlo sen smrtni.
on zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.

pre nego otidem odakle se neæu vratiti, u zemlju tamnu i u sen smrtni,
prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,

mrak ga zaprznio i sen smrtni, oblak ga obastirao, bio strašan kao najgori dani!
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.

jer je zora njima svima sen smrtni; ako ih ko pozna, strah ih je sena smrtnog.
ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.

sasuši se kao crep krepost moja, i jezik moj prionu za grlo, i u prah smrtni meæeš me.
jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

narod koji hodi u tami videæe videlo veliko, i onima koji sede u zemlji gde je smrtni sen zasvetliæe videlo.
nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se.

jednima dakle miris smrtni za smrt, a drugima miris životni za život. i za ovo ko je vredan?
těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. ale k tomu kdo jest způsobný?

dajte slavu gospodu bogu svom dok nije spustio mrak, dokle se nisu spotakle noge vaše po gorama mraènim, da èekate svetlost, a on je obrati u sen smrtni i pretvori u tamu.
dejte hospodinu bohu svému čest, dřív než by tmu uvedl, a dříve nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé. i čekali byste světla, ale obrátil by je v stín smrti, proměnil by je v mrákotu.

onog tražite koji je stvorio zvezde, kola i štape, i koji pretvara sen smrtni u jutro, a dan u tamnu noæ, koji doziva vode morske i proliva ih po zemlji; ime mu je gospod.
toho, kterýž učinil kuřátka i oriona, kterýž proměňuje stín smrti v jitro, a den v temnosti noční, kterýž přivolává vody mořské, a vylévá je na svrchek země, jehož jméno jest hospodin,

ljudi! Šta to èinite? i mi smo kao i vi smrtni ljudi, koji vam propovedamo jevandjelje da se od ovih lažnih stvari obratite k bogu Živom, koji stvori nebo i zemlju i more i sve što je u njima;
a řkouce: muži, což to činíte? však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest.