Şunu aradınız:: hrdla (Çekçe - Hırvatça)

a kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.
u kožu kozleta zamota mu ruke i goli dio vrata.

jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
stavljaš nož sebi pod grlo ako si proždrljivac;

jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
srce si mi ranila, sestro moja, nevjesto, srce si mi ranila jednim pogledom svojim, jednim samim biserom kolajne svoje.

a uslyšev to ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl: neodjímejme mu hrdla,)
ali kad je to èuo ruben, pokuša da ga izbavi iz njihovih šaka. i reèe: "nemojmo oduzimati njegova života!

otřes se z prachu, povstaň, posaď se,jeruzaléme; dobuď se z okovů hrdla svého, ó jatá dcerko sionská.
otresi prah sa sebe, ustani, izgnani jeruzaleme! skini okov sa svog vrata, izgnana kæeri sionska."

duch pak jeho jako potok rozvodnilý, kterýž až do hrdla dosáhne, aby tříbil národy, až by v nic obráceni byli, a uzdou svíral čelisti národů.
dah mu je kao potok nabujali što do grla seže. on dolazi da prosije narode rešetom zatornim, da stavi uzde zavodljive u èeljusti naroda.

já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil.
ja bih potrèao za njim, udario ga i istrgao mu ovcu iz ralja. a ako bi se on digao na me, uhvatio bih ga za grivu i udarao ga dok ga ne bih ubio.

a ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti:
zato, ovako govori jahve gospod: 'jer bez prestanka podsjeæate na svoja bezakonja otkrivajuæi opaèine i pokazujuæi grijehe u svim svojim djelima - da, jer bez prestanka na njih podsjeæate, u njih æete se uloviti.