Usted buscó: miran (Serbio - Checo)

miran
stále

ja sam miran; ali kad stanem govoriti u njih je rat.
já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

ja navuhodonosor bejah miran u kuæi svojoj i cvetah u dvoru svom.
tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, kaldejští a hadači. i pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti.

jer bih sada ležao i poèivao; spavao bih, i bio bih miran,
nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,

ko odmièe kamenje, udariæe se o njih, ko cepa drva, nije miran od njih.
kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.

ne pijanica, ne bojac, ne lakom, nego krotak, miran, ne srebroljubac;
ne pijan vína, ne bitec, ani mrzkého zisku žádostivý, ale mírný, ne svárlivý, ne lakomec,

bejah miran i zatre me, i uhvativši me za vrat smrska me i metnu me sebi za belegu.
pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

dok beše miran, mati tvoja beše kao vinova loza, posadjena kraj vode, rodna i granata beše od mnoge vode.
matka tvá v čas pokoje tvého jako vinný kmen při vodách štípený; plodistvý a rozkladitý byl pro hojnost vod.

jer on vladaše svuda s ove strane reke od tapse do gaze, nad svim carstvima s ove strane reke, i beše miran sa svih strana unaokolo.
on zajisté panoval všudy s této strany řeky od tipsach až do gázy nade všemi králi, kteříž byli před řekou, a měl pokoj se všech stran vůkol.

i èuvši reèi ove kletve da se ne pohvali u srcu svom govoreæi: biæu miran ako idem za onim što u srcu svom smislim, dodajuæi pijanstvo žedji.
i stalo by se, že uslyše takový slova zlořečení tohoto, dobrořečil by sobě v srdci svém, řka: pokoj míti budu, bychť pak i chodil podlé žádosti srdce svého; i přidal by opilou žíznivé.

a starac mu reèe: budi miran; šta ti god nedostaje, ja æu se starati za to; samo nemoj noæiti na ulici.
i řekl muž ten starý: měj ty pokoj. Čehoť se koli nedostává, nechť já to opatřím, ty toliko na ulici nezůstávej přes noc.

nego æe usev biti miran, vinova æe loza nositi plod svoj, i zemlja æe radjati rod svoj, i nebo æe davati rosu svoju; i sve æu to dati u nasledstvo ostatku tog naroda.
ale rozsívání máte pokojné, vinný kmen vydává ovoce své, a země vydává úrodu svou, nebesa také dávají rosu svou, a to všecko dávám v dědictví ostatkům lidu tohoto.

evo, rodiæe ti se sin, on æe biti miran èovek i smiriæu ga od svih neprijatelja njegovih unaokolo; zato æe mu biti ime solomun; i mir i pokoj daæu izrailju za njegovog vremena.
aj, syn narodí se tobě, tenť bude muž pokojný. odpočinutí zajisté dám jemu vůkol přede všemi nepřátely jeho, pročež Šalomoun slouti bude; nebo pokoj a odpočinutí dám izraelovi za dnů jeho.

a ti se ne boj, slugo moj jakove, i ne plaši se, izrailju, jer evo ja æu te izbaviti iz daleke zemlje i seme tvoje iz zemlje ropstva njegovog; i jakov æe se vratiti i poèivaæe, i biæe miran i niko ga neæe plašiti.
ale ty neboj se, služebníče můj jákobe, aniž se strachuj, ó izraeli; nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. i navrátí se jákob, aby odpočíval a pokoj měl, a aby nebylo žádného, kdo by předěsil.