Sie suchten nach: nonne ambo in foveam cadunt (Latein - Tschechisch)

dicebat autem illis et similitudinem numquid potest caecus caecum ducere nonne ambo in foveam caden
pověděl jim také i podobenství: zdali může slepý slepého vésti? zdaž oba do jámy neupadnou?

lacum aperuit et effodit eum et incidet in foveam quam feci
jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.

sinite illos caeci sunt duces caecorum caecus autem si caeco ducatum praestet ambo in foveam cadun
nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

quoniam per ipsum habemus accessum ambo in uno spiritu ad patre
neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom duchu k otci.

ipse autem dixit illis quis erit ex vobis homo qui habeat ovem unam et si ceciderit haec sabbatis in foveam nonne tenebit et levabit ea
on pak dí jim: který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?

qui fugit a facie pavoris cadet in foveam et qui conscenderit de fovea capietur laqueo adducam enim super moab annum visitationis eorum dicit dominu
kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na moába, rok navštívení jejich, dí hospodin.

et erit qui fugerit a voce formidinis cadet in foveam et qui se explicuerit de fovea tenebitur laqueo quia cataractae de excelsis apertae sunt et concutientur fundamenta terra
i stane se, že kdož uteče před pověstí strachu, upadne do jámy, a kdož vyleze z jámy, v osídle uvázne; nebo průduchové s výsosti otevříni budou, a zatřesou se základové země.

iam nunc scitote quod dominus deus vester non eas deleat ante faciem vestram sed sint vobis in foveam ac laqueum et offendiculum ex latere vestro et sudes in oculis vestris donec vos auferat atque disperdat de terra hac optima quam tradidit vobi
tedy jistotně vězte, že hospodin bůh váš nebude více vyháněti všech národů těch od tváři vaší, ale budou vám osídlem a úrazem i bičem na bocích vašich, a trním v očích vašich, dokudž nezahynete z země této výborné, kterouž vám dal hospodin bůh váš.

dixit ergo ionathan ad david vade in pace quaecumque iuravimus ambo in nomine domini dicentes dominus sit inter me et te et inter semen meum et semen tuum usque in sempiternu
ekl jonata davidovi: jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu hospodinovu, řkouce: hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky. [ (i samuel 20:43) a tak vstav david, odšel, jonata pak navrátil se do města. ]