Sie suchten nach: nevolju (Serbisch - Tschechisch)

ali on pogleda na nevolju njihovu, èuvši tužnjavu njihovu,
a však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.

zašto kriješ lice svoje? zaboravljaš nevolju i muku našu?
procitiž, proč spíš, ó pane? probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

kako sam ja video, koji oru muku i seju nevolju, to i žanju.
jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

jer ne znaju za nevolju do same smrti, i telo je njihovo pretilo.
nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

nego se èovek radja na nevolju, kao što iskre iz ugljevlja uzleæu u vis.
ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.

dao si narodu svom da pozna ljutu nevolju, napojio si nas vina od kog se zanesosmo.
bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

da ako gospod pogleda na nevolju moju, i vrati mi gospod dobro za psovku njegovu današnju.
snad popatří hospodin na ssoužení mé, a odplatí mi hospodin dobrým za zlořečenství jeho dnes.

obraduj nas prema danima, u koje si nas muèio, i prema godinama, u koje smo gledali nevolju.
obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

evo je ja meæem na odar, i one koji èine preljubu s njom u nevolju veliku, ako se ne pokaju od svojih dela.
aj, já uvrhu ji na lože, i ty, kteříž cizoloží s ní, v soužení převeliké, jestliže nebudou činiti pokání z skutků svých.

i mi zavapismo ka gospodu bogu otaca svojih, i gospod èu glas naš, i pogleda na muku našu, na trud naš i na nevolju našu
volali jsme k hospodinu bohu otců našich, a vyslyšev hospodin hlas náš, popatřil na trápení naše, práci naši a ssoužení naše.

jer ako propovedam jevandjelje, nema mi hvale: jer mi je za nevolju; i teško meni ako jevandjelja ne propovedam.
nebo káži-li evangelium, nemám se čím chlubiti, poněvadž jsem to povinen; ale běda by mně bylo, kdybych nekázal.

i narod verova; i razumeše da je gospod pohodio sinove izrailjeve i video nevolju njihovu; i savivši se pokloniše se.
a uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil hospodin syny izraelské, a že viděl ssoužení jejich. a sklonivše se, poklonu učinili.

i reèe gospod: dobro videh nevolju naroda svog u misiru, i èuh viku njegovu od zla koje mu èine nastojnici, jer poznah muku njegovu.
jemužto řekl hospodin: zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.

znam tvoja dela, i nevolju i siromaštvo (ali si bogat), i hule onih koji govore da su jevreji a nisu, nego zbornica sotonina.
vím o skutcích tvých, i o soužení, a chudobě tvé, (ale bohatý jsi), i o rouhání těch, kteříž se praví býti Židé, a nejsou, ale jsou sběř satanova.

nema nikoga da vièe za pravdu, niti ima da se pre za istinu; uzdaju se u ništavilo, i govore laž; zaèinju nevolju, i radjaju muku.
není žádného, ješto by se zasadil o spravedlnost, aniž jest kdo, ješto by zastával pravdy. doufají v marnost, a mluví daremné věci; počínají nátisk, a rodí nepravost.

ne boj se ni oda šta što æeš postradati. gle, djavo æe neke od vas metati u tamnicu, da se iskušate, i imaæete nevolju do deset dana. budi veran do same smrti, i daæu ti venac života.
nebojž se nic toho, co trpěti máš. aj, uvržeť ďábel některé z vás do vězení, abyste zkušeni byli, a budete míti úzkost za deset dní. budiž věrný až do smrti, a dámť korunu života.