Sie suchten nach: obojica (Serbisch - Tschechisch)

obojica leže u prahu, i crvi ih pokrivaju.
jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.

ko opravda krivoga i ko osudi pravoga, obojica su gad gospodu.
kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou hospodinu oba jednostejně.

a jonatan reèe davidu: hodi da izadjemo u polje. i izidjoše obojica u polje.
odpověděl jonata davidovi: poď, vyjděme na pole. i vyšli oba na pole.

a isav pritrèa preda nj i zagrli ga i pade mu oko vrata i celiva ga, i obojica se zaplakaše,
i běžel ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. i plakali.

i ovo da ti je znak šta æe doæi na oba sina tvoja, na ofnija i finesa: u jedan dan poginuæe obojica.
a to měj za znamení, což přijde na dva syny tvé, ofni a fínesa: oba jednoho dne umrou.

a avram odgovori: bog æe se, sinko, postarati za jagnje sebi na žrtvu. i idjahu obojica zajedno.
odpověděl abraham: bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné,synu můj. a šli předce oba spolu.

i uzevši avram drva za žrtvu naprti isaku sinu svom, a sam uze u svoje ruke ognja i nož; pa otidoše obojica zajedno.
tedy vzal abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. i šli oba spolu.

i tako sedoše i sedoše obojica zajedno i napiše se; pa reèe otac mladièin mužu: hajde ostani još noæas, i budi veseo.
sedli tedy a pojedli oba spolu, a napili se. potom řekl otec děvky k muži: posediž medle, nýbrž pobuď přes noc, a buď mysli veselé.

manasija jefrema, i jefrem manasiju, a obojica æe se složiti na judu. kod svega toga neæe se odvratiti gnev njegov, nego æe ruka njegova još biti podignuta.
manasses efraima a efraim manessesa, oba pak spolu proti judovi budou. ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

a sim i jafet uzeše haljinu, i ogrnuše je obojica na ramena svoja, i iduæi natraške pokriše njom golotinju oca svog, licem natrag okrenuvši se da ne vide golotinje oca svog.
tedy vzali sem a jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.

i kad momak otide, david usta s južne strane i pade nièice na zemlju, i pokloni se tri puta, i poljubiše se, i plakaše obojica, a david osobito.
a když odešlo pachole, vstal david s strany polední, a padna na tvář svou k zemi, poklonil se třikrát; a políbivše jeden druhého plakali oba, až jonata davida pozdvihl.

i reèe jonatan davidu: idi s mirom, kao što smo se zakleli obojica imenom gospodnjim rekavši: gospod da je svedok izmedju mene i tebe i izmedju mog semena i tvog semena doveka.
ekl jonata davidovi: jdiž u pokoji, a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu hospodinovu, řkouce: hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou, i mezi semenem mým a mezi semenem tvým, nechť trvá až na věky. [ (i samuel 20:43) a tak vstav david, odšel, jonata pak navrátil se do města. ]

a oni mu rekoše: san usnismo obojica, a nema ko da nam kaže šta znaèe. a josif im reèe: Šta znaèe, nije li u boga? ali pripovedite mi.
kteřížto odpověděli jemu: měli jsme sen, a nemáme, kdo by jej vyložil. i řekl jim jozef: zdaliž boží nejsou výkladové? pravte mi medle.

a gospod reèe mojsiju: evo, približi se vreme da umreš. dozovi isusa i stanite obojica u šatoru od sastanka, da mu dam zapovesti. i otide mojsije i isus, i stadoše u šatoru od sastanka.
i řekl hospodin mojžíšovi: aj, již se přiblížili dnové tvoji, abys umřel. povolej jozue, a postavte se oba v stánku úmluvy, a přikáži jemu. Šel tedy mojžíš a jozue, a postavili se v stánku úmluvy.