Sie suchten nach: ponese (Serbisch - Tschechisch)

i izlazeæi nadjoše èoveka iz kirine po imenu simona i nateraše ga da mu ponese krst.
a vyšedše, nalezli člověka cyrenenského, jménem Šimona. toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

imajuæi dobru pašu behu siti; ali èim se nasitiše, ponese se srce njihovo, zato me zaboraviše.
dobré pastvy měvše, nasyceni jsou, ale když se nasytili, pozdvihlo se srdce jejich, protož zapomenuli na mne.

i nateraše nekog simona iz kirine, oca aleksandrovog i rufovog, koji idjaše iz polja, da mu ponese krst.
i přinutili nějakého Šimona cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce alexandrova a rufova,) aby vzal kříž jeho.

nemoj da se ponese srce tvoje i zaboraviš gospoda boga svog, koji te je izveo iz zemlje misirske, iz kuæe ropske;
nepozdvihlo se srdce tvé, a zapomenul bys na hospodina boha svého, kterýž tě vyvedl z země egyptské, z domu služby,

svega sudova zlatnih i srebrnih pet hiljada i èetiri stotine; sve to ponese sasavasar kad se vrati iz vavilona u jerusalim.
všech nádob zlatých i stříbrných pět tisíc a čtyři sta. všecko to odnesl sesbazar, když se stěhoval lid zajatý z babylona do jeruzaléma.

ali jezekija ne postupi prema dobru koje mu se uèini, jer se ponese srce njegovo; zato se podiže na nj gnev i na judu i na jerusalim.
ale ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. pročež povstala proti němu prchlivost, i proti judovi a jeruzalému.

kao što je izašao iz utrobe matere svoje nag, tako opet odlazi kako je došao; i ništa ne uzima od truda svog da ponese u ruci svojoj.
jakž vyšel z života matky své nahý, tak zase odchází, jakž přišel, aniž čeho odnáší z práce své, což by vzal v ruku svou.

srce se tvoje ponese lepotom tvojom, ti pokvari mudrost svoju svetlošæu svojom; baciæu te na zemlju, pred careve æu te položiti da te gledaju.
pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své příčinou jasnosti své. porazím tě na zemi, před oblíčej králů povrhu tě, aby se dívali na tebe.

pobio si edomce, pa se ponese srce tvoje; hvali se, i sedi kod kuæe svoje; zašto bi se zaplitao u zlo da padneš i ti i juda s tobom?
Že jsi mocně porazil idumejské, protož pozdvihlo tě srdce tvé. chlub se a seď v domě svém. i proč se máš plésti v neštěstí, abys padl ty i juda s tebou?

sine èoveèji, reci knezu tirskom: ovako veli gospod gospod: Što se ponese srce tvoje, te veliš: ja sam bog, sedim na prestolu božjem usred mora; a èovek si a ne bog, i izjednaèuješ srce svoje sa srcem božjim;
synu člověčí, rci vývodovi tyrskému: takto praví panovník hospodin: proto že se vyvyšuje srdce tvé, a říkáš: bůh silný jsem, na stolici boží sedím u prostřed moře, ješto jsi člověk a ne bůh silný, ačkoli sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci božímu,