Sie suchten nach: prolazi (Serbisch - Tschechisch)

i kazaše mu da isus nazareæanin prolazi.
i oznámili jemu, že ježíš nazaretský tudy jde.

a kad èu narod gde prolazi zapita: Šta je to?
a slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?

usta svoja dižu u nebo, i zemlju prolazi jezik njihov.
stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

Èovek je kao ništa; dani su njegovi kao sen, koji prolazi.
Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.

opominjaše se da su telo, vetar, koji prolazi i ne vraæa se.
nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.

blago sabrano jezikom lažljivim taština je koja prolazi medju one koji traže smrt.
pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.

i koji ovaj svet upotrebljavaju kao da ga ne upotrebljavaju: jer prolazi oblièje ovog sveta.
a kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. neboť pomíjí způsob tohoto světa.

zlo prolazi ko se jamèi za tudjina; a ko mrzi na jamstvo, bez brige je.
velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

i ona reèe mužu svom: gle, vidim da je svet èovek božji ovaj što sve prolazi ovuda.
nebo řekla byla muži svému: aj, nyní vím, že ten muž boží svatý jest, kterýž často tudyto chodívá.

gradovi njegovi postaše pustoš, zemlja sasušena i pusta, zemlja gde niko ne živi, niti prolazi kroz nju sin èoveèji.
města jeho budou pustinou, zemí vyprahlou a pustou, zemí, v jejíchž městech neosadí se žádný, aniž projde skrze ně syn člověka.

opet vam pišem novu zapovest, koja je zaista u njemu i u vama; jer tama prolazi, i videlo pravo veæ svetli.
a zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.

starajte se ne za jelo koje prolazi, nego za jelo koje ostaje za veèni život, koje æe vam dati sin èoveèiji, jer ovog potvrdi otac bog.
pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž syn člověka dá vám. nebo tohoť jest potvrdil bůh otec.

ko je mudar da bi razumeo? i kome govoriše usta gospodnja, da bi objavio zašto zemlja propade i izgore kao pustinja da niko ne prolazi?
kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? a k komu mluvila ústa hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?

i ne samo što æe ova nesreæa doæi na naš zanat da ne prolazi, nego se neæe mariti ni za crkvu velike boginje dijane, i propašæe velièanstvo one koju sva azija i vasioni svet poštuje.
a protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka azia i všecken světa okršlek ctí.

istrebih narode, kule im se razoriše, ulice im opusteh, te niko ne prolazi; gradovi im se raskopaše, da nema nikoga, nema stanovnika.
vyplénil jsem národy, zpustli zámkové jejich, v pustinu obrátil jsem ulice jejich, tak že žádný přes ně nechodí; zpustla města jejich, tak že není člověka, není žádného obyvatele.

za ovim gorama udariæu u plaè i u ridanje, i za torovima u pustinji u naricanje; jer izgoreše da niko ne prolazi niti se èuje glas od stada, i ptice nebeske i stoka pobegoše i otidoše.
pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.

jer je živa reè božija, i jaka, i oštrija od svakog maèa oštrog s obe strane, i prolazi tja do rastavljanja i duše i duha, i zglavaka i mozga, i sudi mislima i pomislima srca.
Živáť jest zajisté řeč boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.

i pusti, te dani njihovi prolaziše uzalud, i godine njihove u strahu.
a protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.