Sie suchten nach: maastrichtskej (Slowakisch - Tschechisch)

„maastrichtskej zmluvy ") .
říjen

podpísanie maastrichtskej zmluvy.
podpis maastrichtské smlouvy.

podpisom maastrichtskej zmluvy vzniká európska únia
maastrichtská smlouva ustavuje evropskou unii

2. od maastrichtskej zmluvy k paktu stability a rastu
2. od maastrichtské smlouvy po pakt o stabilitě a růstu

po maastrichtskej zmluve sa však prehlbovanie európskej politickej únie trochuspomalilo.
po maastrichtské smlouvě se však prohlubování evropské politické unie poněkudzpomalilo.

cieľ jednotnej meny je zakotvený v maastrichtskej zmluve, ktorá stanovila podmienky vstupu.
v maastrichtské smlouvě je zakotven cíl jednotné měny a jsou v ní stanoveny podmínky pro vstup do eurozóny.

spoločné pozície a jednotné akcie sa vytvorili v rámci maastrichtskej zmluvy pre potreby szbp.
společnou akci přijímá rada jednomyslně na základě obecných směrů vymezených evropskou radou.

no v období rokovaní o maastrichtskej zmluve v rokoch 1990 až 1991 sa ems už ukázal ako úspech.
nicméně v době jednání o maastrichtské smlouvě v letech 1990–1991 se ems ukázal jako úspěšný.

autori maastrichtskej zmluvy si boli vedomí skutočnosti, že hmÚ zvýši potrebu spolupráce v oblasti dohľadu.
autoři maastrichtské smlouvy si uvědomovali, že hmu zdůrazní nutnost spolupráce v oblasti dohledu.

Časový plán a podmienky na skutočné vytvorenie eura sa však stanovili až v maastrichtskej zmluve o európskej únii v roku 1992.
teprve maastrichtská smlouvao evropské unii v roce 1992 stanovila časový plán a podmínky skutečného vytvoření eura.

rozhodnutie o umiestnení sídla európskej centrálnej banky vo frankfurte nad mohanom bolo prijaté v roku 1992 pri podpise maastrichtskej zmluvy.
rozhodnutí o tom, že evropská centrální banka bude sídlit ve frankfurtu nad mohanem, bylo přijato v roce 1992, kdy byla podepsána maastrichtská smlouva.

mitterandovi sa vo francúzsku podarilo v prospech maastrichtskej zmluvy získať tú najmenšiu väčšinu, aká kedy bola pri verejnom hlasovaní zaznamenaná.
francouzskému prezidentu mittérandovi se při veřejném hlasování o maastrichtské smlouvě podařilo získat v její prospěch jen těsnou většinu hlasů.

budova limburskej vlády v maastrichte, v ktorej sa zišla rada guvernérov ecb pri príležitosti desiateho výročia maastrichtskej zmluvy podpísanej v roku 1992.
budova limburské vlády v maastrichtu, v níž se sešla rada guvernérů ecb při příležitosti desátého výročí maastrichtské smlouvy, která byla podepsána v roce 1992.

Štatútinštitúcie európskych spoločenstiev získal európsky dvor audítorov podpísaním maastrichtskej zmluvy 7. februára 1992, ktorá zároveň posilnila jeho nezávislosť a právomoci.
maastrichtská smlouvaze 7. února 1992 učinila z evropského účetního dvora instituci evropských společenství, a tímposílila jeho nezávislost a pravomoci.

európska spolupráca v oblasti nazývanej svv (spravodlivosť a vnútorné veci) začala na začiatku 90. rokov vďaka maastrichtskej zmluve.
evropská spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (svv) byla zahájena na počátku 90. let díky maastrichtské smlouvě.

zavedenie jednotnej meny, po dosiahnutí potrebnej miery konvergencie, čaká v budúcnosti všetky nové členské štáty a všetky z nich sa tiež bezvýhradne zaviazali dodržiavať podmienky maastrichtskej zmluvy.
budoucí zavedení jednotné měny, po dosažení potřebné míry konvergence, je jednoznačným cílem pro všechny tyto státy a všechny se také zavázaly, že se budou bez výhrady řídit zněním maastrichtské smlouvy.

je preto potrebné, ako nedávno potvrdila aj rada ecofin a európska rada, v plnej miere uplatňovať ustanovenia maastrichtskej zmluvy a paktu stability a rastu týkajúce sa rozpočtovej politiky.
proto je tedy zapotřebí, a v nedávné době bylo toto stanovisko potvrzeno radou ecofin a evropskou radou, aby byla ustanovení maastrichtské smlouvy a paktu stability a růstu týkající se fiskální politiky nadále bezezbytku uplatňována.

spoločná zahraničná a bezpečnostná politika (szbp) sa vytvorila v rámci maastrichtskej zmluvy z roku 1992, ktorá nadobudla platnosť v roku 1993, a prehĺbila sa amsterdamskou
společná zahraniční a bezpečnostní politika (szbp) byla zřízena v roce 1992 maastrichtskou smlouvou, která vstoupila v platnost v roce 1993, a posílena v roce 1997 amsterodamskou smlouvou, jež vstoupila v platnost v roce 1999.

vďaka maastrichtskej zmluve má každý občan Únie, bez ohľadu na štátnu príslušnosť, právo voliťa kandidovať v miestnych voľbách v krajine svojho bydliska a takým istým spôsobom sa v tejto krajine zúčastniť na voľbách do európskeho parlamentu.
podle maastrichtské smlouvy má každý občan unie, bez ohledu na státní příslušnost, právo volit a být volen v obecních volbách a ve volbách do evropského parlamentu v té zemi eu, v níž žije.

v článku f maastrichtskej zmluvy sa dodáva, že členské štáty majú„systém vlády [...] založený na princípoch demokracie“.
Článek f maastrichtské smlouvy dále uvádí, že členské státy musí mít politický systém […] založený na zásadách demokracie“.