Results for expanzivní translation from Czech to Estonian

expanzivní fiskální politika
ekspansiivne eelarvepoliitika

v rumunsku prohloubila expanzivní konfigurace politik makroekonomické nevyváženosti.
bulgaarias järgitakse ka konkurentsieeskirju ning kultuuri- ja audiovisuaalpoliitikaalast õigustikku.

stabilní hasicí systémy s expanzivní pěnou chemických tankerů rez.
kemikaalitankerite paikse tulekustutussüsteemi paisuv vaht imo res.

tato vysoce expanzivní fiskální politika značně poškodila důvěryhodnost fiskální politiky a značně zatížila hospodářství.
suuresti ekspansiivse eelarvepoliitika tõttu on selle usaldusväärsus oluliselt kahjustada saanud ning see on avaldanud majandusele üha enam mõju.

- navzdory omezujícím opatřením oznámeným pro rok 2004 byla fiskální politika v rozporu s požadavky rady zjevně expanzivní.
- vaatamata 2004. aastaks kehtestatud tõkestavatele meetmetele, on fiskaalpoliitika olnud vastupidiselt nõukogu nõudele selgelt ekspansiivne.

základním důvodem pro inflační tlaky v dlouhém období je tedy trvalý růst nabídky peněz neboli trvale expanzivní měnová politika.
pikaajalise inflatsiooniprotsessi peamine põhjus on seega pidev rahapakkumise suurenemine, mis tähendab pidevat ekspansiivset rahapoliitikat.

ve fázích recese neumožňovalo jednotlivým vládám vytvořit expanzivní fiskální politiku, jež by ekonomikám umožnila překonat tyto fáze v příznivých časových horizontech.
majanduslanguse ajal ei ole kõnealuse reegli kohaselt võimalik teostada ekspansiivset eelarvepoliitikat, mis aitaks asjaomasel rahvamajandusel teatud aja jooksul majanduslangusest kosuda.

v oblasti fiskální politiky zůstává vývoj strukturální konsolidace pomalý a existuje zde riziko, že některé země budou uplatňovat expanzivní procyklickou fiskální politiku.
eelarvepoliitika kohta võib märkida, et eelarvete struktuuriline konsolideerimine on toimunud aeglaselt ja eksisteerib oht, et mõned riigid rakendavad ekspansiivset tsüklilisust toetavat poliitikat.

tento nástroj spolu s kapitálovým nástrojem pro růst v rámci programu cosme bude mít také možnost poskytovat investice pro expanzivní a růstovou fázi, mimo jiné do fondů fondů.
kõnealune vahend võimaldab ka laienemis- ja kasvuetapi investeeringuid koos vahenditega cosme juurde kuuluvast kasvuetapi omakapitalivahendist, sh fondifondid.

působení automatických stabilizátorů poskytne slábnoucímu hospodářství poměrně velký a silný fiskální impuls, a doplní tak již oznámená expanzivní opatření fiskální politiky a vládní podporu pro bankovní sektor.
peale juba teatavaks tehtud ekspansiivsete eelarvepoliitiliste meetmete ja pangandussektorile antava valitsuse toetuse avaldavad nõrgenevale majandusele suhteliselt laialdast ja tugevat mõju automaatsed tasakaalustusmehhanismid.

i když mnoho z těchto ukazatelů může vzrůst i na poměrně dlouhou dobu, je zřejmé, že trvalé zvýšení cenové hladiny může v dlouhém období způsobovat pouze trvale expanzivní měnová politika.
siiski on selge, et kui ka paljud nimetatud tegurid võivad suureneda pikema aja jooksul, võib üldise hinnataseme pidevat tõusu pikemas perspektiivis mõjutada üksnes pidev ja jätkuv ekspansiivne rahapoliitika.

využití rizikového kapitálu pro počáteční investice je v lotyšsku velmi řídké, neboť stávajících sedm nebo osm fondů rizikového kapitálu se soustředí především na velké expanzivní projekty, které vyžadují investice přesahující 1 milion eur.
varajase staadiumi riskikapitali investeeringud on läti turul peaaegu olematud, kuna olemasolevad seitse või kaheksa riskikapitali fondi keskenduvad laienemisprojektidele, milles on hõlmatud ühest miljonist eurost suuremad investeeringud.

komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10 ohledně změny podílu investic z kapitálového nástroje programu horizont 2020 v rámci celkových investic eu do expanzivní a růstové fáze, pokud jde o finanční nástroje uvedené v části ii oddíle 2 přílohy i.
komisjonile antakse õigus võtta kooskõlas artikliga 10 vastu delegeeritud õigusakte, mis käsitlevad muudatusi raamprogrammi „horisont 2020” omakapitalivahendist tehtud investeeringute osakaalus liidu laienemis- ja kasvuetapi koguinvesteeringutes seoses i lisa ii osa jaos 2 osutatud rahastamisvahenditega.

mimo tohoto příznivého vlivu cenové stability mají však v dlouhém období na reálné příjmy a úroveň zaměstnanosti vliv především reálné faktory( na straně nabídky) a nelze je posílit pomocí expanzivní měnové politiky.
väljaspool hinnastabiilsuse positiivset mõju määravad majanduses reaalset sissetulekut ja tööhõive taset pikemas perspektiivis eelkõige reaalsed( pakkumisega seotud) tegurid ning neid ei saa suurendada ekspansiivse rahapoliitika abil.

navrácením rezervního fondu ibb v uvedeném rozsahu je zajištěno, že banka nedosáhne v rámci rozčlenění výnosných obchodů kvóty základního kapitálu vyšší, než jaké je minimum nutné pro dlouhodobou životaschopnost, a kterou by banka mohla využít pro expanzivní, konkurentům škodící obchodní strategie.
ibb-reservi tagastamisel nimetatud mahus on tagatud, et pank ei saavuta abitegevuse eraldamise raames pikaajalise elujõulisuse jaoks vajalikust miinimumist suuremat esmase omakapitali määra, mida ta võiks kasutada ekspansiivsete, konkurente kahjustavate äristrateegiate elluviimiseks.

4.7 neschopnost zemí eurozóny přijmout anticyklickou rozpočtovou politiku je možné přičítat z části dědictví minulosti (týkající se vysokých veřejných dluhů národních vlád a neschopnosti snížit je v průběhu expanzivní fáze v letech 1996-2000) a z části závazku týkajícího se paktu o stabilitě a růstu. tento pakt ukládá jak zemím, které vykazují poměr veřejného dluhu k hdp nižší než je hranice 60% (Španělsko 48,9%, irsko 29,9%, nizozemsko 55,7%, finsko 45,1%), tak zemím, které nevykazují znepokojující údaj, protože pouze mírně přesahuje stanovenou hranici (německo 66,0%, francie 65,6%, rakousko 65,2%, portugalsko 61,9%), rozpočtový závazek mnohými považován za neoprávněný [6]. jedna z hlavních kritik paktu se týkala hlavně kritéria týkajícího se schodku veřejného rozpočtu ve výši 3% hdp. toto kritérium bylo považováno za zcela dobrovolné a nadbytečné a to jak ve fázi recese, tak ve fázi expanze. ve fázích recese neumožňovalo jednotlivým vládám vytvořit expanzivní fiskální politiku, jež by ekonomikám umožnila překonat tyto fáze v příznivých časových horizontech. ve fázích expanze nezajišťovalo, že jednotlivé vlády zaujmou "řádný" postoj a posílí svoji rozpočtovou kázeň. pakt byl tak obviňován, že představuje jeden z hlavních nástrojů evropské institucionální inercie v oblasti makroekonomie. pakt se soustředil výhradně na přechodné cíle (vyvážený rozpočet a finanční stabilita) a přehlížel nebo přímo zabraňoval dosažení konečných cílů makroekonomické stability (hospodářského růstu a úplné zaměstnanosti) [7].
4.7 see, et eurotsooni riigid ei suuda rakendada mittetsüklilist eelarvepoliitikat, on osaliselt põhjendatav nende minevikupärandiga (mõnede riikide suur riigivõlg, mida ei suudetud 1996.–2000. aasta majanduskasvu perioodil vähendada), kuid teataval määral ka stabiilsuse ja kasvu pakti ettekirjutustega. kõnealuse pakti kohaselt esitatakse nii riikidele, mille riigivõlg on alla 60% skt-st (hispaania 48,9%, iirimaa 29,9%, madalmaad 55,7%, soome 45,1%), kui ka riikidele, mille riigivõlg on veidi üle 60% skt-st, mis seega ei kujuta endast tõsist probleemi (saksamaa 66,0%, prantsusmaa 65,6%, austria 65,2%, portugal 61,9%), eelarvepiirangud, ning see on paljude arvates õigustamatu [6]. kõnealust pakti puudutav peamine kriitikapunkt on eelkõige eelarvepuudujäägi 3% ülempiiri reegel. nimetatud reeglit peetakse täiesti meelevaldseks ja mõttetuks nii majanduslanguste kui majanduslike tõusude ajal. majanduslanguse ajal ei ole kõnealuse reegli kohaselt võimalik teostada ekspansiivset eelarvepoliitikat, mis aitaks asjaomasel rahvamajandusel teatud aja jooksul majanduslangusest kosuda. majanduskasvu perioodil ei ole nimetatud reegliga tagatud, et iga valitus käituks asjakohaselt ning suurendaks eelarvedistsipliini. leitakse, et kõnealune pakt on üks olulisem euroopa institutsioonilise loiduse põhjustaja makromajanduse valdkonnas. pakt keskendub vaid vahe-eesmärkidele (tasakaalustatud eelarve ja rahaline stabiilsus) ning ei käsitle või isegi takistab makromajanduse lõppeesmärkide (majanduskasv ja täistööhõive) saavutamist [7].