Results for èoveèji translation from Serbian to Czech

i ti sine èoveèji, narièi za tirom,
ty pak synu člověčí, vydej se nad týrem v naříkání,

sine èoveèji, pokaži jerusalimu gadove njegove,
synu člověčí, oznam jeruzalému ohavnosti jeho,

dakle je gospodar sin èoveèji i od subote.
protož syn člověka jest pánem také i soboty.

sine èoveèji, behu dve žene, kæeri jedne matere.
synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly.

a kamoli èovek, crv, i sin èoveèji, moljac.
nadto pak smrtelný člověk, jsa jako červ, a syn člověka, jako hmyz.

sine èoveèji, zagonetni zagonetku i kaži prièu o domu izrailjevom,
synu člověčí, vydej pohádku, a předlož podobenství o domu izraelském,

i reèe mi: sine èoveèji, ustani na noge da govorim s tobom.
kterýž řekl ke mně: synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.

od gospoda su koraci èoveèji, a èovek kako æe razumeti put njegov?
od hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

sine èoveèji, okreni lice svoje prema sidonu, i prorokuj protiv njega,
synu člověčí, obrať tvář svou proti sidonu, a prorokuj proti němu,

zatim reèe mi: sine èoveèji, idi k domu izrailjevom, i govori i moje reèi.
za tím řekl mi: synu člověčí, jdiž k domu izraelskému, a mluv k nim slovy mými.

tada mi reèe: vide li, sine èoveèji? i odvede me i povrati me na breg reci.
tedy řekl mi: viděl-lis, synu člověčí? i vedl mne, a posadil mne na břeh toho potoka.

sine èoveèji, postavih te stražarem domu izrailjevom, da slušaš reèi iz mojih usta i opominješ ih od mene.
synu člověčí, strážným jsem tě postavil nad domem izraelským, abys slyše slovo z úst mých, napomínal jich ode mne.

i ne bi takvog dana ni pre ni posle, da gospod posluša glas èoveèji, jer gospod vojeva za izrailja.
nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel hospodin hlas člověka; nebo hospodin bojoval za izraele.

sine èoveèji, okreni lice svoje prema faraonu caru misirskom, i prorokuj protiv njega i protiv svega misira.
synu člověčí, obrať tvář svou proti faraonovi králi egyptskému, a prorokuj proti němu i proti všemu egyptu.

po tom reèe mi gospod: sine èoveèji, hoæeš li suditi oli i olivi? pokaži im gadove njihove,
i řekl hospodin ke mně: synu člověčí, budeš-liž zastávati ahole neb aholiby? nýbrž oznam jim ohavnosti jejich,

i reèe mi: sine èoveèji, pojedi šta je pred tobom, pojedi ovu knjigu, pa idi, govori domu izrailjevom.
tedy řekl mi: synu člověčí, což před tebou jest, sněz, sněz knihu tuto, a jdi, mluv k domu izraelskému.

drvodelja rasteže vrpcu i beleži crvenilom, teše i zaokružuje, i naèinja kao lik èoveèji, kao lepog èoveka, da stoji u kuæi.
tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma.

sine èoveèji, dom izrailjev živeæi u svojoj zemlji oskvrni je svojim putem i svojim delima; put njihov beše preda mnom kao neèistota žene odvojene.
synu člověčí, dům izraelský, bydlíce v zemi své, poškvrnili jí cestou svou a skutky svými; podobná nečistotě ženy pro nečistotu oddělené byla cesta jejich před očima mýma.

potom, sine èoveèji, uzmi nož oštar, britvu brijaèku uzmi, i pusti je po glavi svojoj i po bradi svojoj, pa uzmi merila i razdeli.
potom ty synu člověčí, vezmi sobě nůž ostrý, totiž břitvu holičů, vezmi jej sobě, a ohol ním hlavu i bradu svou. potom vezma sobě váhu, rozděl to.

i reèe mi: sine èoveèji, nahrani trbuh svoj i creva svoja napuni ovom knjigom koju ti dajem. i pojedoh je, i beše mi u ustima slatka kao med.
Řka ke mně: synu člověčí, nakrm břicho své, a střeva svá naplň knihou touto, kteroužť dávám. i snědl jsem, a byla v ústech mých jako med sladká.