Usted buscó: prepubertálním (Checo - Estonio)

padesát šest (90%) subjektů bylo při vstupu do studie v prepubertálním věku.
viiskümmend kuus (90%) patsienti olid uuringusse sisenemise ajal puberteedieelses eas.

(5) dne 30. dubna 1999 vydal vědecký výbor pro veterinární opatření v souvislosti s veřejným zdravím (scvph), jak to žádala komise, odborné stanovisko týkající se posouzení potenciálních negativních účinků reziduí hormonů v hovězím mase a výrobcích z hovězího masa na lidské zdraví. hlavními závěry tohoto stanoviska bylo za prvé to, že pokud se týká nadměrného příjmu reziduí hormonů a jejich metabolitů, a vzhledem k inherentním vlastnostem hormonů a epidemiologickým nálezům, bylo u šesti vyhodnocovaných hormonů zjištěno riziko pro spotřebitele s různě přesvědčivými důkazy. za druhé mohou být u těchto hormonů jejich endokrinní, vývojové, imunologické, neurobiologické, genotoxické a karcinogenní účinky předvídány a ze všech různých vnímavých rizikových skupin představují děti v prepubertálním věku skupinu, které se to nejvíce týká, a za třetí, vzhledem k inherentním vlastnostem hormonů a s přihlédnutím k epidemiologickým nálezům, nelze u těchto hormonů stanovit žádnou prahovou hodnotu, a tedy ani žádnou přijatelnou denní dávku (adi) pro podávání skotu za účelem podpory jeho růstu;
(5) 30. aprillil 1999 esitas rahvatervisega seotud veterinaarmeetmete teaduskomitee (scvph) komisjoni taotlusel arvamuse veiselihas ja -lihatoodetes leiduvate hormoonijääkide poolt inimeste tervisele põhjustatavate võimalike kahjulike mõjude hindamise kohta. nimetatud arvamuse põhijäreldustes leiti esiteks, võttes arvesse hormoonide tooteomadusi ja epidemioloogilisi leide, et hormoonijääkide ja nende metaboliitide liigse omastamise korral on kuue uuritud hormooni puhul välja selgitatud vaieldamatutel tõenditel põhinev erineval tasemel oht tarbijale. teiseks tuleks kuue hormooni puhul arvesse võtta endokriinset, arengut mõjutavat, immunoloogilist, neurobioloogilist, immunotoksilist, genotoksilist ja kantserogeenset mõju, kusjuures erinevatest vastuvõtlikest riskirühmadest kõige rohkem ohustatud on puberteedieelsed lapsed, ning kolmandaks seda, võttes arvesse hormoonide tooteomadusi ja epidemioloogilisi leide, et ühegi kuue uuritud hormooni puhul pole võimalik kehtestada lävitaset ning sellest tulenevalt ka aktsepteeritavat päevadoosi (adi), kui neid manustatakse veistele kasvu soodustamiseks.