Usted buscó: přísloví (Checo - Serbio)

přísloví
Пословица

přísloví Šalomouna syna davidova, krále izraelského,
prièe solomuna sina davidovog, cara izrailjevog,

jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
uèinio je od mene prièu narodima, i postao sam bubnjanje medju njima.

složil také tři tisíce přísloví, a písniček jeho bylo tisíc a pět.
i izgovori tri hiljade prièa, i beše pesama njegovih hiljadu i pet.

nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Èega da se bojim u zle dane, kad me zloba mojih neprijatelja opkoli?

když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
o meni se razgovaraju sedeæi na vratima, pijuæi vino pevaju me.

trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
kao trn kad dodje u ruku pijanome, takva je beseda u ustima bezumnih.

jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži ezechiáše, krále judského:
i ovo su prièe solomunove koje sabraše ljudi jezekije cara judinog.

to přísloví pověděl jim ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
ovu prièu kaza im isus, ali oni ne razumeše šta to beše što im kaza.

a budeš k užasnutí a přísloví i v rozprávku všechněm národům, mezi kteréž zavede tě hospodin.
i biæeš èudo i prièa i podsmeh svim narodima, u koje te odvede gospod.

protož říkávali v přísloví: poďte do ezebon, aby vystaveno bylo a vzděláno město seonovo.
zato govore u prièi: hodite u esevon, da se sagradi i podigne grad sionov.

jakož vzní ono přísloví starých: od bezbožných vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě.
kako kaže stara prièa: od bezbožnih izlazi bezbožnost; zato se ruka moja neæe podignuti na te.

aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: jakáž matka, takáž dcera její.
gle, ko god govori prièe, govoriæe o tebi prièu, i reæi æe: kakva mati, takva joj kæi.

synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi izraelské, říkajíce: prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
sine èoveèji, kakva je to prièa u vas o zemlji izrailjevoj što govorite: protežu se dani, i od utvare neæe biti ništa?

ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.
jer im se dogodi istinita pripovest: pas se povraæa na svoju bljuvotinu, i: svinja okupavši se, u kaljužu.

a obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za přísloví, a vytnu jej z prostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem hospodin.
i okrenuæu lice svoje prema tom èoveku, i uèiniæu od njega znak i prièu, i istrebiæu ga iz naroda svog, te æete poznati da sam ja gospod.

vydám je, pravím, v posmýkání k zlému po všech královstvích země, v pohanění a v přísloví, v rozprávku a v proklínání po všech těch místech, kamž je rozženu.
uèiniæu da se potucaju po svim carstvima zemaljskim na zlo, da budu sramota i prièa i rug i uklin po svim mestima, kuda ih raselim.

vypléním docela izraele se svrchku země, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, i budeť izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy.
tada æu istrebiti izrailja sa zemlje, koju sam vam dao, i ovaj dom, koji sam posvetio imenu svom, odbaciæu od sebe, i izrailj æe postati prièa i podsmeh medju svim narodima;

protož rci jim: takto praví panovník hospodin: učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v izraeli. rci jim: nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
zato im reci: ovako veli gospod gospod: ukinuæu tu prièu i neæu je više govoriti u izrailju; nego im reci: blizu su dani i reè svake utvare.