Usted buscó: ognja (Croata - Checo)

licem je u lice jahve govorio s vama na brdu isred ognja.
tváří v tvář mluvil hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně,

plani dÓe bijesom ognja jarosnoga, pogledom jednim snizi oholnika.
aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

i nije ispred naroda nestajao stup od oblaka danju ni stup od ognja noæu.
neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.

je li ikad koji narod èuo glas boga gdje govori isred ognja kao što si ti èuo i na životu ostao?
zdali kdy slyšel který lid hlas boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?

od ovih triju zala poginu treæina ljudi - od ognja, dima i sumpora što sukljahu konjima iz usta.
a tímto trojím zmordována jest třetina lidu, totiž ohněm, a dýmem, a sirou, kteréž vycházely z úst jejich.

a poslije potresa bio je oganj, ali jahve nije bio u ognju; poslije ognja šapat laganog i blagog lahora.
a za třesením oheň, ale nebyl v ohni hospodin. a za ohněm hlas tichý a temný.

brdo sinaj zavilo se u dim jer je jahve u obliku ognja sišao na nj. dizao se dim kao dim iz peæi. sve se brdo silno treslo.
hora pak sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.

a posred tih biæa vidjelo se kao neko užareno ugljevlje, kao goruæe zublje koje se meðu njima kretahu; iz ognja sijevaše i munje bljeskahu.
podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého, na pohledění jako pochodně. kterýžto oheň ustavičně chodil mezi zvířaty, a ten oheň měl blesk, a z téhož ohně vycházelo blýskání.

i dade mi jahve dvije kamene ploèe, ispisane prstom božjim, na kojima bijahu sve rijeèi što vam ih je jahve isred ognja na brdu rekao na dan zbora.
i dal mi hospodin dvě dsky kamenné, psané prstem božím, na nichž byla všecka ta slova, kteráž mluvil vám hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění.

i vidjeh kao sjajnu kovinu, iznutra i uokolo kao oganj; od njegovih bokova naviše i od njegovih bokova naniže nešto poput ognja i blijeska na sve strane.
i viděl jsem na pohledění jako velmi prudkou světlost, a u vnitřku jejím vůkol na pohledění jako oheň, od bedr jeho vzhůru; od bedr pak jeho dolů viděl jsem na pohledění jako oheň, a blesk vůkol něho.

a kad on zapovjedi èovjeku odjevenom u lan: "uzmi ognja izmeðu toèkova što su pod kerubinima", èovjek uðe i stade kraj toèkova.
i stalo se, když přikázal muži tomu oděnému rouchem lněným, řka: vezmi ohně z prostředku kol, z prostředku cherubínů, že všel a postavil se podlé kol.

ja sam u ono vrijeme stajao izmeðu jahve i vas da vam objavim jahvine rijeèi, jer se vi, u strahu od ognja, niste htjeli peti na brdo. rekao je:
(já jsem pak stál mezi hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka:

o kada bi tko od vas zatvorio vrata da mi zaludu ne palite ognja na žrtveniku! niste mi mili - govori jahve nad vojskama - i ne primam žrtve iz ruke vaše.
anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavřel dvéře, aneb zapálil na oltáři mém darmo? nemámť v vás žádné líbosti, praví hospodin zástupů, a oběti nepřijmu z ruky vaší.

odavna je pripravljen tofet za moleka - lomaèa visoka, široka, mnogo ognja, mnogo drvlja. dah gnjeva jahvina, kao potok sumporni, njega æe spaliti.
nebo připraveno jest již dávno peklo, také i samému králi připraveno jest. hluboké a široké je učinil, hranic jeho, ohně a dříví mnoho; dmýchání hospodinovo jako potoksiry je zapaluje.

"obarah vas k'o što bog obori sodomu i gomoru, bijaste k'o glavnja iz ognja istrgnuta, pa ipak se ne obratiste k meni" - rijeè je jahvina.
podvrátil jsem vás, jako podvrátil bůh sodomu a gomoru, tak že jste byli jako hlavně vychvácená z ohně, vždy však neobrátili jste se ke mně, dí hospodin.