Usted buscó: päärynälajikkeiden (Finés - Checo)

suurihedelmäisten päärynälajikkeiden ja kesäpäärynälajikkeiden ohjeellinen luettelo
seznam (ne zcela vyčerpávající) velkoplodých odrůd a letních hrušek

jos kyseessä on eri päärynälajikkeiden sekoituksen sisältävä myyntipakkaus, maininta jokaisesta pakkauksessa olevasta lajikkeesta.
v případě prodejních jednotek obsahujících směs hrušek různých odrůd, názvy různých odrůd.

selvitys ainoastaan muuhun käyttöön kuin syötäväksi tarkoitettujen omena-ja päärynälajikkeiden viljelmistä on vapaaehtoinen.
zjišťování sadů s odrůdami jablek a hrušek, které jsou určené výlučně k jiným účelům, než je pěstování stolních jablek a hrušek, je nepovinné.

jos kyseessä on eri alkuperää olevien selvästi eri päärynälajikkeiden sekoituksen sisältävä myyntipakkaus, kunkin lajikkeen nimen välittömässä läheisyydessä on mainittava sen alkuperämaa.
u prodejních jednotek obsahujících směs zřetelně odlišných odrůd hrušek různého původu je vedle názvu příslušné odrůdy uvedeno označení každé země původu.

4.4 alkuperätodisteet: jo keskiajalla alto adigen vuoristossa sijainneilla maatiloilla viljeltiin yleisesti erilaisia omena-ja päärynälajikkeita, joista maataloissa asuneet perheet saivat osan ravinnostaan. 1800-luvun puolivälissä hedelmänviljely kehittyi kukoistavaksi tuotanto-ja kaupankäyntitoiminnaksi, jolla oli ulkomaisia kauppasuhteita wienissä, innsbruckissa, münchenissä, varsovassa ja pietarissa. 1800-luvun puolivälistä lähtien alto adigen hedelmänviljelyä alettiin nykyaikaistaa. vuonna 1831 johann iakob pöll -niminen opettaja julkaisi ensimmäisen hedelmänviljelyä käsitelleen oppikirjan, ja vuonna 1872 hedelmänviljely otettiin erityisoppiaineeksi vasta perustetussa san michele all'adigen maatalousoppilaitoksessa. bolzanon maanviljelyjärjestön vuonna 1856 julkaisema puuvartisten kasvien luettelo sisälsi jopa 193 viljeltävää omenalajiketta. historiallisesti vieläkin merkittävämmässä alto adigen hedelmänviljelyä käsitelleessä karl maderin teoksessa, jonka ensimmäinen painos julkaistiin vuonna 1894 ja toinen painos vuonna 1904, lueteltiin miltei 40 lajia, joita viljeltiin laajalti koko alto adigen alueella.
4.4 důkaz o původu: již od středověku bylo v horských usedlostech (masi) v alto adige rozšířeno pěstování některých odrůd jablek a hrušek, které sloužily jako potrava pro rodiny žijící v těchto usedlostech. od poloviny 19. století se pěstování ovoce stalo výnosnou výrobní a obchodní činností se zahraničními odběrateli ve vídni, innsbrucku, mnichově, varšavě a petrohradě. od poloviny 19. století začala v alto adige modernizace pěstování ovoce. učitel johann jakob pöll publikoval v roce 1831 první učebnici pěstování ovoce, a v roce 1872 bylo pěstování ovoce zavedeno v právě zřízeném zemědělském institutu san michele all'adige jako plnohodnotný vyučovací předmět. katalog zemědělského sdružení v bolzanu z roku 1856 již obsahuje na 193 odrůd jablek, které je možno pěstovat. v nejdůležitějším historickém díle o pěstování ovoce a zeleniny v alto adige od karla madera z roku 1894 a 1904 se uvádí téměř 40 odrůd značně rozšířených na celém území alto adige.