Usted buscó: detinjstva (Serbio - Checo)

i upita oca njegovog: koliko ima vremena kako mu se to dogodilo? a on reèe: iz detinjstva.
i otázal se otce jeho: dávno-li se jemu to stalo? a on řekl: hned od dětinství.

jer ta sramota proždre trud otaca naših od detinjstva našeg, ovce njihove i goveda njihova, sinove njihove i kæeri njihove.
nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.

govorih ti u sreæi tvojoj, a ti reèe: neæu da slušam; to je put tvoj od detinjstva tvog da ne slušaš glas moj.
mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: nebuduť poslouchati. tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.

jer sinovi izrailjevi i sinovi judini èiniše od detinjstva svog samo šta je zlo preda mnom, i sinovi izrailjevi samo me gneviše delima ruku svojih, govori gospod.
nebo synové izraelští a synové judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí hospodin.

ležimo u sramoti svojoj, i pokriva nas rug naš; jer gospodu bogu svom grešismo mi i oci naši od detinjstva svog do danas, i ne slušasmo glas gospoda boga svog.
ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti hospodinu bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu hospodina boha svého.

moav je bio u miru od detinjstva svog i poèivao na droždini svojoj, niti se pretakao iz suda u sud, niti je u ropstvo išao; zato mu osta kus njegov, i miris se njegov nije promenio.
mělť jest pokoj moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna.