Usted buscó: govorimo (Serbio - Checo)

jer bog ne pokori andjelima vasioni svet, koji ide i o kome govorimo.
nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.

i nema tvari nepoznate pred njime, nego je sve golo i otkriveno pred oèima onog kome govorimo.
a neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.

nego govorimo premudrost božiju u tajnosti sakrivenu, koju odredi bog pre sveta za slavu našu;
ale mluvíme moudrost boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž bůh předuložil před věky k slávě naší,

zaista, zaista ti kažem da mi govorimo šta znamo, i svedoèimo šta videsmo, i svedoèanstvo naše ne primate.
amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.

tada odgovoriše jevreji i rekoše mu: ne govorimo li mi pravo da si ti samarjanin, i da je djavo u tebi.
tedy odpověděli Židé a řekli jemu: zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty samaritán, a ďábelství máš?

a ovo je glava od toga što govorimo: imamo takvog poglavara sveštenièkog koji sedi s desne strane prestola velièine na nebesima;
ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.

jer mi nismo kao mnogi koji neèisto propovedaju reè božiju, nego iz èistote, i kao iz boga, pred bogom, u hristu govorimo.
neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo boží, ale jako z upřímnosti, a jako z boha, před obličejem božím, o kristu mluvíme.

zašto, dakle (kao što vièu na nas, i kao što kažu neki da mi govorimo) da ne èinimo zla da dodje dobro? njima æe sud biti pravedan.
a ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? jichžto spravedlivé jest odsouzení.

tada reèe juda: Šta da ti kažemo, gospodaru? Šta da govorimo? kako li da se pravdamo? bog je otkrio zloèinstvo tvojih sluga. evo, mi smo svi robovi tvoji, gospodaru, i mi i ovaj u koga se našla èaša.
tedy řekl juda: což díme pánu svému? co mluviti budeme? a čím se ospravedlníme? bůhť jest našel nepravost služebníků tvých. aj, služebníci jsme pána svého, i my i ten, u něhož nalezen jest koflík.