Usted buscó: narode (Serbio - Checo)

saberite se, saberite se, narode nemili.
ohledejte sebe, ohledejte, pravím, ó národe nemilý,

pobi narode velike, i izgubi careve jake:
kterýž pobil národy mnohé, a zbil krále mocné,

bog, koji mi daje osvetu, i pokorava mi narode,
bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.

reè gospodnja koja dodje jeremiji proroku za narode:
slovo hospodinovo, kteréž se stalo k jeremiášovi proroku proti národům těmto:

ne istrebiše narode, za koje im je gospod rekao;
k tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl hospodin poručil,

srdito si išao po zemlji, gnevno si gazio narode.
v hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.

zar neæe oblièiti koji narode urazumljuje, koji uèi èoveka da zna?
zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?

on umnožava narode i zatire ih, rasipa narode i sabira.
on rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.

to je namišljeno svoj zemlji, i to je ruka podignuta na sve narode.
toť jest ta rada, kteráž zavřína jest o vší té zemi, a to jest ta ruka vztažená proti všechněm těm národům.

i u taj dan tražiæu da istrebim sve narode koji dodju na jerusalim;
nebo stane se v ten den, že shledám všecky národy, kteříž přitáhnou proti jeruzalému, abych je zahladil.

istina je, opustošili su carevi asirski sve one narode i zemlje njihove,
takť jest, hospodine, žeť jsou pohubili králové assyrští všecky ty krajiny i zemi jejich,

idite dakle i nauèite sve narode krsteæi ih va ime oca i sina i svetog duha,
protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno otce i syna i ducha svatého,

slušaj, narode moj, i zasvedoèiæu ti, izrailju, o kad bi me poslušao:
v ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. sélah.

i gnevim se silno na narode bezbrižne, jer se malo razgnevih, a oni pomogoše na zlo.
a hněvám se náramně na ty národy, kteříž mají pokoj; nebo když jsem já se málo rozhněval, oni pomáhali k zlému.

Èujte reè gospodnju, knezovi sodomski, poslušajte zakon boga našeg, narode gomorski!
slyšte slovo hospodinovo, knížata sodomská, ušima pozorujte zákona boha našeho, lide gomorský:

daæu ti porodicu vrlo veliku, i naèiniæu od tebe narode mnoge, i carevi æe izaæi od tebe.
a učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.

i rasejaæu ih medju narode da se u dalekim mestima opominju mene, i živeæi sa sinovima svojim da se vrate.
nadto rozseji je mezi národy, aby na místech dalekých rozpomínali se na mne, a živi jsouce s syny svými, navrátili se.

slušaj, narode moj, šta æu ti kazati, izrailju, šta æu ti javiti. ja sam bog, bog tvoj.
slyš, lide můj, a buduť mluviti, izraeli, a buduť tebou osvědčovati. já zajisté bůh, bůh tvůj jsem.

ali se opomeni reèi koju si zapovedio mojsiju sluzi svom govoreæi: vi æete zgrešiti i ja æu vas rasejati medju narode;
budiž pamětliv, prosím, na slovo, kteréž jsi přikázal mojžíšovi služebníku svému, řka: vy přestoupíte, já pak rozptýlím vás mezi národy.

jer, gle, mrak æe pokriti zemlju i tama narode; a tebe æe obasjati gospod i slava njegova pokazaæe se nad tobom.
nebo aj, tmy přikryjí zemi, a mrákota národy, ale nad tebou vzejde hospodin, a sláva jeho nad tebou vidína bude.